Islandská sopka Eyjafjallajökull v posledních dnech zásadním způsobem komplikuje leteckou dopravu nad Evropou. Stručně shrneme dopady prozatímního vývoje na evropskou a světovou ekonomiku a podíváme se také na scénáře možného dalšího vývoje.
Autor: Flickr.com
Aktuální ekonomický dopad se koncentruje na leteckou dopravu a obory s ní bezprostředně svázané. Doposud lze současnou situaci z hlediska rozsahu narušení letecké dopravy zhruba srovnat s obdobím po atentátech 11. září 2001. Podle odhadu Mezinárodní organizace pro letectví (IATA) činila tehdy denní ztráta leteckých společností 250 mil. USD denně. Podle odhadů leteckých společností jim současná situace způsobuje ztráty v objemu 300 mil. USD denně. Na druhém místě jsou z hlediska ztrát obory, které na leteckou dopravu bezprostředně navazují. Jde zejména o turistiku (ta tvoří asi 5% světového domácího produktu, přičemž Evropa z toho tvoří asi jednu třetinu, čili asi 1 bilion USD. Většina z této sumy je vynaložena především během letních měsíců. Každý týden omezené letecké dopravy by tak evropský turistický sektor přišel na 5 až 10 mld. USD), just-in-time dodávky (hodně se letecky převážejí například elektronické součástky – to by se mohlo v případě delšího výpadku dopravy týkat českých výrobců počítačů a spotřební elektroniky) a dodávky zboží rychle podléhajícího zkáze.
Pro přehled o možných dopadech uvádíme následující tabulku převzatou z IATA Economic Briefing z února 2006:
Je z ní vidět, že Evropa představuje přes 50% nákladní letecké přepravy. Dalším střípkem evidence o ekonomickém dopadu výbuchu sopky je zpráva, že české cestovní kanceláře přišly zatím o 70 mil. Kč, kdežto České dráhy, díky přesunu pasažérů z letadel do vlaků, vydělaly navíc 20 mil Kč.
Celkový rozsah škod, které erupce způsobí, bude záviset na třech faktorech:
1. době trvání erupce (poslední výbuch této sopky probíhal v letech 1821 až 1823, není ovšem nikde dáno, že po celou dobu výbuch bude sopka chrlit do ovzduší velké množství sopečného popela, spíše je pravděpodobné, že časem bude více docházet k výlevu lávy). Rizikem je spuštění erupce blízké sopky Katla.
2. Počasí: klíčový je směr silných výškových větrů tzv. jetstreamů. Pokud by se tyto větry odklonily od Evropy, mohlo by dojít k obnovení letecké dopravy. Rizikem je narušení transatlantických letů nad Severním Atlantikem.
3. Zvládnutí řízení letového provozu: letecké společnosti považují rozsah omezení leteckého provozu za zbytečně velký. Podle jejich názoru by se mělo více přihlížet k lokálním podmínkám a nemělo by docházet k plošnému omezení prostoru nad rozlehlými oblastmi. Je možné, že pokud bude erupce pokračovat delší dobu a pokud bude sopečný popel zanášen nad Evropu, bude řízení letového provozu schopno přistupovat k omezením selektivněji. Bohaté zkušenosti v tomto směru mají například na Aljašce.
Rozsah erupce zatím není tak velký, aby se škody výrazněji projevily v dalších oblastech (například kvůli změnám počasí a působení otravných a korozívních plynů). Extrémní podobu výbuchu islandské sopky ilustruje exploze sopky Laki v letech 1783 až 1784, která způsobila výrazné ochlazení v Evropě a USA a změny počasí v Africe (sucho). Některé části Evropy byly navíc postiženy chemicky agresivními dešti. Výsledkem byla špatná úroda a hladomor, který byl podle historiků jedním z faktorů, které podnítily vznik Velké francouzské revoluce. Současná exploze je podstatně menší, takže podobné dopady zatím nehrozí. V relativně nedávné době (1991) ovlivnil klima globálně výbuch filipínské sopky Pinatubo, ale opět, nynější výbuch je (alespoň zatím) podstatně slabší.
Nejlepším možným scénářem je postupné slábnutí exploze a přechod od vyvrhávání velkého množství sopečného popela k vylévání lávy (mělo by k tomu přispět rozpuštění ledovce pokrývajícího sopku). V tomto případě by v poměrně krátké době měl výbuch už jen vyloženě lokální dopady a celkové makroekonomické škody by nebyly nijak výrazné (odhadem řádově několik miliard USD). Nelze vyloučit státní pomoc aerolinkám postiženým probíhajícími problémy, což by přispělo k nerovnováze státních rozpočtů v EU. Masivní výpadek letecké dopravy má negativní vliv na ceny ropy, při vysokých zásobách a předstihu produkce před spotřebou je každý výpade spotřeby cítit, což se může projevit tlakem na pokles její ceny.
V nejhorším případě by mohlo dojít k aktivaci blízké sopky Katla a následně podstatně většímu výbuchu, který by mohl (v závislosti na rozsahu výbuchu) ovlivnit klima. Dopady by se rozšířily z dopravy především do zemědělství (chladné počasí). Celkový rozsah škod je v takovém případě obtížné odhadnutelný, protože by závisel na řadě variabilních faktorů (rozsah a povaha výbuchu, směry převládajících výškových větrů). Lze však předpokládat, že v takém případě by byly celkové škody řádově větší a že by mohly znatelně zbrzdit oživení v EU. Výraznější negativní dopad na zemědělství by navíc mohl tlačit na růst cen potravin, což by mohlo vést ke stagflaci (kombinace slabého růstu a vysoké inflace). Dopad do státních rozpočtů by v tomto případě byl podstatně vyšší, což by dále komplikovalo už tak dost vážnou situaci v této oblasti. Naopak energie a energetické suroviny (ropa, plyn) by mohly z takové situace, díky větším nárokům na výrobu tepla, těžit. To by ovšem znamenalo zpětně větší zátěž pro zbytek ekonomiky: méně peněz na zbytné výda
je u spotřebitelů, růst cen energií dále podporující inflaci nastartovanou potravinami. Což by se mohlo v případě většího a dlouhodobějšího dopadu do cen promítnout i do měnové politiky centrálních bank – s následným dalším zpomalením hospodářství.
Současná situace je velmi mírně negativní pro euro, protože Evropa je jednoznačně postižená nejvíce. Katastrofický scénář by měl sice globální dopady, ale Evropa by byla pravděpodobně postižena disproporcionálně více. Negativní efekt pro euro by tedy měl být podstatně silnější. Zpomalení ekonomiky by mělo obecně negativně ovlivnit akcie, nejistota zpočátku podpořit dluhopisy, ovšem v dlouhodobějším horizontu by kombinace vyšší inflace a vyšších sazeb vytlačila nahoru i jejich výnosy (ceny by tedy klesly). Komodity mimo energií by byl negativně ovlivněny nižší ekonomickou aktivitou, zlato by mohlo profitovat z vyšší averze vůči riziku v důsledku nejistého stavu ekonomiky.
Více na Investujeme.cz.
