Taktický doběh

O ceně se možná ještě bude s Poláky smlouvat

Privatizace petrochemického holdingu Unipetrol se protahuje a na české straně vznikají četné problémy. Tím hlavním je osud pohledávek České konsolidační agentury (ČKA) vůči několika členům skupiny Unipetrol v celkové výši zhruba tří a půl miliardy korun. ČKA je má v rámci privatizace postoupit PKN Orlen za 1,7 miliardy korun. Jenže dosud postoupeny nebyly, a přitom už ke konci března je splatná miliardová pohledávka za Aliachemem. V červnu čeká plnění i Benzinu, jež má splatit miliardu a devadesát milionů korun, i společnost Spolana, která musí do konce června splatit úvěry ve výší kolem miliardy korun. Pokud by tuto situaci ČKA nevyřešila, stal by se nejprve Aliachem insolventním a postupně by se zhroutilo financování patrně celé skupiny. Proto již v tomto týdnu má odložení splatnosti těchto úvěrů projednat představenstvo a potom dozorčí rada agentury. Problém je v tom, že významné změny ve finančních poměrech skupiny mohou být polským kupcem kvalifikovány jako nežádoucí a mohou sloužit coby záminka k vypovězení privatizační dohody, nebo alespoň k protahování jednání. Konzultace o řešení úvěrů ČKA je přitom prakticky vyloučena, protože by Evropská komise z toho mohla usoudit, že PKN Orlen již Unipetrol ovládl, přestože teprve běží povolovací řízení, a tím byla porušena pravidla ochrany hospodářské soutěže se všemi důsledky. Evropská komise má rozhodnout o dalším osudu žádosti polské společnosti PKN Orlen o koupi petrochemického holdingu do 20. dubna. Toto datum však nemusí být konečné, protože komise si může vyžádat další podklady. Není vyloučeno, že rozhodnutí se nezrodí ani do konce června, kdy skonči platnost privatizačních smluv. Zpochybnění privatizační dohody či její promlčení by přitom pro polskou společnost mohlo být výhodné, protože nyní má vzhledem k hospodářským výsledkům Unipetrolu platit vyšší cenu a zvedly se i ceny akcií, z nichž se vypočítává cena při povinném odkupu.

Poláci připlatí.

Úředníci Fondu národního majetku (FNM), které oslovil týdeník EURO, upozorňují, že žádná další jednání o ceně za akcie Unipetrolu s PKN Orlen nechystají. Případné úpravy prodejní částky jsou jasně definované v kupní smlouvě, kterou stát s polskou společností uzavřel. „Jednání o ceně jsou zbytečná. S ohledem na hospodářské výsledky a aktuální stav ve firmách patřících do holdingu očekáváme, že Poláci kupní cenu navýší,“ uvedl zdroj týdeníku EURO. Celá skupina Unipetrolu loni dle předběžných konsolidovaných výsledků vykázala čistý zisk 3,55 miliardy korun. Smlouva mezi státem a PKN ošetřuje případnou úpravu kupní ceny zjednodušeně následujícím způsobem: Porovná se vlastní kapitál společnosti vykázaný v konsolidované rozvaze firmy k 31. prosinci 2003 se stavem ke dni vypořádání transakce. Pokud bude současný stav o pět a více procent vyšší než výsledky v roce 2003, připlatí PKN státu patnáct procent k již dohodnuté kupní částce. Vzhledem k tomu, že PKN Orlen nabídl 13,05 miliardy korun za státní podíl v Unipetrolu, který představuje zhruba 63 procent, patnáctiprocentní navýšení podílu by znamenalo 1,95 miliardy korun navíc.

Neúplná ekologie.

Zbývá však vyřešit ještě jeden problém. Některým společnostem ze skupiny Unipetrol totiž nemusí stačit garance FNM na sanaci starých ekologických škod. Například na závod a přilehlý areál společnosti Paramo v Kolíně (do roku 2003 společnost Koramo). Fond se v předchozích letech postupně zaručil, že uhradí ze svého rozpočtu sanační práce zhruba za 904 milionů korun. Z dokumentu, který vedení společnosti Paramo poslalo FNM, však vyplývá, že peníze stačit nebudou, areál je totiž zamořen škodlivými látkami více, než odhalily předchozí průzkumy. „Předběžný odhad nákladů na dokončení sanace s minimalizací rizika starých ekologických škod je ve výši 600 až 800 milionů korun nad rámec garance FNM. V uvedené částce je zahrnuto také zhruba 300 milionů korun na sanační čerpání a čištění podzemních vod,“ uvádí se v dokumentu, který má týdeník EURO k dispozici. Z materiálu navíc vyplývá, že pokud nebude sanace dokončena, mohou se škodlivé látky objevit i v infiltrační oblasti zřídel poděbradských minerálních pramenů. „Nutnost navýšení garancí není náš výmysl. Na hrozbu zamoření Labe a poděbradských zřídel upozorňuje odborná firma, jejíž stanovisko jsme použili v dokumentu zaslaném FNM,“ sdělil týdeníku EURO generální ředitel Parama Petr Bláha.

Známý fakt.

Zdroj blízký vedení Unipetrolu upozornil, že informaci o tom, že se může navýšit potřeba prostředků, než které garantuje FNM, obsahovaly dokumenty v data roomech v průběhu privatizace holdingu. Každý z uchazečů tak o možném riziku věděl. „Může také jít o spekulaci současného dodavatele sanačních prací, aby získal další zakázku. Lze očekávat, že se PKN Orlen bude v rámci úpravy ceny - vzhledem k výborným výsledkům skupiny Unipetrol, nejspíš směrem nahoru - snažit vyjednávat se státem, aby byl brán ohled na toto potenciální riziko,“ vysvětlil zdroj. Týdeník EURO získal informace, že nejenom v případě Parama, ale také u dalších podniků ze skupiny Unipetrol, není úplně jisté, zda současné garance budou postačovat. Například ve společnosti Spolana Neratovice.