Stát rozdává licence výrobcům biopaliva
Přísné utajení výběrového řízení na státní licence pro pět lihovarů, které budou vyrábět od daně osvobozený bioetanol přidávaný do benzinu, prolomili sami soutěžitelé. Ze zprávy o prvním zasedání výběrové komise, jehož se jako žadatelé výjimečně mohli zúčastnit, sdělili časopisu EURO seznam nabídek (viz EURO 9/2005). Zájemců se sešlo patnáct, tři však byli pro formální nedostatky okamžitě vyloučeni: Trinity Investment, Bioetanol a Dehtochema Bitumat. Majitel Dehtochemy Otakar Moťka se cítí být rozhodnutím komise zaskočen: „Jsme jediná firma ze všech žádajících, která má platné stavební povolení a už několik týdnů staví. Budeme se bránit,“ vzkazuje Moťka. Z dvoukolového výběrového řízení bude muset vypadnout nejméně dalších sedm žadatelů. Kolem bioetanolu bude přinejmenším do května, kdy by měly být sděleny první výsledky, ještě velice horká půda.
Na porotce musí být přísnost.
Členové vládou jmenované komise podepsali, že budou nestranní a mlčenliví. Kterýkoli člen komise, který má nebo potenciálně může mít ve výběrovém řízení jakýkoli konflikt zájmů, musí okamžitě z komise odstoupit. Takový člen je nejen vyloučen z dalšího jednání, ale nesmí být brán v potaz ani žádný jeho minulý posudek a celé jednání se musí vrátit na úplný počátek. Všechno na základě jednacího řádu Evropské unie, známého pod zkratkou PRAG. Tentýž jednací řád zakazuje porotcům jakékoli veřejné porovnávání nabídek a vynášení informací z jednání dříve, než bude o licencích rozhodnuto.
Pokusí-li se některý z žadatelů kontaktovat členy poroty či jinak ovlivňovat výběrové řízení, musí být jeho nabídka z řízení okamžitě vyloučena. Dokumentace sloužící k rozhodovacímu procesu komise nesmí opustit místo zasedání a v době nečinnosti komise musí být uzamčena, aby ji nikdo nemohl zneužít.
O co se hraje.
Každý vybraný uchazeč získá licenci na roční výrobu 400 000 hektolitrů bioetanolu. Těch licencí je stanoveno pět s platností od 1. ledna 2007 do konce roku 2012. Kdyby se během těchto let ukázalo, že je potřeba státem podporovanou výrobu zvýšit, nelze to provést posilováním výroby ve vybraných zařízeních, ale musí být osloven další účastník soutěže. Kdyby tento způsob nepřinesl řešení, muselo by být vypsáno nové řízení.
Žadatelé o licenci musejí na oplátku zaručit, že jsou schopni požadovaný roční limit vyrobit. Žádné subdodávky od jiných výrobců nejsou povoleny. O přidělení licence mohl žádat kterýkoli občan nebo firma z kteréhokoli státu Evropské unie. Podmínkou však bylo, že výrobní jednotky musejí být umístěny na území České republiky. Zřejmě proto se žádné firmy působící v zahraničí do soutěže nehrnuly. Jeden zájemce mohl podat jen jednu žádost. Je tedy vyloučeno, aby se licencovaná výroba prostřednictvím různých firem soustředila do rukou jediného vlastníka.
Licenci získá jen závod specializovaný na výrobu bioetanolu. Vyrábět ve stejném zařízení jiný druh lihu bude nepřípustné, na což pamatuje i připravovaná novela lihového zákona. Ta zároveň určí u každé z pěti vybraných firem povinný daňový sklad s trvalým celním dozorem. Za každé narušení kontrolované manipulace s licencovaným bioetanolem bude hrozit vysoká pokuta.
Před distribucí bioetanolu k mísení do benzinu v petrolejářských distribučních firmách musí být biolíh předepsaným způsobem denaturován. „Po všech stránkách lepší by bylo denaturovat líh přímo při výrobě. Znamenalo by to však velké omezení pro výrobce, protože by musel celou šarži prodat najednou buď na náš, nebo některý zahraniční trh,“ uvádí Leoš Voleský z ministerstva zemědělství. „Líh je jednou z mála komodit, pro niž v Evropě není společná tržní organizace. Každý stát denaturuje svůj líh jinak. Bez denaturování nemůže biolíh opustit továrnu, a přitom jeho výrobce se musí přizpůsobovat odběrateli. A tak musí být denaturační proces zařazen až před distribuci,“ říká Voleský.
Bez daňové úlevy může výrobce vyvážet, kolik se mu zachce. Rovněž palivářské distribuční společnosti si mohou jakékoli množství dovézt. Brazilský biolíh je prý až pětkrát levnější. Představa, kolik minerálních olejů se při jeho dopravě do Evropy spálí, však může zpochybnit veškerý smysl přimíchávání lihu do paliva.
Cílem státní obchodní politiky je spotřebovávat biolíh vyrobený z domácího obilí.
Nabídky každá jiná.
Do prvního kola vstoupily firmy Korfil, Vodohospodářské stavby, Moravský lihovar Kojetín, Chebio, Jihočeský zemědělský lihovar, Citronelle, Biopal Kolín, Aliachem, Východočeské bioenergetické sdružení Pardubice, SWP Trading, TTD a ADW Holding.
Jistě nepřekvapí, že si o licenci zažádali přímo zemědělci, například členové Odbytového hospodářského družstva Pardubice. Zařízení na výrobu bioetanolu chtějí postavit v sousedství Elektráren Opatovice. Náklady na výstavbu a zařízení lihovaru odhadl ředitel za tím účelem ustaveného Východočeského bioenergetického sdružení Pardubice Jiří Melč na 800 milionů až jednu miliardu korun. Společnost připravuje projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí a má předjednáno úvěrování od banky. Melč je přesvědčen, že výroba bioetanolu rozhodně pomůže českým zemědělcům. Jejich družstvo plánuje, že vytvoří uzavřený okruh, v němž zpracuje obilí beze zbytku. Slámu chce dodávat do kotle na biomasu.
O licenci se však uchází i firma podnikající ve stavebnictví - Vodohospodářské stavby. „Výroba bioetanolu je historická obchodní příležitost. Bioetanol je před fází obrovského rozvoje, místo ropy se bude přidávat do řady jiných výrobků, nejen paliva. V Evropě by měla jeho spotřeba vzrůst pětadvacetinásobně,“ je přesvědčen manažer projektu Antonín Vávra. Předpokládané náklady na výstavbu lihovaru v Přestanově u Ústí nad Labem dosahují zhruba 1,5 miliardy. Společnost připravuje dokumentaci pro územní rozhodnutí, stavět by chtěla začít před koncem letošního roku. Vávra tvrdí, že firma plánuje postavit lihovar i v případě, pokud nedostane licenci. Uvádí, že má už předjednán odběr u rafinerií v Evropě. Záměr výstavby lihovaru musí ještě schválit akcionáři. Pokud řeknou ano, firma založí dceřinou společnost Průmyslový lihovar Přestanov.
Zřejmě nejdál s přípravou výstavby lihovaru je další z uchazečů o licenci – společnost ADW Holding. Začít se stavbou zařízení za zhruba 800 milionů korun v areálu podniku v Krahulově na Třebíčsku chce firma už květnu. Stavební povolení má. Lihovar chce financovat částečně z vlastních zdrojů, částečně z bankovního úvěru. Projektový manažer Maros Hudoba se nebojí nedostatku obilí. Holding totiž obchoduje s obilovinami.
I pouhé tři příklady dokumentují, že nabídka je rozmanitá, porotci jsou však teprve na začátku výběru.
