Policisté se pokoušejí zlomit Janu Nagyovou při eskortách a mimo výslechy. Mají důvod – je klíčem pro dokončení případu
Pokud provádíte prověřování, tak se vám může stát, že získáte takový „vedlejší produkt“, což vyústí v další zdokumentovanou trestnou činnost. Tímto způsobem zareagoval olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan na otázky deníku Dnes, jaká je role premiérovy pravé ruky Jany Nagyové. Ze zjištěných informací ovšem vyplývá, že Jana Nagyová není vedlejším produktem, nýbrž klíčem k celému vyšetřování.
Protislužby za rozvázaný jazyk Policie se k Nagyové pravděpodobně dostala přes lobbistu Iva Rittiga, který se s ní scházel, a dokonce několikrát navštívil v té době možná už „zadrátovanou“ Kramářovu vilu.
„I zákulisní informace jsou v politice důležité a tyto informace dostanete jen od zákulisních hráčů,“ tvrdil v esemeskovém rozhovoru pro Lidové noviny expremiér, kterému podle jeho slov Nagyová dělala spojku do „šedé zóny“ politiky.
Jméno Nagyové dominuje ve všech pasážích sdělení obvinění, pokaždé je ve výčtu stíhaných osob na prvním místě. Je brána za organizátorku trestné činnosti.
Tomu, že Nagyová bude pro detektivy mnohem významnějším „úlovkem“, než sami veřejně připouštějí, nasvědčují i aktivity samotných policistů.
Podle některých zákulisních informací se jí detektivové, takzvaní operativci, snaží nabízet jistou protislužbu, aby se rozmluvila.
„Zkoušejí to na ni při převozech, mimo oficiální výslechy. Když něco řekne, naznačují, že by to nemuseli rozpitvávat dál,“ sdělil týdeníku Euro policejní zdroj, který si nepřál zveřejnit své jméno.
„To, u čeho já jsem byl, tam jsem nezaznamenal nic nestandardního. Jestli se provádělo něco mimo, nezmínila se mi. Ale to je moje spekulace, zeptám se jí na to,“ zareagoval na neoficiální informace týdeníku Euro právník Nagyové Eduard Bruna. Sám byl překvapen, že čekal týden na písemné rozhodnutí soudu ohledně stížnosti proti stíhání Nagyové. Bruna je přesvědčen, že vazební důvody u jeho klientky nejsou.
Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan opakovaně slibuje „ještě nějaké překvapení“.
Má ho prý v rukávu. Pokud by ale Nagyová měla být klíčem k obvinění ještě někoho jiného, museli by detektivové provádět výslechy znovu.
Jasné je, že ve sdělení obvinění není žádná hmatatelná informace o korupčním jednání, vyjma náhrady poslaneckého mandátu za dozorčí radu nebo představenstvo.
Když kmotři práskají Nejvíce skloňovanou otázkou posledních dnů je, kdy budou obviněni kmotři, kvůli kterým policie a prokuratura – na základě svých proklamací – největší operaci v novodobých českých dějinách zahájila. Zatím tomu nic nenasvědčuje. Romana Janouška po návratu ze zahraničí nikdo nezatkl, nenasadil mu želízka ani medvěda (propojená pouta na rukou a nohou) a neodvezl v koloně houkajících vozů k ostravskému soudu, kde by se rozhodovalo o jeho vazbě. Jde o stejnou adresu, kam putovali lapení exposlanci, vojáci a Jana Nagyová. Ivo Rittig z Monaka vzkázal, že se do Česka podívá někdy na podzim. Žádný zatýkací rozkaz přes Interpol vydán nebyl. V Lesích ČR si policie vyzvedla pouze dokumentaci k etickému kodexu, tedy k pidizakázce, kterou řešili Rittigovi lidé. Vypadá to, že veleprojekty kmotrů jsou mimo policejní hledáčky. Týdeník Euro už v minulém vydání zmínil, že v bezpečnostních a politických kruzích kolují čím dál silněji informace o tom, že kmotři výměnou za beztrestnost pustili některé cenné informace. Někteří z kmotrů tak podle neoficiálních informací „napráskali“, například komu patří solární elektrárny vlastněné firmami s anonymními akciemi. Ostatně kmotrovskými „údaji“ se podle zjištění týdeníku Euro zabývala dubnová mimořádná Bezpečnostní rada státu. Ta se sešla právě kvůli fotovoltaice a byla informačně mimořádně nabitá. Tehdejší mluvčí vlády Michal Schuster na otázky ohledně témat BRS uváděl, že o jednání nemá žádné zprávy. Výstupy z rady zůstaly v režimu utajení. Řehtání z Kladrub Z jedné z kmotrovských dílen má podle zjištění týdeníku Euro pocházet upozornění na údajnou korupci v kladrubském hřebčíně, kterou odhalil Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Detektivové ÚOOZ v souvislosti s obnovou Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem obvinili osm lidí. Viní je ze sjednání výhody a z pletichy při zadávání veřejné zakázky a z pokusu o poškození finančních zájmů Evropské unie. Případ dozoruje pražské vrchní státní zastupitelství vedené Lenkou Bradáčovou, s níž šéf ÚOOZ Robert Šlachta dlouhodobě úzce spolupracuje.
Navíc, sídla Romana Janouška a Iva Rittiga byla podle neoficiálních zdrojů z policejních kruhů technikou doslova prošpikována. Díky tomu dokázala policie nabrat spousty zajímavých informací, i když už mohly být z úst lobbistů a jejich spolupracovníků po možné dohodě s detektivy vypouštěny účelově. Všechny tyto informace přesto nasvědčují, že na zmiňované velké ryby nakonec přece jenom nedojde. Samozřejmě za předpokladu, že Šlachta, Ištvan a spol. neschovávají ve svých trezorech ještě nějaké další bombastické překvapení.
Utajení vyšlo Mnohé bezpečnostní experty udivuje, že akce takového rozsahu nebyla vyzrazena předem, jak bývá v České republice zvykem. Navzdory tomu, že kmotři očividně včasné echo dostali a uklidili se do zahraničí.
Podstatnou a nejdůležitější část odposlechů provedl za své prostředky ÚOOZ. Nevyužil všechny kapacity speciálního odposlechového útvaru policie – Útvaru zvláštních činností. Jeho techniku a lidi šlachtovci zapojili jen v omezených případech, a navíc tak, aby nebylo zřejmé, na koho mají zacíleno.
Nad tím, že se zátah povedlo udržet pod pokličkou, se pozastavují dokonce detektivové ÚOOZ. Důvod? ÚOOZ si dva dny před startem vyžádal pomoc odjinud. Třeba Národní protidrogová centrála vyčlenila padesát příslušníků.
Sídla kmotrů byla podle policejních zdrojů technikou doslova prošpikována. Tikající nahrávky Odposlechová republika. I tak by mohlo, díky aktivitám policie a státního zastupitelství, vypadat označení pro tuto zemi. Při masivní akci, kdy v policejní síti uvízla šéfka premiérovy kanceláře Jana Nagyová, bývalí exposlanci a vojenští zpravodajci, nebyly odposlouchávány pouze telefony, ale celé objekty. Týdeník Euro zmínil v minulém vydání vládní Kramářovu vilu. Podle dostupných informací byla však stejným způsobem sledována místa, kde se vyskytovala Nagyová. Policisté a státní návladní byli podle všeho svědky rozličných schůzek či jejich dojednávání. Není proto vyloučeno, že policisté a žalobci mají hodiny audio- či videonahrávek ze setkání na veřejných prostranstvích. Policie mohla, a velmi pravděpodobně to dělala, monitorovat online – pomocí směrových mikrofonů – aktivity šéfů ČEZ, Českých drah a dalších státních či polostátních institucí, s nimiž byla Nagyová v kontaktu. Ostatně skutečnost, že se kriminalisté na ČEZ a České dráhy intenzivně zaměřili, byla zjevná už od zveřejnění obsahu sdělení obvinění. l
O autorovi| Jan Hrbáček, hrbacek@mf.cz
