Benešovsko. Slušní a vstřícní úředníci a dobrá poloha. Při rozhovoru o výhodách byznysu ve městě, jehož podmínky pro podnikání oceňují nejen místní, zmiňují představitelé zdejších firem tyto faktory nejčastěji. Podniky v celém regionu však mají obrovské problémy s hledáním kvalifikovaných pracovníků. Navzdory tomu, že donedávna nízká nezaměstnanost začala pomalu růst.
Středočeský Benešov se už několikrát, naposledy letos, umístil mezi nejlepšími v anketě nazvané Město pro byznys. Je jedničkou Středočeského kraje, za celé Česko mu patří místo v první desítce. Velkou konkurenční výhodou místních podnikatelů je poloha. Jen pár kilometrů odsud leží dálnice D1, do hlavního města se dá autem dostat za půl hodiny. „Příjemná je velikost města, všechny důležité úřady lze obejít během chvíle. Jsou tu i nižší nájmy a další náklady, oproti tomu, s čím musí počítat podnikatel v Praze,“ pochvaluje si Jiří Dvořák z menší benešovské firmy.
Na dotaz, co konkrétního pro ně dělá místní samospráva, sice většina oslovených nedokáže v rychlosti odpovědět téměř nic konkrétního, zároveň si ale nikdo na nic nestěžuje. A to lze v Česku považovat téměř za vyznamenání. Na čem se skoro všichni shodnou, jsou pochvalná slova na adresu činnosti městského úřadu. „S úředníky stavebního úřadu jsem spokojený. Lidský přístup a rychlost, tak bych charakterizoval jejich práci,“ říká Luboš Táborský, jednatel společnosti Jetas, která se specializuje na dřevostavby a střechy na klíč.
Podobně o svých zkušenostech i s dalšími agendami úřadu mluví také jiní. Podle Daniela Kukury, místopředsedy představenstva společnosti Sládek Group, pracují na úřadě slušní lidé, kteří místním firmám nekomplikují život, jak tomu mnohdy bývá jinde. Kukura, pro jehož podnik jsou tak jako pro další stavební firmy důležité veřejné zakázky, dodává ještě jednu důležitou věc. „Dřív tu v téhle oblasti nebylo všechno v pořádku. Zdá se mi, že se současné vedení města snaží tyto věci napravovat, tak aby příležitost dostali všichni.“
Starosta Benešova Jaroslav Hlavnička potvrzuje, že vedení města se snaží podnikání podporovat především zkvalitňováním práce úřadů. Také nabízí firmám nebytové prostory, mimo jiné se snaží upravit prostředí bývalých vojenských kasáren, tak aby zda podnikatelé mohli třeba zakládat své provozovny.
„Jelikož tu nemáme prostory vhodné pro většího strategického investora, soustředíme se především na drobné podnikání,“ upřesňuje Hlavnička. „Podnikatelské prostředí v Benešově bych označil za stabilizované, podnikatelských subjektů neubývá, což v dnešní době považuji za úspěch,“ dodává benešovský starosta.
Peníze v první řadě
Až do poloviny minulého století mělo Benešovsko ryze zemědělský charakter a zemědělství tu má důležité místo dodnes. Kromě řady soukromě hospodařících zemědělců zde funguje několik velkých zemědělských družstev, většinou nástupnických organizací původních JZD, které sídlí například v Trhovém Štěpánově, Bystřici nebo Čechticích. Ve Zdislavicích u Vlašimi se nachází kapacitně největší silo v ČR.
Po nástupu socialismu se ovšem region začal industrializovat. Nejdůležitějšími obory jsou dnes strojírenství, stavebnictví, sklářství, elektronika či potravinářství. Mezi nejvýznamnější firmy patří vlašimská zbrojovka Sellier & Bellot. Období své největší slávy podnik prožíval zhruba v první polovině osmdesátých let minulého století, tehdy zaměstnával okolo 3500 lidí. Dnes tu nachází pracovní uplatnění už „jen“ okolo 1200 zaměstnanců, i tak je firma největším zaměstnavatelem regionu.
Nezaměstnanost na Benešovsku, která vždy patřila a patří v ČR k nejnižším, v poslední době roste, a platí to i pro Vlašim. Navzdory tomu má ale Sellier & Bellot tak jako ostatní průmyslové firmy v oblasti problémy najít technicky kvalifikované zaměstnance. Před několika lety byl ve městě problém získat v podstatě jakéhokoli pracovníka, firma musela využívat specializovaných agentur.
Jelikož je dnes pracovních příležitostí stále méně, prakticky denně se na personální oddělení zbrojovky obrací přibližně pět lidí, kteří hledají uplatnění. Sehnat ale technicky kvalifikované síly, které by byly schopné obsluhovat CNC, tedy počítačově řízené obráběcí stroje, je mimořádně obtížné pořád.
Místní školy, ať už odborná učiliště nebo strojní průmyslovka, kdysi firmy každoročně zásobovaly třiceti až padesáti absolventy. Jenže před časem byla výuka strojírenských profesí pro nezájem zrušena. Paradoxem přitom je, že práci hledá stále více lidí, kteří zpravidla nedokončili studium humanitního zaměření, a tak jim nezbývá než zakotvit v manuální profesi. „Vloni k nám na praxi přišli slovy dva studenti mechaniky a elektroniky,“ upozorňuje na stejný problém Silvia Raková, personální ředitelka společnosti TRW Autoelektronika, která dává práci přibližně šesti stovkám lidí.
A dodává, že oba studenti po několika dnech odešli s tím, že takovou práci dělat nechtějí. Podle Rakové je obecně lidí dost, TRW například nemá potíže sehnat lidi do pozic operátorů, které vyžadují především rychlost a pracovitost. Tyto práce ve firmě vykonávají zejména ženy. Jenže získat mladého člověka, který by dokázal v procesu přirozené obměny generací nahradit technicky vzdělaného pracovníka na prahu důchodového věku, je nesmírně těžké.
A tak jako v případě Sellier & Bellot, i do TRW se hlásí (ne)dostudovaní středoškoláci bez praxe, kteří pak končí ve skladu či na podřadných profesích. Obrázek celostátní mizerie doplňuje Daniel Kukura. „Sehnat pracovníky pro dělnické profese je prakticky nemožné. Staré ročníky odcházejí a mladé Čechy zajímají v první řadě peníze. Práce je pro ně až jakýmsi vedlejším produktem,“ posteskne si Kukura.
Podzemí pro turisty
Poloha a přírodní krásy dělají z Benešovska jedno z nejoblíbenějších příměstských rekreačních zázemí Pražanů. Především v Posázaví má řada obyvatel hlavního města chatu či chalupu, okres je vyhledávaným místem i pro turistiku nebo cykloturistiku. Turisticky mimořádně atraktivní je Podblanicko v blízkosti památné hory Blaník, v níž podle pověsti odpočívají rytíři, kteří vyjedou, až bude českým zemím nejhůře. U Benešova se nachází zámek Konopiště, o kousek dál opravený barokní zámek Jemniště u Postupic, na Sázavě leží gotický hrad Šternberk a další.
V poslední době ovšem turistů v regionu ubývá. Podle společnosti Datank jich za posledních jedenáct let ubylo o 28 procent, a to jak českých, tak zahraničních. Někteří proti tomu bojují, zatraktivnit prostředí pro turisty se snaží například Benešov. Město vylepšuje své centrum, připravilo zvláštní vláček pro spojení mezi městem a zámkem Konopiště a nyní zkoumá rozsáhlé podzemní prostory a uvažuje o jejich zpřístupnění. „Snad to do Benešova přitáhne více turistů,“ doufá Jaroslav Hlavnička.
BENEŠOVSKO
• Rozloha: 1475 km2 • Počet obyvatel: 95 445 • Počet obcí: 114 • Nezaměstnanost: 5,49 % • Uchazeči na 1 volné místo: 8,53 • Počet podnikajících subjektů: 25 383 • Z toho fyzické osoby: 21 237 • Největší zaměstnavatelé: Sellier & Bellot, Danone, Baest Machines & Structures, TRW Autoelektronika, Rabbit Trhový Štěpánov
