Výrobce polygrafických strojů dluží téměř tři čtvrtě miliardy korun
V kdysi slavných Adamovských strojírnách (Adast) to vře. Firma má dluhy přesahující 650 milionů korun, které dlouhodobě není schopna splácet, takže byl začátkem března na strojírny vyhlášen konkurs. Správce brzy začal ve společnosti „úřadovat“ - odmítl finanční spolupráci s Union Bankou, předminulý týden vyhodil generálního ředitele a minulý týden i jeho podřízené – finančního a výrobního ředitele.
Místo zbraní knížky.
Pětitisícové městečko Adamov severně od Brna ze všeho nejvíce proslavily železárny a strojírny. Až do začátku devadesátých let minulého století byla hlavním tahounem výroba zbraní, pak se naplno rozjela produkce ofsetových tiskařských strojů. Zdálo se, že strojírny jsou v pořádku, ale až později vyšlo najevo, že po zrušení zbrojní výroby trpěla firma přezaměstnaností. Bývalý ředitel Miroslav Bičiště tvrdí: „Například strojírny v Dobrušce mají obrat 650 milionů a zaměstnávají pět set lidí. Adast má miliardový obrat a 1400 zaměstnanců.“ Ve strojírnách přitom ještě před deseti lety pracovalo na sedm tisíc lidí.
Krizově.
Takřka 68 procent akcií Adamovských strojíren drží prostřednictvím firem Strojexport-Via a Palác Blaník společnost Strojexport, jež se sama potýká s problémy (EURO 13/2002). Majitelé Strojexportu Luděk Vinš a Josef Buzek zároveň zastávají nejvyšší posty v dozorčí radě Adamovských strojíren. V létě loňského roku jim došla trpělivost a angažovali zcela nový krizový management, který měl jediný úkol - restrukturalizovat Adast. „V době našeho nástupu měla firma 650 milionů bankovních úvěrů po lhůtě splatnosti,“ řekl týdeníku EURO tehdejší generální ředitel Miroslav Bičiště. S věřiteli prý firma jednala o uzavření dlouhodobé stabilizační dohody. „Zpočátku se jednání vyvíjela nadějně, byli jsme dohodnuti na splátkách úvěrů i ostatních náležitostech, pak to ale ztratilo tah na branku,“ dodává. Podle něj se situace zlomila ve chvíli, kdy Československá obchodní banka jako lídr věřitelů převedla úvěr po IPB do České konsolidační agentury (ČKA).
Osudové veletrhy.
Právě ČKA s aktuální pohledávkou přes 240 milionů korun patří podle informací týdeníku EURO mezi největší věřitele Adastu, přičemž více než 46milionový úvěr je zařazen na seznamu takzvaných šedých úvěrů. Loni v létě byly rovněž splatné dluhopisy vydané Adastem v roce 1996 s celkovou dlužnou sumou přes 220 milionů korun a závazek vůči Komerční bance dělá přibližně 80 milionů korun.
ČSOB, která v současnosti drží dluhopisy v nominální hodnotě kolem devadesáti milionů korun, je hodlá v nejbližší době převést do ČKA. „Jedná se o papíry, které nakoupila bývalá IPB, teď se jen hledá cesta, jak převod provést,“ vysvětlil tiskový mluvčí ČSOB Pavel Hejzlar. Strojírnám však nakonec nesrazil vaz žádný z těchto „milionových“ úvěrů, osudným se stala pohledávka opavské společnosti Progress Finance (PF) ve výši „pouhých“ 250 tisíc korun.
Právě jednání opavské firmy Bičištěho nejvíc zaskočilo: „Návrh na konkurs přišel z naprosto nečekané strany a bez varování.“ Spolumajitel Progress Finance Rudolf Grochal tvrdí, že neměl žádný důvod strojírny kvůli dluhu kontaktovat. „Společnost Veletrhy Brno (bývalé BVV), která nám pohledávku postoupila, se více než rok pokoušela s Adastem dohodnout na řešení, ale bezvýsledně. Jediné, co mohu říci, je, že Adamovské strojírny se jako dlužník chovaly naprosto nestandardním způsobem,“ uvedl Grochal pro týdeník EURO. Pohledávka za Adastem podle něj BVV vznikla z poskytování výstavních služeb.
Čistka.
Když Česká konsolidační agentura na svých internetových stránkách uveřejnila inzerát, že hledá kupce na nedobytné úvěry strojíren ve výši 270 milionů, rozhodlo se představenstvo Adastu, že se k návrhu na konkurs připojí. Osmého března Krajský soud v Brně úpadek strojíren potvrdil a zároveň jmenoval konkursního správce Tomáše Plevu. Ten po necelém měsíci svého působení v Adastu začal jednat – předminulý týden odvolal generálního ředitele Bičištěho. Podle informací týdeníku EURO potkal minulý týden stejný osud finančního ředitele Davida Zelenku a výrobního ředitele Květoslava Krátkého. Jako oficiální důvod Bičištěho vyhazovu Pleva uvedl nedostatečnou komunikaci se správcem konkursní podstaty. Podle několika zdrojů si však Pleva do Adastu přivedl management, který je mu v mnoha ohledech „bližší“, mimo jiné se na post generálního ředitele vrátil v minulosti vyhozený Jan Došek. Společně s ním pak Pleva shodil ze stolu nabídku Union banky na základní proinvestování výroby. Přitom to hlavní, co strojírnám v dnešní době nejvíce schází, je právě provozní kapitál. Týdeník EURO se koncem minulého týdne několikrát pokoušel s Plevou spojit, ten ale nebyl k zastižení. „Výroba běží dál, minulý měsíc jsme dosáhli přibližně pětasedmdesátimilionového obratu, celoročně to vypadá na přibližně 900 milionů tržby. To není nijak obrovský propad, otázkou ale zůstává, zda se podaří sehnat další peníze na proinvestování produkce,“ řekl týdeníku EURO zdroj blízký vedení společnosti.
Za kolik?
Pleva v tisku několikrát prohlásil, že jeho jediným úkolem je majetek shromáždit a prodat. Podle Bičištěho má společnost cenu, jen pokud bude pokračovat výroba. „Jakmile se fabrika zastaví, jsou to jen bezcenné nemovitosti v adamovském údolí,“ soudí Bičiště. Zároveň dodává, že musí přijít silný investor z oboru: „Pokud se to podaří, mohl správce za firmu vyinkasovat zhruba 150 milionů korun.“ Podle názoru jiných mají Adamovské strojírny bez dceřiných firem (Adast drží podíly v několika dalších společnostech, například Adast – systems vyrábějící čerpací stojany nebo Metře Blansko) hodnotu mezi 250 až 300 milionů korun.
