Experti prorokují kontinentu rekordní růst trhu s komunikačními technologiemi
Štrádujete si to bohem zapomenutou vískou pod pohořím Virunga, kdesi na severu Rwandy. Lidé tu jako mravenečci pendlují sem a tam – nosí na zádech kanystry s vodou, banány, dřevo i děti. Ne všichni mají boty; a jestli, tak jen pantofle, nad kterými by se ustrnuly i „crocsky“ z vietnamské tržnice. Když tu rázem vzduch pročísne povědomý zvuk: klučík právě restartuje svoji nokii. Ano, mobil s nezaměnitelně vlezlou melodií… A v hlavním městě Kigali? Míjíte obchůdky s přístroji všech značek i kvalit, zdi zdobí reklamy s telefonujícími černoškami a dobíjecí kupony vám nabízejí prodejci v barevných vestách. Kromě oranžového Rwandatelu si můžete vybrat žlutý MTN, africký telekomunikační kolos, jenž se příští rok stane hlavním sponzorem mistrovství světa ve fotbale. „Jasněže mám karty obou operátorů. Šetřím,“ říká mi místní chlápek Cyriaque Ngoboka. Takže jsem to udělal taky. A předplacená SIM karta, která se v Africe stará o 95 procent příjmu telefonních operátorů, mě vyšla na desetikorunu.
Mobilní revoluce v kapse
Afrika je pro výrobce i operátory vysněnou destinací. Kouzlo bezdrátové komunikace zasáhlo druhý nejlidnatější kontinent silou nevídanou. Dle statistik Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) bylo ke konci roku 2007 v Africe provozováno 275 milionů mobilů, což značí pokrytí mezi 28,9 procenta populace. Skoro každý třetí Afričan už má telefon. Pro srovnání: před šesti roky nosilo mobil v kapse pouhých 37 milionů lidí černého kontinentu! „Investoři tu cítí ohromnou příležitost, která slibuje zisk miliard dolarů. Trh s komunikačními technologiemi vydělává a vytváří nová pracovní místa. Pomůže Afriku vytáhnout z chudoby,“ tvrdil loni Hamadoun Touré, generální tajemník ITU. A agentura Bloomberg odhadla investice v následujících pěti letech na 55 miliard dolarů.
Vstříc infověku jdou státy různým tempem. Tou „nejpromobilovanější“ zemí – pomineme-li Seychely – je milionový Gabun s 88 aparáty na sto obyvatel, který následuje specifická JAR (87), dále pak Alžírsko (81) a Tunisko (76). Na opačném konci se choulí chudičká Středoafrická republika, Eritrea a Etiopie, v níž připadá na sto obyvatel jen 1,45 mobilu. V absolutních číslech je velmocí Jihoafrická republika s 42,3 miliony telefonních čísel následovaná Nigérií (40,4 milionu) a Egyptem (30,1 milionu). Země pyramid patří k těm s největším potenciálem – mobil tam má zatím čtyřicet lidí ze sta. Pro srovnání: ITU uvádí u Česka 12,7 milionu aktivací, což se rovná penetraci 124,88 procenta (Itálie však triumfuje numerem 152,52).
Zasaženost? JAR chce 150 procent!
Ale i o tom už Afrika sní. Zvláště v nejprogresivnější JAR. „Pořád si myslím, že cílem je dosažení sta až 150 procent. Každý rok postupujeme rychleji, než jsme čekali,“ řekl předloni agentuře Reuters ředitel MTN pro strategii Ashraff Paruk. Čas mu dává za pravdu: analytiky odhadovaný vrchol 75 procent byl již hravě překonán. Za jediný rok. Co víc – kontinent s 54 atraktivními trhy je prý nasycen jen ze třetiny. A zájem trvá. Před pěti lety museli nigerijští operátoři zastavit prodej SIM karet, protože by se jim zhroutila síť. Vesničané v konžské džungli, kde se těží coltan, čili cenná směs kolumbitu a tantalitu pro výrobu mobilů, zase tolik toužili po telefonování, že si kvůli signálu postavili budky v korunách stromů. „Jeden chlapík provozuje plošinu jako veřejný telefon; kdo chce volat, musí vyšplhat a zaplatit mu za půjčení jeho mobilu,“ řekl listu International Herald Tribune pracovník Vodacomu.
Počty rostou raketově. Taková Libérie, v níž bylo roku 2002 jen dva tisíce aparátů, se po pěti letech vyšvihla na 563 tisíc kusů. Při užití metodiky CAGR (Compound Annual Growth Rate) jde o složený roční nárůst 209 procent! Vyšší má na světě jen Irák (271). Dalšími nejrychleji „proSIMkovávanými“ regiony světa jsou Mikronésie (208), Afghánistán (185), Tádžikistán (182) a Nepál (172)… A pakliže koncem roku 2007 uváděla ITU 3,366 miliardy světově spuštěných mobilů, loni o Vánocích přišla organizace 3G Americas s novým dárečkem. Podle této asociace, jež zastřešuje obchodníky s GSM zařízeními, překročil počet planetárně užívaných mobilů hranici čtyř miliard. Tři pětiny světa už mohou volat. Odkudkoliv.
Nokia, Samsung i LG za litr Podívejme se za Bekowe Skhakhaneovou, která žije v horách jižní Afriky. Nanosit vodu z řeky jí zabere čtyři hodiny. Pak je třeba uvařit, nasbírat větvičky na otop. Svítí se svíčkami. Děti to mají do školy tři hodiny. Ale když chce mluvit s manželem, jenž pracuje ve vzdálené ocelárně, učiní totéž, co lidé na Západě. Vytáhne mobil. „Je to nutnost. Kredit už zařazuji do nákupního seznamu,“ podotýká, když vyloví ze své květované zástěry oprýskanou nokii. Měsíčně provolá pět minut, což ji vyjde na dva dolary. A podobných lidí, kteří žijí v nouzi, a přesto se neobejdou bez telefonu, je už prý ke dvěma miliardám… Rozvíjející se oblasti jako Afrika, Indie a Čína proto lákají výrobce. Světový lídr Nokia na to spoléhá – obě asijské země představují trh, jenž firmě zabezpečuje až pětinu prodejů. I proto loni finský gigant zavedl laciné modely N1209 a N2600, které jsou k mání za 45 a 75 dolarů; podporují až 80 jazyků i různých znakových sad. Ani rivalové ze Samsungu, Motoroly či LG nelení – o prosté aparáty je zájem. Existují i mluvící a obrázkové verze pro negramotné uživatele. K expanzi do Afriky, která se „teleboomu“ dočkala v půli devadesátých let po privatizaci monopolů, se mimo jiné chystá největší kuvajtský výrobce mobilů Zain.
iPhone pro kikujské válečníky
Zajímavá je i další věc: oproti předpokladům (a předsudkům) nechtějí už leckteří Afričané pouhé „šunky“ z bakelitu. Jak by si jinak mohli Angolané natáčet na video nedávný příjezd papeže, jenž je stihl varovat před čarodějnictvím? Před dubnovými volbami, které vynesly do prezidentského křesla v JAR Jacoba Zumu, volali mladí po využití modernějších technologií. Včetně chytrých mobilů. „Když strany chtějí, abychom se voleb zúčastnili, měly by nás motivovat. Jsme již na Facebooku a na MXitu (systém zpráv pro mobilní telefony). Musejí na nás mluvit jazykem, jemuž rozumíme,“ nechal se slyšet student Zukiswa Mlanjwa. Elity z Maghribu, JAR či rovníkových metropolí patří k těm, kteří sledují ICT trendy.
Když v prosinci přinesla společnost Gartner zprávu, jak globální krize zpomalila růst prodejů smartphonů, musela dodat, že v Evropě, na Středním východě a v Africe šlo o nárůst čtrnáct procent. Beduíni a Masajové s iPhonem a BlackBerry? Proč by ne. Od ugandského slumu po noblesní čtvrti Nairobi je mobil statusovým znakem. Ale zájem o Afriku, kde většinou hrají prim místní korporace, mají též evropští operátoři. Například britský Vodafone, který má podíl v silném Vodacomu, chtěl koupit zbývající polovinu od Telkomu. Jenže byl odmítnut. A nabídku ke koupi celoafrické jedničky MTN nakonec Vodafone stáhl, byť měl dle médií nachystáno 19 miliard dolarů.
Telebanking v chýši & e-tamtam
Odlišné podmínky vedou k inovacím. Inspirují. Od chvíle, kdy keňský Safaricom zavedl důmyslnější převod peněz esemeskami, se platby šíří pouští i pralesem. Klient složí částku u svého operátora, který mu obnos připíše jako kredit. Po zaslání SMS zprávy se částka převede na účet volaného, který ji může u agentů proměnit v hotovost. Během prvních dvou týdnů toho využilo přes deset tisíc zájemců. Dnes systém M-Pesa (svahilsky peníze) používají miliony lidí, síť se rozšířila do Tanzanie. V Pobřeží slonoviny rozjel Orange podobný projekt, jenž chce zavést i v Jordánsku a Mali; Orascom, který má provozovny v Alžírsku, Tunisku, Egyptě a Zimbabwe, oznámil spuštění „m-bankingu“ na všech trzích. Jde o bezpečnou náhražku bank – dříve lidé posílali domů výdělky po řidičích autobusů či známých.
Fenoménem, který operátory naopak netěší, je prozvánění. Jakýsi moderní tamtam. V Súdánu se tahle svérázná komunikace nazývá „zmeškaný hovor“, v Etiopii „volání chudých“, jinde pak „bleskovka“ či „pípnutí“. Princip je jednoduchý (a českým študákům známý). Volající dotyčného jen prozvoní, během pár sekund zavěsí a doufá, že volaný zatelefonuje zpět. Anebo porozumí sjednaným šifrám, o nichž už referovali kamerunští vědci. „Každý den zaznamenáme v síti 335 milionů volání. Kromě toho je zde denně dalších 130 milionů zmeškaných hovorů, mnoho z nich právě v Africe,“ uvedl Fajsal Idžáz Chán ze súdánské pobočky kuvajtského Zainu. Morseovka zdarma? To firmy frustruje. Proto koumají, kterak vypípávání zpoplatnit a jak na něm vydělat. Dle Journal of Computer Mediated Communication je totiž až čtvrtina afrických volání tamtamového typu.
Přehluboká společenská změna
Mobily se stávají účinným prostředkem ekonomického rozvoje. Příkladem budiž keňský Drumnet: farmáři si prostřednictvím počítačů připojených přes mobily zjišťují aktuální ceny komodit na trzích. Rybáři v tanzanském Zanzibaru zase mobilem zjistí, zda za výlovek dostanou více doma, nebo v Dáresalámu. A přístup k zázračné krabičce, která mluví, mohou mít i ti nejchudší. „Ve velmi chudých společenstvích se o telefon dělí více osob. Půjčují si ho,“ řekla konzultantka Diane Coyleová BBC. I do zapadlé vesnice dnes může díky esemesce dorazit džíp-sanitka, zaváděny jsou též informativní lekce o HIV.
Mobily rozjíždějí drobné podnikání. Zahradník William Pedro z JAR se marně snažil lákat zákazníky. „Běloši se sem báli jezdit. Nyní si zavolají a já jim zboží hned zavezu,“ objasňuje. „Šetřím čas, šetřím peníze,“ řekla reportérovi BussinessWeeku keňská švadlena Grace Wachiraová. Dříve musela za zákazníky chodit do města, teď jen pošle zprávu. Mobily si pochvalují i zemědělci: mohou profitovat z předpovědi počasí. Vznikají i nové firmy jako nigerijská M-Tech, jež vytváří vše od vyzváněcích tónů po infozprávy s cenami obilí. Změna je to obrovská a průnik mobilů tak rychlý, že některé pretorijské školy už zavedly zákaz používání telefonů. Pokuta? Neposluchové musejí přispět na charitu.
Lákavé vyhlídky. Nebo i trable?
Že by však afričtí operátoři sklízeli bezpracné zisky se říci nedá: častokrát musejí stavět a udržovat vysílače na nepřístupných místech. Ovšem poptávka roste tak rychle, že se jim riziko vyplatí, přičemž síť houstne i v nebezpečných oblastech, jako jsou Kongo či Súdán. „Přestože je vzrušení ohledně růstu ICT v Africe svůdné, objevují se jeho meze. Byť se jedná o důležitý mezník, je třeba si uvědomit, že zbytek světa nestál stranou. Ačkoliv Afrika učinila impozantní pokrok, stále je až v závěsu za jinými. Světadíl stojí na rozcestí,“ píše se v aktuální ročence, kterou vydala ITU. Co dál?
African Mobile Factbook očekává nárůst mobilů na půl miliardy v roce 2010. Podle analýzy, kterou zveřejnil server African Telecom News, může rozvoj mobilního trhu negativně ovlivnit pět faktorů: formy zdanění, nízké příjmy, negramotnost (snižující potenciál doplňkových služeb typu SMS), korupce a nespolehlivé zdroje elektřiny. Ano, se vší tou mobilní revolucí se nesmí zapomínat, že i sebelevnější motorola či alcatel potřebují nabíječku… Častým řešením bývá autobaterie. Ntombenhle Nseleová ji doma opatruje a pravidelně vozí dobít k nejbližší benzince. Za pár centů ji pak pronajímá sousedům k dobití mobilů. Týdně prý má minimálně pět zákazníků: „To je spousta lidí… Až moc.“
*
TAB (foto budka):
Od zvonícího Gabunu…
Nejvíce mobilů v přepočtu na sto obyvatel (2007)
1. Seychely 89,23
2. Gabun 87,86
3. JAR 87,08
4. Alžírsko 81,41
5. Tunisko 75,94
6. Mauritius 73,60
7. Libye 73,05
8. Maroko 64,15
9. Botswana 61,21
10. Gambie 46,84
… po ztichlou Etiopii
Nejméně mobilů v přepočtu na sto obyvatel (2007)
45. Malawi 7,55
46. Somálsko 6,90
47. Rwanda 6,53
48. Niger 6,33
49. Džibuti 5,55
50. Komory 4,77
51. Burundi 3,17
52. Středoafrická rep. 2,99
53. Eritrea 1,74
54. Etiopie 1,45
Pramen: Mezinárodní telekomunikační unie (ITU)
*
BOX:
Nenasycená miliarda volajících
Největší africké trhy dle počtu mobilů, v milionech
Země mobily penetrace (%)
1. JAR 42,3* 87,08
2. Nigérie 40,4* 27,28
3. Egypt 30,1* 39,82
4. Alžírsko 27,6* 81,41
5. Maroko 20,2* 64,15
6. Keňa 11,4* 30,23
7. Tanzanie 8,3* 20,57
8. Súdán 8,2* 21,31
CELKEM 274,6* 28,49
Pramen: týdeník EURO, ITU
*
TAB:
Rekordní růst. Každoročně!**
Nejvyšší složené roční nárůsty mobilů v letech 2002 až 2007 (v tisících kusů)
Země 2002 2007 CAGR*
1. Libérie 2* 563* + 209 %
2. Libye 70* 4500* + 130 %
3. Alžírsko 450* 2756* + 127 %
4. Mali 46* 2531* + 123 %
5. Súdán 191* 8218* + 112 %
6. Angola 140* 4961* + 104 %
7. Čad 34* 918* + 93 %
8. Nigérie 1569* 40396* + 92 %
(Česká republika 8610* 12721* + 8 %)
Poznámka: CAGR = Compound Annual Growth Rate
Pramen: týdeník EURO, ITU
