„Co se týká odstoupení od smluv, tak ty považuje soud v obou případech, tedy jak u žalobkyně (ministerstvo obrany — pozn. red.), tak u žalované (Česká zbrojovka — pozn. red.) za neplatná,“ píše soudkyně Zuzana Matulová v rozsudku, jenž má týdeník Euro k dispozici.
Ministerstvo obrany navíc musí České zbrojovce zaplatit 894 tisíc korun jako náklady řízení. I proto resort podal odvolání a zároveň se s výrobcem neprůstřelných vest chce domluvit. „Byla iniciována první jednání s Českou zbrojovkou a hledá se prostor pro mimosoudní řešení této věci. Bližší informace nelze do skončení jednání sdělovat,“ reaguje Marek Vala z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Problematická spolupráce
Potíž se začala rodit v prosinci 2016, když ministerstvo odmítlo převzít
vysoutěžené balistické vesty. Resort tehdy argumentoval tím, že výrobce
nedokázal zajistit průběžnou kontrolu jakosti použitého materiálu při výrobě.
Obě strany tedy od kontraktu odstoupily. I přesto, že vojskové i kontrolní
zkoušky u dodaných referenčních vzorků balistických vest dopadly dobře a
odpovídaly technickým podmínkám.
„Co se týká látky pro výrobu vest, ministerstvo obrany v řízení nejprve tvrdilo, že všechny vesty musejí být vyrobeny z jedné látky, ale pak své tvrzení změnilo a tvrdilo, že látka nemusela být pouze jedna, ale stačilo, aby byla látka pro výrobu stejné kvality jako ta, ze které byly vyrobeny referenční vzorky,“ rýpla si soudkyně Zuzana Matulová do postupu ministerstva.
Čtěte komentář: Náměstkem to nekončí. Metnar musí čistit dál
Česká zbrojovka v rámci projednávání kauzy několikrát upozornila, že kooperace s Úřadem pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti (ÚSOJ) nebyla ideální a spíše neprobíhala. „Tvrdila, že na rozdíl od dřívějších veřejných zakázek byla v tomto případě spolupráce s ÚSOJ velmi problematická. ÚSOJ požadoval opakovaně dodání již jednou dodané dokumentace, vykládal nejasné části kupní smlouvy místo ministerstva obrany, nezákonně přerušoval řízení o státním ověřování jakosti,“ píše se v loňském prosincovém rozsudku uherskohradišťského soudu.
Zádrhelem bylo i to, že obrana původně nijak nespecifikovala způsob ověřování jakosti materiálu. Rozhodnutí o provedení průběžné kontroly padlo až 10. října 2015, tedy víc než osm měsíců po podpisu obchodu. Vzhledem k potížím během jednání s ÚSOJ se Česká zbrojovka rozhodla, že použitý materiál nechá ověřit a zkontrolovat soukromou společností, což se ukázalo jako zbytečný krok. „Pro dodání zboží nestačilo jiné osvědčení od Bureau Veritas Czech Republic, byť soud chápe, že v dané situaci se Česká zbrojovka snažila kvalitu svého výrobku prokázat jinou cestou,“ zaznělo v rozsudku.
Zarážející postup ministerstva
Vzhledem k tomu, že — podle výkladu ministerstva — výrobce nesplnil
podmínky kupní smlouvy a nedodal požadované balistické vesty, začala obrana
počítat pokutu. Ta se nakonec vyšplhala až na 27,2 milionu korun. O peníze se
ministerstvo začalo soudit v prosinci 2017. Po dvou letech justice určila, že
žaloba o pokutu se zamítá.
„Je třeba poukázat na fakt, že to bylo ministerstvo obrany, kdo zadání výběrového řízení i smluvní dokumentaci k ní připravovalo, a s ohledem na právní aparát, který má ministerstvo k dispozici, lze očekávat, že v objemných zakázkách bude smlouva a její přílohy natolik precizní, že nebude možné konstatovat neurčitost provádění státního ověřování jakosti,“ upozorňuje soudkyně Matulová na mezery. A doplňuje: „Pro soud bylo také zarážející, že mezi ministerstvem a ÚSOJ neproběhlo řádné a kvalitní jednání ve smyslu dohody o konkrétním rozsahu státního ověřování jakosti, což způsobilo následné nejasnosti.“
Tím, že soud prohlásil odstoupení od kupní smlouvy za neplatné, obrana by měla de facto v obchodu pokračovat a objednané vesty odebrat. K tomu už nejspíš nedojde, protože mezitím balistiku pořizuje od jiných dodavatelů. Mluvit o budoucnosti kauzy nechce resort ani sám výrobce. „Uvedenou záležitost nebudeme vzhledem k probíhajícím jednáním s ministerstvem obrany komentovat,“ reaguje Radek Hauerland, mluvčí České zbrojovky.
