Co nám o kandidátovi řekla magnetická rezonance? I to by jednou mohl být dotaz, který firmy položí headhunterům při hledání nových top manažerů. Nešlo by jim přitom o zdravotní stav kandidáta na vedoucí pozici, ale pídily by se po jeho vůdcovských schopnostech.
Může se to zdát neuvěřitelné, ale mozkové skeny už dokázaly mnoho. V jednom výzkumu nalezly centrum pro úzkost, v dalším odhalily, že meditace mění mysl a zostřuje pozornost, a při jiném dokonce ukázaly, že se ženský mozek při orgasmu rozsvítí jako vánoční stromeček. Když rezonance umí odhalit brzké stadium Alzheimerovy choroby, proč by nemohla objevit génia mezi manažery? Záleží přece jen na tom, po čem pátráte.
Důležití do tunelu
Po vůdcovských schopnostech začal pátrat tým z univerzity v britském Readingu, vedený profesorem Douglasem Saddym z centra pro neurologii a neurodynamiku a doktorem Kevinem Moneym z Henley Business School.
Prvním top manažerem, který zajel do tunelu magnetické rezonance, byl sir John Madejski. Nejenže je sponzorem Henley Business School, je také majitelem fotbalového klubu Reading, podniká v řadě oblastí a jeho jmění se odhaduje na 200 milionů liber, což je v přepočtu zhruba 5,9 miliardy korun.
„Myslím, že našli můj mozek,“ pronesl Madejski lakonicky po proceduře, kterou sledovala britská televizní stanice BBC. Během pětačtyřiceti magnetických minut musel pomocí pár tlačítek na klávesnici řešit různé úkoly. Například se na základě pár informací rozhodnout, jestli upřednostní krátkodobý zisk před dlouhodobým. Přístroj mezitím změří aktivitu v jeho mozku a po porovnání s dalšími „pokusnými králíky“ ukáže, co se skrývá za oblíbeným pojmem kvalitní leadership.
„Zatím je na výsledky příliš brzy. Z pohledu na mozek jedné osoby nemůžeme vyvodit příliš mnoho. Chceme se podívat na odlišné skupiny, kromě špiček v byznysu třeba na vojenské předáky, a porovnat tak různý způsob utváření schopností pro vedení,“ přibližuje průběh výzkumu Kevin Money. Už v tomto zdůvodnění je ale možné najít využití pro nábor manažerů: hodí-li se například do firmy se striktní hierarchií a jasně danou zodpovědností, nebo jestli jim taková přísnost bude dělat problém.
Skepse i naděje
„Teprve začínáme rozumět nervovým systémům, které sledují cíle a záměry ostatních. Ještě méně víme o metodách, jež vyhodnocují dopady různých rozhodnutí. Vhled neurologie a kognitivní vědy nám umožní připravit a trénovat lidi v rozhodujících pozicích pro důkladné zhodnocení informací,“ přidává další aspekt výzkumu profesor Saddy. Ne všichni jsou ale z takových studií nadšeni. Řada headhunterů trvá na tom, že lidi nejlépe hodnotí další člověk a stroj jejich práci rozhodně nenahradí.
O místo by se „lovci hlav“ báli zbytečně, magnetická rezonance je nevystřídá úplně, ale v budoucnu by se mohla stát například jedním z jejich pracovních nástrojů. Proč ne, když se výsledky mozkových skenů využívají i pro luxusní marketingové průzkumy? Navíc by se zamezilo tomu, že si headhunter na kandidáta udělá svůj obrázek během pár vteřin a o místo pak přijde schopný kandidát, který si jen vezme k obleku špatnou kravatu.
Ostatně náboroví pracovníci používají pro třídění kandidátů vědeckou metodu psychometrických testů. I ta se může zdát řadě lidem obskurní. Co hledačům lidských zdrojů asi tak může říci série několika desítek otázek, během nichž pomocí zaškrtávání na stupnici podávají nervózní žadatelé o místo subjektivní hodnocení?
Zatímco kandidátům se to může zdát jako pěkná ptákovina, experti z toho vyčtou mnoho – reportérovi BBC například vyšlo, že nabídku na řídicí pozici ze žádné firmy asi nedostane. Shodou okolností ale prokázal kvality, podle nichž se skvěle hodí pro novinářskou praxi.
