Podtitul: Přiblížení se smluvním platům by odbory zbavilo podstatné části vlivu
Boj odborářů za platy ve státním sektoru vyvrcholil minulý týden čtyřicetitisícovou demonstrací v Praze a rozmetáním původního návrhu ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka na kusy. Nakonec se zdá, že vítězem jsou odboroví funkcionáři, zatímco státním zaměstnancům tenhle střet moc nepomohl a o část platů přijdou.
Odborářům jde především o zachování systému tabulkových platů – a v tom uspěli. Právě vyjednávání o tarifech je pro smysluplnost odborových organizací a jejich placených funkcionářů naprosto klíčovou záležitostí. Přiblížení se smluvním platům by je zbavilo podstatné části vlivu, protože o platu by více vyjednávali jednotlivci se svým šéfem.
Výjimky existují
Vláda zřejmě i pod vlivem mohutné demonstrace ustoupila od původního záměru redukovat tarifní platy s tím, že se při výpočtu mzdy nebude přihlížet k délce praxe, ale jen ke kvalifikaci. Posledním variantou je plán, že jednotlivé platové třídy nebudou předepisovat jednotnou odměnu, ale bude v každé třídě stanoveno pásmo, v němž se má plat pohybovat. Objektivně řečeno tento Drábkův nápad nebyl, řečeno eufemisticky, zrovna šťastný. Vláda měla od samého počátku prosazovat úplné zrušení tabulkových platů a přechod na smluvní mzdy. Na ty nakonec dosáhnou státní zaměstnanci v platové třídě od třinácté výše. Řada z těchto lidí si zřejmě citelně polepší, ale bude to nepochybně na úkor zaměstnanců v nižších třídách, protože hlavní záměr ušetřit deset procent z celkového objemu mezd zůstal zachován. Krátit se tedy budou především osobní ohodnocení a různé formy odměn. Také rozsah propouštění zřejmě bude větší.
Přitom ale existují výjimky. Policisté musejí snížit celkový objem mezd jen o 6,3 procenta a zůstávají jim i některé další výhody. Především nezdaněné odchodné ve výši jednoho až šesti měsíčních platů podle počtu odsloužených let. Nově ale budou patnáctiprocentní sazbou daněny výsluhy. Na ně mají policisté nárok po patnácti letech ve službě a s každým dalším rokem se výsluhy zvyšují. Mohou dosáhnout až poloviny původního služebního platu.
Soudci opět k soudu
Soudcům měl klesnout plat již letos, čemuž se ubránili u Ústavního soudu a nyní požadují zpětné doplacení mezd. Vláda jim chce znovu na příští rok snížit platy o pět procent a je otázkou, zda to u soudu, k němuž s vysokou pravděpodobností dojde, nedopadne stejně jako letos.
Snižování mezd se netýká učitelů. Zde se bude dokonce přidávat a kvalifikovaný učitel by neměl mít od příštího roku základní plat pod dvaceti tisíci. Plat se jim bude zvyšovat nadále podle odsloužených let, ačkoli právě u učitelů je tohle kritérium asi nejspornější.
Lékařů, náměstků ministrů a špičkových expertů se dotkne přechod na smluvní platy. Velká část zdravotnického personálu je ale už nyní má. Jde o zaměstnance nemocnic převedených na akciové společnosti. Nemocniční personál však asi zažije snížení platů, protože příjmy nemocnic od zdravotních pojišťoven budou v optimálním případě stagnovat a další provozní náklady na energie a materiál porostou.
Bylo by samozřejmě nemravné, aby v této situaci zůstaly ušetřeny platy ústavních činitelů. Jejich plat je podle zákona odvozován ze základny, kterou představuje trojnásobek průměrného platu v nepodnikatelské sféře. Platová základna v letech 2008 a 2009 činila 56 847 korun. Janotovým balíčkem byla na rok snížena o čtyři procenta. Vláda ji nyní navrhuje nezvyšovat, ale dále snížit o pět procent. Pokud by tento vládní návrh nebyl schválen, přišlo by to státní pokladnu vzhledem k dvouletému růstu průměrné mzdy v nepodnikatelském sektoru zhruba na miliardu korun navíc.
