Ani o čtyři miliardy navýšený rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury stavebníkům příliš nových zakázek nepřinese
Ministr dopravy Pavel Dobeš minulý měsíc vybojoval pro Státní fond dopravní infrastruktury čtyři miliardy korun navíc k původně plánovaným sedmatřiceti. Žádný důvod k oslavě to ovšem není. Dobešovy výhrůžky, že bez dodatečných peněz nebude co stavět a nevyčerpáme nebo budeme vracet evropské peníze, tentokrát totiž nebyly jen každoročním koloritem před schvalováním konečné podoby rozpočtu. A příliš na tom nemění ani pár usmlouvaných miliard. Ještě v roce 2008 činil celkový rozpočet fondu 97,8 miliardy, pro příští rok se počítá s 66 miliardami. Poklonit se ministrovi za heroický kousek proto stavebníci, kteří nakoupili lomy, obalovny a stroje na plánovaných tisíc kilometrů dostavby páteřní sítě, zřejmě nepřijdou. Ani rozpočet navýšený na 41 miliard jim nové zakázky, které by naplnily tenčící se zásobník práce, nepřinese. Pověřený ředitel fondu Tomáš Čoček uvedl, že by příští rok rád zahájil alespoň část rekonstrukce D1, pokračování D1 mezi Přerovem a Lipníkem a část D3 u Českých Budějovic. Po schůzce ministra Dobeše s prezidentem dostala zelenou ještě dostavba D11 do Hradce. Peníze ve fondu ovšem nebudou stačit na to, aby stavební firmy mohly smést prach z již podepsaných smluv na stavby, které vysoutěžily před rokem 2010. Vytendrovaných a dosud nezahájených staveb nebo akcí, na kterých započaly pouze přípravné práce, mají totiž firmy v šuplících za 29 miliard korun. Další stavby jsou zakonzervované nebo rozvolněné na maximum. Jak uvádí jednatel Sdružení pro stavbu silnic Praha Pavel Svoboda, na stole je opět varianta, že by se na financování pozastavených akcí podílely spolu s bankami samotné firmy dodavatelským úvěrem. Stát by ovšem rád přenesl platbu úroků na stavebníky se zdůvodněním, že vysoutěžené ceny staveb z tendrů především z dob ministra Řebíčka jsou o dost vyšší než ty současné. To se ovšem firmám příliš nelíbí. „Teď je ten správný čas sednout si nad projekty a říci, kde se dá ušetřit. Přece není možní donekonečna ustupovat všem a dělat všude nadjezdy, podjezdy a přechody pro zvěř,“ říká Svoboda. Čtyřicet jedna miliard korun do rozpočtu SFDI se jeví z pohledu „silničářů“ jako mizerná částka. Několik miliard poputuje na poddimenzované opravy a údržbu silnic. Kolik přesně, není jasné. Původní scénář rozpočtu SFDI, který počítal se 49 miliardami, nicméně kalkuloval s deseti miliardami korun. Dalších zhruba 13 miliard je určených pro železniční tratě. Více než 3,5 miliardy je alokováno pro mýto a telematiku, které představuje pevnou položku ve variantě 49, i té původní kritické, 37miliardové. Přes dvě miliardy mělo jít podle optimistického scénáře na přípravu staveb pro nový operační program doprava, který začne v roce 2014. Pokud peníze na tento bod nezbudou, s čímž počítala kritická varianta, pravděpodobně nebudeme mít na co čerpat evropské peníze. Bližší je ovšem nebezpečí, že budeme muset již vyčerpané dotace vracet. To se stane, pokud nebude v záloze dostatek tzv. náhradních projektů, financovaných výhradně z národních zdrojů. Do těch by se mohly přesunout peníze ze staveb, u nichž zjistil Evropský účetní dvůr nebo SFDI jako nadřízený orgán investora – ŘSD nebo SŽDC – pochybení. Že jde o nebezpečí reálné, ukázala nedávná kontrola Evropského účetního dvora. Zřejmě nejkřiklavějším a finančně nejbolestnějším příkladem závad, které odhalila, je most v Kolíně za 1,2 miliardy korun. U této stavby bylo špatné už výběrové řízení. Sám fond ve svých materiálech uvádí, že takové nebezpečí hrozí až u čtrnácti procent staveb – ohroženo je zhruba 20 miliard korun.
