Brazílie představuje stejnou ekonomickou váhu jako Rusko, byť zdaleka tolik nečeří vlny mezinárodní politiky
V 90. letech, v kuřárně Světové banky jsem se celkem pravidelně, vždy když už ty výstupy našich šéfů byly k nesnesení, potkával s Grigorijem. Právě od něj jsem poprvé slyšel trpkou poznámku, že se z jeho rodného Ruska stává ekonomika váhy Brazílie, akorát bez sluníčka, zato s raketami, —takže nám aspoň pujčí víc peněz“. To bylo v dobách, kdy ruský HDP dvouciferným tempem klesal, zatímco ten brazilský nejenže o šest procent ročně rostl, ale hlavně byl v nominálních dolarech ve srovnání s rozkládajícím se Jelcinovým Ruskem více než dvojnásobný. Pokud se podíváte na grafy, velmi dobře pochopíte tehdejší ruský pocit slabosti; oni opravdu byli na kolenou. Ale že by snad mohli Brazilci převzít na globální scéně roli Ruska, to si nemyslel ani velký brazilský patriot.
Po dvaceti letech se situace zhruba vyrovnala.
Především proto, že Rusko se z marasmu spojeného s pádem impéria a divokým nástupem kapitalismu oklepalo. Brazílie představuje stejnou ekonomickou váhu jako Rusko, ale ani zdaleka tolik nečeří vlny mezinárodní politiky. Jako lokální gigant, na nějž připadá polovina HDP celé Jižní Ameriky, se přitom nemá koho bát. Proto také nepotřebuje masivně zbrojit a vystačí si ve srovnání s Ruskem s třetinovým obranným rozpočtem. Energeticky je také nejen soběstačná, ale ropu vyváží do USA, Číny a Indie. Zemní plyn si doveze z Bolívie, elektřinu odkoupí ze společné hydroelektrárny na řece Paraná od sousední Paraguaye. Brasilia felix, šťastná to země? Ne tak docela. Brazílie má historii ne úplně nejlépe řízené země, v minulosti zažila dlouhé periody vojenské diktatury a donedávna ji mořil zahraniční dluh a vysoká inflace. Brazílie není zrovna přebornicí v dynamickém růstu, a to přitom není limitována demografií ani zdroji. Za posledních třicet let jsem napočítal pouze osm let, kdy Brazílie rostla rychleji než Chile, které dnes platí přinejmenším v této části světa za jakýsi etalon dobré hospodářské politiky. Díky tomu je dnes Chile o třetinu bohatší než Brazílie, měřeno HDP v paritě kupní síly, i když v 80. letech tomu bylo přesně naopak. Investiční bankéři se do Brazílie periodicky zamilovávají, aby je posléze láska zase přešla, jakmile zjistí, že země opět vstoupila do období, kdy zůstává hluboko za svými možnostmi. Sociální rozdíly, v nichž Brazílie dlouho patřila k nejhorším na světě, se sice trochu zmírnily programy typu Bolsa familia na pomoc chudým rodinám s docházkou dětí do školy, ale pokud považujete vzdělání i v zemi oplývající přírodními zdroji za rozhodující růstový faktor, zůstává Brazílie na chvostu. Poslední mezinárodní srovnání čtyřicítky zemí zařadilo Brazílii z hlediska kognitivních schopností žáků v testech ze čtení, matematiky a přírodních věd na hanebné 39. místo, přičemž žebříček uzavíral její jižní soused – Argentina. (Česko bylo dvacáté.) Z hlediska podmínek pro podnikání měřených Světovou bankou v publikaci Doing Business byla Brazílie na 116. místě (průměr Latinské Ameriky byl sto a Chilané na 34. místě). Česku, které se v tomhle žebříčku neustále propadá, patřila 75. příčka.
Rozdíly v ekonomické úrovni mezi jednotlivými státy federace jsou obrovské: nejchudší Maranhao má oproti nejbohatšímu Sao Paulu ani ne čtvrtinový HDP na obyvatele.
A Sao Paulo je počtem obyvatel i ekonomikou silnější než třeba Polsko a vytváří se tady víc než třetina brazilského HDP. Jasně že v zemi, která velikostí odpovídá kontinentu (je větší než Austrálie a jen o pětinu menší než Evropa), se nedělají reformy snadno ani rychle. Jenže totéž platí třeba o Mexiku, které je také velkou federací s velkými sociálními a výkonnostními rozdíly, a přece jenom se v posledních letech hýbe dopředu znatelně rychleji – díky reformám a modernizaci tamního průmyslu. Ten sice nemá tak spektakulární případy úspěchu, jako je brazilský letecký výrobce Embraer (který soupeří s kanadským Bombardierem o pozici světové trojky) nebo prvotřídní firmy v agrobyznysu, ale díky zóně volného obchodu s USA a Kanadou a přílivu investic rychle zvyšuje produktivitu i konkurenceschopnost. Třeba produktivita v mexických automobilkách je proti Brazílii dvojnásobná, a to se tam vyrábějí větší a složitější auta (pro USA).
Naopak Brazílie je mnohem méně otevřená ekonomika, a zejména je podinvestovaná. Pro srovnání: loňský rok byl z hlediska míry investic v Česku vůbec nejslabší za posledních dvacet let, ale přesto byla míra investic u nás o nějaké čtyři procentní body vyšší než v Brazílii, kde od roku 1980 nikdy nedosáhla ani světového průměru. Někde se to projevit musí: pouze 14 procent brazilských silnic má pevný povrch a železnic je poskrovnu. Doprava z vnitrozemí do exportních přístavů je tak nejen drahá, ale hlavně pomalá. Stavění fotbalových stadionů či olympijských sportovišť rozhodně není ten typ investic, který by pomohl na tom něco změnit. Kdyby ty desítky miliard alespoň zvedly mezinárodní prestiž a národní sebevědomí. Jenže hry ještě ani nezačaly, a Brazilci se už předem vztekají, že jsou to vyhozené (a rozkradené) peníze, za něž by se daly pořídit lepší věci.
Jako o život se sice peníze utrácely i v Soči, ale takového nevděku se od svých Rusů Vladimir Vladimirovič nedožil. Takže další rozdíl. l
Vývoz
(v mld. USD, 2013)
Brazílie 245
Rusko 515
Jak Brazílie, tak Rusko
zažily v 90. letech období
hyperinflace, přičemž
třeba v Brazílii v roce 1990
zaznamenali míru inflace
3000 procent, v roce
1994 pak „pouhých“
2076 procent.
Rusko
Co vyváží – top 5 položek
ropa
ropné výrobky
zemní plyn
uhelné brikety
surový hliník
Hlavní obchodní partneři
do Číny 17,0 %
do USA 11,0 %
do Argentiny 8,3 %
do Nizozemska 4,8 %
do Německa 4,4 %
15,0 % z USA
14,0 % z Číny
7,6 % z Argentiny
6,8 % z Německa
5,4 % z Jižní Koreje
do Nizozemska 9,2 %
do Číny 7,0 %
do Německa 6,1 %
do Ukrajiny 5,7 %
do USA 5,0 %
15,0 % z Německa
14,0 % z Číny
6,4 % z Ukrajiny
4,4 % z Japonska
4,1 % z Běloruska
Brazílie
Co vyváží – top 5 položek
železná ruda
ropa
sója
surový cukr
káva
Zdroj: MMF, Světová banka, MIT Observatory of Economic Complexity
Brazílie / Rusko
HDP na obyvatele (v USD, v kupní síle)
HDP v běžných cenách (v mld. USD)
Počet obyvatel (v mil.)
Tempo růstu HDP (v % stálých cen)
O autorovi| MIROSLAV ZÁMEČNÍK • zamecnik@mf.cz
