Talenty a rezervy

Můj učitel mikroekonomie byl jako děcko jedním z těch rumunských Židů, které svého času „prodal“ rumunský komunistický diktátor Nicolae Ceausescu za valuty do Izraele. O 20 let později byl nejmladším profesorem na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu a poradcem amerického ministerstva spravedlnosti o otázkách porušování hospodářské soutěže. Na jeho hodinách se člověk opravdu nenudil, třeba dotace vyplácené americkým farmářům za to, že nepěstují obilí, doplňoval kresleným vtipem, kde se farmář ptá svého kongresmana, zda by mu vláda nemohla platit třeba za to, že „přestane chovat prasata, jež stejně hodně žerou, kálejí a je s nimi vůbec spousta práce“. Vzpomněl jsem si na něj při čtení hned několika článků v tomto čísle. Jednak proto, že v něm věnujeme pozornost mladým talentům, kteří dosáhli vynikajících úspěchů, ještě než jim bylo dvacet. Pozoruhodné portréty - a všimnete si, že v nich figurují i mladí lidé, kteří se do Česka přistěhovali jako děti. Onen kreslený vtip se mi vybavil při čtení článku o tom, že i v české energetice se možná brzy bude platit za kapacitu, tedy za instalovaný výkon elektrárny, která nevyrábí, nebo odběratele, který neodebírá...