Takto už dál ne

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil chce změnit trestní řád

Aféra s odposlechy kvůli úniku takzvané Kubicovy zprávy ještě dlouho neutichne, možná však bude poslední svého druhu. Zatímco v kauze samé přibývá otazníků a nejasností, ministerstvo spravedlnosti chystá systémovou změnu, která by zdivočelou praxi policejních odposlechů dostala pod kontrolu.

Komise a čtyři úkoly.

„Ustavujeme komisi, která začne zpracovávat komplexní novelu trestního řádu,“ sdělil minulé úterý týdeníku EURO ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil z ODS. Do vínku jí uložil čtyři úkoly. Prvním je diskuse o upřesnění podmínek zadávání odposlechů, protože současné zákonné vymezení je podle Pospíšila nedostatečné. Realita je taková, že soudci povolují odposlechy ve spěchu, na základě jednostranných informací policie, často na začátku kauz, kdy je málo podkladů. Ty se navíc později „ztratí“ v bobtnajícím spise, takže je lze zpětně jen těžko dohledat. Na ověřování předložených čísel telefonních stanic není čas. Pospíšil už dříve (EURO 44/2004) navrhoval zavést centrální evidenci návrhů na odposlechy.
Komise by dál měla vymyslet lepší průběžnou kontrolu odposlechové praxe. Na ni dohlížejí státní zástupci, a to pouze jednou za půl roku. „To je příliš dlouhá lhůta,“ myslí si Pospíšil. Třetím úkolem je zpřísnit podmínky archivace informací získaných z napíchnutých telefonů, aby nedocházelo ke kopírování a k únikům.

Nová práva odposlouchávaných.

Asi nejdůležitějším bičem na policejní odposlechovou policejní svévoli však má být čtvrtá Pospíšilova novinka: zavedení práva odposlouchávaného dozvědět se o monitorování svých hovorů. Dotyčný by měl mít i možnost obrátit se na soud, který by směl přezkoumat oprávněnost odposlechu, což dnes nelze. V současnosti může soudce, který daný odposlech povolil, prozkoumat pouze to, zda věc neprovázejí podezřelé okolnosti. Postup soudce je však nenapadnutelný z důvodu soudcovské nezávislosti.
Pospíšil do budoucna nevylučuje ani další způsoby kontroly, s nimiž přijde expertní komise. Sám dříve navrhoval, aby odposlouchávaní měli například právo získat nevyužité nahrávky svých telefonátů kvůli zabránění jejich zneužití.

V zájmu všech partají.

Ministr spravedlnosti chce ve zbývajícím čase svého ministerského angažmá oslovit poslanecké kluby všech stran ve sněmovně a získat je pro hledání odposlechového konsensu. „Doufám, že nabídku neodmítnou. Všichni by měli mít zájem, abychom se přiblížili standardům západní Evropy,“ říká Pospíšil optimisticky.
Politická vřava kolem odposlouchávání politiků a novinářů v souvislosti s kauzou Kubice zatím ukazuje, že dnes prakticky nikým nekontrolovatelné odposlechy dosáhly obludných rozměrů a že se staly významnou součástí mezistranického klání. Fakt, že okolnosti napíchnutí šestačtyřiceti linek kvůli sledování politiků Ivana Langra a Jana Vidíma z ODS, novinářů Jana Hrbáčka z Českého rozhlasu a Sabiny Slonkové ze serveru Aktuálně.cz, lékaře a nynějšího náměstka ministra obrany Martina Bartáka a policistů Jana Kubice a jeho dvou podřízených není dnes nikdo oprávněn zjistit a zveřejnit, je ovšem sám o sobě skandální. Stejně jako pokus odposlouchávat v Poslanecké sněmovně, byť mělo jít o místnost sloužící Českému rozhlasu.

Vyšetříme, co jsme vyšetřili.

Klíčovou roli v kauze nyní hraje nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká, která souhlasí s chystanou úpravou legislativy s tím, že odposlechy by mohly být povolovány i mimosoudní cestou. Zároveň - už podruhé - začala zkoumat podrobnosti o odposleších v kauze Kubice. Původně totiž na Langrovy obavy z nezákonnosti reagovala prohlášením, že jde o bezdůvodná podezření, a to i ohledně odposlechu ve sněmovně. „Věřím, že nové vyšetřování Nejvyššího státního zastupitelství nebude tak povrchní jako to předcházející,“ řekl týdeníku EURO ministr vnitra Langer. Podle závěru se prý rozhodne, jaké právní kroky se svou rodinou dál podnikne - odposlouchávána totiž byla i jeho žena a její matka.
Nesrovnalosti zavánějící politickou objednávkou, na které poukázal v nedávno zveřejněném dopisu některým politikům ředitel policejního Útvaru zvláštních činností Tomáše Almera, teď náhle vyšetřuje kdekdo. Od Vesecké přes Národní bezpečnostní úřad (provede audit na Inspekci ministra vnitra) po šéfa soudu pro Prahu 5, jehož soudce inspektorům odposlechy povolil.

Víkendová schovávaná.

Špičky ČSSD nařčené kvůli odposlechům v kauze Kubice některými politiky ODS z fízlování přešly do útoku. Langrem nečekaně provedenou výměnu vedení Inspekce ministra vnitra označil místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek při zasedání sněmovního výboru pro bezpečnost minulou středu za „maření vyšetřování“. Rozbuškou se stalo i opožděné předání spisu dozorovému státnímu zástupci. Po odvolání Miroslava Borníka předminulý pátek totiž nový šéf inspekce Zdeněk Pelc spis se souhlasem jednoho ze státních zástupců nechal zapečetit a na víkend uložil do trezoru, takže dozorovému žalobci byl k dispozici až v pondělí. Zatímco Langer ujišťuje, že spis zůstal nedotčen, opozice se obává možné manipulace.