Sedm celosvětových a sedm mezinárodních premiér nabízí letos MFF Karlovy Vary, a k tomu novou sekci představující díla s jiným způsobem vyprávění
Více než dvě stě filmů z celého světa, rozpočet 135 milionů korun. Tak vypadá každý rok ta nejstručnější charakteristika Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. „S financováním festivalu je to v zásadě stejné jako v předchozích letech,“ poznamenává výkonný ředitel Kryštof Mucha.
„Rozpočet je v posledních letech identický, naštěstí se nám daří držet ho na stejné úrovni. Většina festivalových partnerů ruší podporu jiných projektů, ale Vary si nechává. A objevují se i noví zájemci,“ dodává Mucha.
Karlovarský filmový festival není jen unikátní kulturní akcí, ale především ovlivňuje ekonomický profil klasické distribuce.
Řada filmů se díky uvedení ve Varech dostane do českých i zahraničních kin či na televizní obrazovky. Zamíří také do programu jiných festivalů, stejně jako jsou součástí karlovarského programu vybrané snímky, které pořadatele oslovily na jiných přehlídkách.
Některé tituly ovšem zhlédnou diváci exkluzivně pouze na plátnech ve Varech. Právě to láká každoročně tisíce návštěvníků, kteří mění poklidné lázeňské město v prostor s neopakovatelnou atmosférou. Mladé publikum překvapuje zejména zahraniční návštěvníky svým zájmem o divácky náročné snímky, které dokáže vnímat bez předsudků. Protože se mladí do Varů rádi vracejí, festival si své diváky vychovává. A rok od roku se zvyšuje počet projekcí, takže i člověk, který přijede jen na několik dní, má letos větší šanci vidět to, co ho zajímá.
Filmů dostatek, prostoru málo „Velkou změnou oproti loňsku je výrazně větší množství titulů promítaných digitálně,“ upozorňuje dramaturg Viktor Palák. „Máme mnohem lepší technické vybavení než v předchozích letech. S postupující digitalizací se prudce snížil i počet snímků, které jsou uváděny na klasických nosičích.“
Filmů, které se hrají z klasických 35milimetrových kopií, je letos méně než desetina. Digitalizace se dočkal i natolik tradiční prostor, jako je Městské divadlo. Letní kino ovšem digitalizované není, takže poslouží jako prostor pro pořádání doprovodných akcí. Karlovy Vary souzní i s trendem největších evropských festivalů typu Cannes a zhodnocují možnosti stereoskopické projekce. Další technickou novinkou je uvedení akční sci-fi Dredd ve formátu 3D.
Vizuálně působivý snímek inspirovaný populárním komiksem se promítá v rámci populární sekce půlnočních projekcí. Technické podmínky ovšem nejsou ve všech oblastech ideální.
„Počet kin, ve kterých promítáme, je v podstatě stále stejný,“ vysvětluje Kryštof Mucha. „Většina kinosálů funguje pouze v době festivalu – třeba v Grandhotelu Pupp či v hotelu Richmond. Každoročně také budujeme nafukovací kino Espace Dorleans. Festival by potřeboval, aby ve Varech vznikl nějaký další sál, který by mohl využívat. Existují projekty na prostory v Národním domě a v Císařských lázních,“ podotýká.
Zkrocené celebrity Festival netvoří jen filmy a návštěvníci, ale i celebrity, které mu dodávají v očích médií i veřejnosti patřičný lesk. Do Karlových Varů každý rok přijíždějí hvězdy – na rozdíl od většiny podobných akcí se však stávají součástí domácké, živé atmosféry. Možnost pohybovat se svobodně mezi návštěvníky a navazovat s nimi kontakt často bývá překvapivá pro ty, kdo jsou zvyklí na pobyt v ghettu střeženém bodyguardy. Defilé hvězd letos v Karlových Varech zahájí oscarový režisér Michel Gondry, který sem přiveze
adaptaci poetického románu Borise Viana Pěna dní. Snímek, který vzápětí vstupuje péčí distribuční společnosti Aerofilms do českých kin, mu pomůže uvést hlavní představitelka – francouzská star Audrey Tautouová.
Mezi hvězdy festivalu budou patřit i dva umělci, kteří získají Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Oblíbený spolupracovník režiséra Miloše Formana, kostýmní výtvarník Theodor Pištěk, představí divákům životopisný snímek Amadeus (1984), za který dostal Oscara. Dalším majitelem Křišťálového glóbu se stane americký scenárista, režisér a producent Oliver Stone. Trojnásobný držitel Oscara představí v evropské premiéře nový sestřih svého historického velkofilmu Alexander Veliký (2004), v němž hlavní roli ztvárnil Colin Farrell. Stone se rozhodl ve Varech uvést i gangsterku Zjizvená tvář (1983), ke které napsal scénář. Milovníky eklektického stylu levicově smýšlejícího režiséra jistě zaujmou i dva díly Stoneova dokumentárního seriálu Nevyřčené dějiny Spojených států.
Dalším režisérem, který přijal pozvání do Varů, je Jerry Schatzberg. Významný americký tvůrce osobně uvede tři své starší snímky – mezi nimi i tragikomedii Strašák s Alem Pacinem a Genem Hackmanem, která mu v roce 1973 vynesla Zlatou palmu na MFF v Cannes. Legendární režisér bude i jedním z filmařů, kteří vstoupí do bezprostředního kontaktu se svými obdivovateli prostřednictvím osvědčeného formátu master class.
Živý kontakt s diváky slibují také hosté, kteří ve Varech uvedou unikátní přehlídku americké produkční společnosti Borderline Films. Režiséři, producenti a scenáristé Antonio Campos, Sean Durkin a Josh Mond si vydobyli pověst nezávislých filmařských celebrit, o jejichž díla se ucházejí desítky filmových festivalů.
„Uvedeme celkem sedm programů, z toho čtyři celovečerní filmy těchto mladých tvůrců a pásmo pěti krátkých filmů,“ shrnuje dramaturgyně Ivana Novotná. „Zároveň si každý z trojice mohl vybrat jeden konkrétní snímek, který ho zásadním způsobem ovlivnil.“
Celebritou, která si zaslouží velkou pozornost, je rovněž Agnieszka Hollandová, uznávaná evropská režisérka polského původu, která letos natočila pro HBO třídílné drama o Janu Palachovi Hořící keř. To bude uvedeno i v Karlových Varech. Hollandová je předsedkyní hlavní poroty, která bude rozhodovat o udělení cen v soutěžní sekci.
Soutěž ve znamení návratů O podobu festivalového programu se i letos zasloužil tým v čele s uměleckým ředitelem Karlem Ochem, uměleckou poradkyní programového oddělení zůstává Eva Zaoralová.
Soutěžních i nesoutěžních programových sekcí je letos třináct. Tou nejdůležitější je soutěž hraných filmů, jež bude zastřešovat sedm světových a sedm mezinárodních premiér.
„Leitmotivem je letos návrat tvůrců,“ poznamenává dramaturgyně Lenka Tyrpáková. Se svými novými snímky se totiž vrací hned šest režisérů, které varské publikum dobře zná z nedávných let. Tři z nich si dokonce v nedávné minulosti z Karlových Varů odnesli Křišťálové glóby pro nejlepší film – manželé Krauzeovi a Izraelec Yossi Madmony.
Krzysztof Krauze a Joanna Kos-Krauzeová, autoři vítězného snímku z roku 2005 Můj Nikifor, budou soutěžit v Karlových Varech už potřetí. Vizuálně podmanivý černobílý film Papusza je portrétem romské polské básnířky. Dokazuje, že polská kinematografie je v poslední době na vzestupu. Je to dáno především značnou finanční podporou státu určenou začínajícím režisérům.
„Do Varů se vrací také autor filmu Restaurátor, který v soutěži zvítězil před dvěma lety – Izraelec Yossi Madmony,“ připomíná Viktor Palák autora soutěžního filmu Místo v nebi. „A prostřednictvím psychologického thrilleru Líbánky se divákům opět představí režisér Jan Hřebejk. Ten bude letos v soutěži obhajovat barvy české kinematografie.“ Držitel Zvláštní ceny poroty za Krásku v nesnázích (2006) na festival zároveň přiveze drama Odpad, město, smrt, které bude uvedeno v sekci věnované domácí kinematografii.
Mezi další navrátilce patří španělský režisér Xavier Bermúdez, který před devíti lety zaujal soutěžní porotu filmem Leon a Olvido.
Tentokrát v soutěži uvede svůj nejnovější snímek Hodnota času. Uzbek Jusup Razykov, který se třikrát prezentoval v sekci Na východ od Západu, se o Křišťálový glóbus bude ucházet civilním dramatem Hanba. Film vypráví o ženách čekajících na severoruské vojenské základně na návrat manželů sloužících na moři.
Ženské hrdinky dominují i v intimním dramatu Září řecké režisérky Penny Panayotopoulou, která se karlovarským divákům před deseti lety představila snímkem Těžká loučení s otcem. Lance Edmands, který se přihlásil k tradicím amerického nezávislého filmu snímkem Ptáče, je naopak debutantem. „Islanďan Marteinn Thorsson zase nabízí divácky vděčný snímek XL, který potvrzuje, že videoklipově zběsilý styl se stále ještě nepřežil,“ upozorňuje Palák. O tom, že letošní soutěž je žánrově velmi pestrá, svědčí i Pole v Anglii britského autora Bena Wheatleyho. Černobífilm lé mysterium s černohumorným podtextem se odehrává v sedmnáctém století. Specifický pohled do minulosti nabídnou i německý režisér Oskar Roehler v Pramenech života a jeho maďarský kolega János Szasz ve Velkém sešitu. „Adaptace kontroverzního románu Agoty Kristofové je důkazem, že téma druhé světové války stále není vyčerpané. A že je lze stále ještě inovativně zfilmovat,“ podotýká Lenka Tyrpáková.
Parodický nadhled pak spojuje Knězovy děti chorvatského režiséra Vinka Brešana a film Ať žije svoboda italského režiséra Roberta Andóa. V komediálně laděném snímku o politikovi a jeho bratrovi dvojčeti zazáří v dvojroli jeden z nejpopulárnějších italských herců současnosti Toni Servillo. Jde o lehce jízlivou komedii komentující italskou politickou realitu.
Francouzský snímek 11.6 režiséra Philippa Godeaua sází na příběh inspirovaný skutečnými událostmi. Pracovníka bezpečnostní služby, který před lety ukradl titulních 11,6 milionu, vynikajícím způsobem ztvárnil François Cluzet.
„Pozoruhodný je způsob, jakým se režisér pokouší divákům zprostředkovat pocity hrdiny i důvody, které ho k jeho činu vedly,“ upozorňuje Ivana Novotná. „Spíš než o touze zbohatnout totiž tento film vypovídá o současné ekonomické krizi.“ Experimenty a vzpomínky Vedle hlavní soutěže se o přízeň specializované poroty v Karlových Varech budou ucházet tvůrci v mezinárodní soutěži prvních a druhých filmů, vzniklých v rámci střední a východní Evropy. Prestižní sekce nazvaná Na východ od Západu zhodnocuje polohu České republiky jako geografického i kulturního mostu mezi západní a východní Evropou. Prostřednictvím sekce festival upozorňuje i na zajímavé filmy ze zemí bývalého socialistického bloku, které z normální české distribuce prakticky vymizely. Tato teritoria budou letos poprvé významně zastoupena také v retrospektivní sekci Návrat k pramenům – třeba prostřednictvím dvou filmů ruské režisérky Kiry Muratovové.
„Rovnou polovinu snímků – šest – v sekci Na východ od Západu letos představují debuty,“ konstatuje Lenka Tyrpáková. Mezi zajímavými tituly v této sekci na sebe upozorňují Plovoucí věžáky polského režiséra Tomasze Wasilewského, jehož debut měl loni ve Varech mezinárodní premiéru v sekci Fórum nezávislých. Jde vlastně o první film s otevřeně homosexuální tematikou v polské kinematografii. Srbský film Odumírání a ruský film Moře mají podobné téma – loučení s nenávratně odcházejícím starým světem. Žánrovou pestrost této sekce potvrzuje i mozaika výjevů ze života gruzínské režisérské legendy Paradžanov nebo hořká komedie Intimní místa.
Domácí tvorbu bude v rámci této sekce zastupovat slovensko-české sociální drama o dívce z polepšovny Zázrak. Jeho režisér Juraj Lehotský se dočkal ocenění na MFF v Cannes se svým předchozím filmem Slepé lásky. Ani v další soutěžní sekci věnované dokumentárním filmům nechybí české zastoupení: mezi deseti celovečerními tituly je i autentický celovečerní portrét Davida Kopeckého. Film nazvaný lakonicky DK natočila jako osobní výpověď vdova po předčasně zesnulém architektovi Bára Kopecká.
Do pravěku V divácky oblíbené soutěžní sekci Fórum nezávislých, uvádějící letos dvanáct nízkorozpočtových snímků mladých, talentovaných tvůrců, naopak český reprezentant chybí.
V nové, nesoutěžní sekci nazvané Imagina bude ovšem Česká republika zastoupena hned pěticí krátkých snímků. V sekci, která představuje díla přistupující jiným způsobem buď ke způsobu vyprávění, nebo k filmovému stylu jako takovému, bude uvedeno šest celovečerních zahraničních titulů. Nevšední přístup k tvorbě, který byl měřítkem výběru do tohoto programu, charakterizuje psychedelická meditace s experimentálním hudebním doprovodem Black Mass Rising. Belgická režisérka Shazulla film natočila na mobilní telefon jako soukromý projekt a dotvořila ho ve spolupráci s několika desítkami hudebníků. Vary jsou prvním velkým festivalem, který projekt uvádí. Z jiných festivalů naopak do Imaginy doputovaly snímky Stemple Pass amerického režiséra Jamese Benninga a Shirley – vize reality jeho rakouského kolegy Gustava Deutsche.
Upozornily na sebe na letošním Berlinale.
Jednou z nejzajímavějších sekcí zůstávají už tradičně Návraty k pramenům. Ani zde nechybějí české filmy. Festivalové uvedení nepochybně dodá nový rozměr Cestě do pravěku (1955) Karla Zemana, která ve své době získala řadu mezinárodních ocenění. Dalším „pamětnickým“ titulem je kolektivizační drama Všichni dobří rodáci (1968). Snímek získal na MFF v Cannes cenu za režii, ale nakonec skončil v komunistickém trezoru. Po Marketě Lazarové a Formanově komedii Hoří, má panenko je třetím českým filmem vybraným k digitálnímu restaurování pod patronátem Národního filmového archivu. Režisér Vojtěch Jasný podpoří svou účastí slavnostní festivalové uvedení. A o tom, jak těsně je MFF Karlovy Vary provázaný s distribuční realitou, svědčí i zvovuuvedení tohoto filmového klenotu do kin, o které se vzápětí postará Asociace českých filmových klubů.
MFF Karlovy Vary Ve Varech po osmačtyřicáté Nejvýznamnější mezinárodní filmový festival kategorie A ve střední a východní Evropě – to je statut MFF Karlovy Vary, který se letos ve dnech 28. června do 6. července opět koná v západočeském lázeňském městě. Propagační plakát vytvořilo pro festival už tradičně Studio Najbrt, které stejně jako loni vsadilo na prostý, úderný nápad. Pořadatelem akce, jejímž prezidentem je herec Jiří Bartoška, je i tentokrát Film Servis Festival Karlovy Vary. Festival vzniká za podpory Ministerstva kultury ČR. Jeho generálními partnery jsou Skupina ČEZ, RWE a město Karlovy Vary. Oficiálním vozem festivalu je Audi, sponzorským nápojem lahodná Korunní a jedním z mediálních partnerů týdeník Euro. Nedílnou součástí sponzorského portfolia je neziskové partnerství. Letos se festival spojil s charitativní organizací DebRA ČR, jež podporuje lidi se vzácným vrozeným onemocněním epidermolysis bullosa – nemocí motýlích křídel.
O autorovi| Alena Prokopová • spolupracovnice redakce
