Menu Zavřít

Esej: Tatranský lidoop je zpátky

3. 11. 2019
Autor: Vojtěch Velický

Oživení kauzy Gorila může tentokrát potopit Fica, který na jejím prvním kole vydělal. Kvůli Pentě a Babišovi doléhá skandál i do Česka.

Kauza Gorila, která vyhnala na přelomu let 2011 a 2012 do bratislavských ulic desetitisíce demonstrantů, je zpátky. Sílu jí má dodat spojení s obviněným objednavatelem vraždy Jána Kuciaka a jeho snoubenky — Marianem Kočnerem. Případ rezonuje i v Praze, protože v hlavní roli zlosyna v něm vystupuje Jaroslav Haščák, zakladatel a klíčový partner v Česku domestikované skupiny Penta. Z vnějšku pro nezaujatého pozorovatele to však vypadá, že zlověstný lidoop byl po osmi letech resuscitován jako součást politického boje za nové protikorupční pořádky, který u nás velmi dobře známe, nyní už včetně jeho důsledků.

Ztráty a nálezy

Před osmi lety se na veřejnost dostaly jenom přepisy z odposlechů schůzek v bytě ve Vazovově ulici v Bratislavě. Nyní jsou venku údajně originály samotných odposlechů, které se dříve považovaly za ztracené. Nalézt se je prý povedlo už loni v prosinci při domovní prohlídce v domě Mariana Kočnera na USB klíčence. A před pár dny je někdo umístil na internet a odkaz rozeslal slovenským médiím. Zatím se neví, zda to, co je na internetu, skutečně odpovídá obsahu Kočnerova USB disku, ale slovenská média to berou jako hotovou věc.

Před osmi lety Gorila pohřbila stranu SDKÚ Mikuláše Dzurindy, který provedl na Slovensku po pádu Vladimíra Mečiara zásadní ekonomické reformy, z nichž žije Slovensko dodnes, a dovedl zemi do EU a eurozóny. Nyní je zjevným cílem expremiér Robert Fico a jeho Smer, přestože na počátku byl v inkriminovaném spisu Slovenské informační služby jen okrajovou osobou. Zdá se totiž, že dopady vraždy novináře Kuciaka, po níž se na veřejnost dostaly dosti odpudivé informace o stavu slovenské policie a justice, na Ficův odchod z politického výsluní nestačí. On sám sice výrazně ztratil, ale jeho Smer dál s přehledem vede žebříčky volebních preferencí.


Kauza Nagyová: vyšeřování pokračuje, pochybnosti zůstávají


Část slovenské veřejnosti se těší na pokračování příběhu, jenž začal zvolením Zuzany Čaputové první slovenskou prezidentkou. Vše ale může být jinak. Vedle strany exprezidenta Kisky totiž posilují i extremisté, například Lidová strana Naše Slovensko Mariana Kotleby.

Parlamentní volby čekají Slovensko již v únoru příštího roku. To je podobný časový odstup od voleb, v jakém se tato politikožravá opice poprvé objevila před volbami v roce 2012. Tehdy skandál vypukl v prosinci 2011 a vyvolal demonstrace, které trumfly až protesty po Kuciakově vraždě.

Dopady do Česka

O tom, že propojení velkého byznysu s politikou je na Slovensku těsnější, než kdy bylo u nás, pochybuje málokdo, stejně jako o tom, že ucho u džbánu se jednou muselo utrhnout. Ale protože je dnes Penta doma v Praze, může se to celé hodně dotknout i českého byznysu.

Nemluvě o tom, že v souvislosti s Gorilou a v ní řešeném financování Ficovy strany Smer figuruje i jméno premiéra Andreje Babiše.


Čtěte také: Na Slovensku kvůli vazbám na Kočnera končí soudci
 Soudní stání s Marianem Kočnerem


Podstatou kauzy jsou od počátku zdokumentovaná setkání Jaroslava Haščáka s vysokými politiky a úředníky, která se odehrála v letech 2005 a 2006. Především s ministrem průmyslu za SDKÚ Jirko Malchárkem a předsedkyní Fondu národního majetku Annou Bubeníkovou, která měla být zároveň Haščákovou milenkou a spojkou ovlivňující privatizační projekty ve prospěch Penty.

Když se před Vánoci v roce 2011 rozšířila zpráva, že kdesi na internetu je sedmdesátistránkový spis SIS s přepisy schůzek Jaroslava Haščáka, přihlásil se britsko-kanadský investigativní novinář Tom Nicholson, který žil dlouhodobě na Slovensku, že spis viděl již v roce 2008 a napsal o něm knihu, která zrovna měla vyjít. Nicholson vedl deset let anglicky psané noviny Slovak Spectator a rok pracoval ve zpravodajství deníku SME a poté v týdeníku Trend, ale podle jeho vyjádření nechtěli informaci o Gorile publikovat až do doby, kdy ji anonym pověsil na internet.

V roce 2018 se ovšem Nicholson odstěhoval ze Slovenska do Kanady a novinařinu pověsil na hřebík. Spis měl získat od pracovníka SIS Petera Holúbeka, který sám bydlel na Vazovově ulici a všiml si neobvyklých návštěv v sousedním bytě a zařídil ve službě jeho operativní sledování. Byt patřil bývalému policistovi Zoltánu Vargovi, Haščákovu příteli, který se staral o ochranu Penty v Bratislavě. Spis byl nazván podle jeho přezdívky odvozené od jeho opravdu ostré vizáže.

 Ilustrace k eseji Tatranský lidoop je zpátky

Holúbek nastoupil do tajné služby v roce 1997, tedy v době, kdy ji vedl Ivan Lexa, a dva roky poté, co SIS unesla syna prezidenta Kováče, což způsobilo mezinárodní skandál. Sám Holúbek uvádí, že tehdy hledal jako čtyřiadvacetiletý práci a dostal jen dvě nabídky. Kromě SIS ještě z Tatrabanky, kde měl nábor vést bývalý příslušník StB, ale on dal přednost službě státu.

Několik měsíců údajně poslouchal rozhovory v konspiračním bytě a přepisoval je. V letech 2006 a 2007 zjistil, že z jeho spisu unikají informace. Nahrávka se údajně dostala do rukou Penty a přišly prý první výhružky. V roce 2009 byl ze SIS propuštěn, což později soud označil za nezákonné. Do služby se ale odmítl vrátit. Dnes se živí v soukromé bezpečnostní agentuře a je podle svých slov hrdý na to, co udělal. Znovuobjevení Gorily považuje spíše za zneužívání celé kauzy a je přesvědčen, že v tomto případě nejde o Pentu, ale o to, že takto jsou provázáni na politiky na Slovensku všichni velcí podnikatelé.


Kauza směnky v případu Oleo Chemical definitivně končí. Ústavní soud odmítl stížnost
Kamil Jirounek


Zdá se, že stejný názor mají i slovenská média, v nichž po objevení nahrávky zaznívá názor, že všichni dávno vědí, jak funguje jejich mafiánský stát, a nyní jen mají možnost to slyšet na vlastní uši. Tento cynický názor je zřejmě vlastní i širší veřejnosti. Zatímco na začátku roku 2012 se v Bratislavě sešly tisícové demonstrace a nechyběly násilné střety s policií, nyní se na protestu před domem Jaroslava Haščáka objevilo jen několik desítek lidí.

Nicméně je zřejmé, že z toho má expremiér a favorit nadcházejících voleb Robert Fico těžkou hlavu. Na prvním příchodu Gorily masivně vydělal, když se její obětí stal jeho hlavní soupeř Mikuláš Dzurinda a jeho premiérka Iveta Radičová. Fico v březnu 2012 vyhrál předčasné volby se ziskem 44,4 procenta a čtyři roky mohl vládnout sám. V odposlechu jeho schůzky s Haščákem zaznělo jen to, že mu šéf Penty podal kolu, a pak nyní velmi citovaná věta: „Fedor Flašík vybral 250 na stranu.“ Tato věta v původních přepisech nebyla a zazněla až ze zveřejněného zvukového záznamu.

Flašík byl spoluzakladatelem Smeru, šéfem jeho volební kampaně a klíčová figura strany. S Haščákem se pak setkal i Ficův tajemník František Határ, který je už po smrti. Zaznělo tam, pak cosi o „pätke“ a nutnosti, aby Smer měl nějakou firmu v zahraničí.

„Potřebujete nějakého svého Palacku,“ říká na zveřejněné nahrávce Haščák. Gabriel Palacka byl politik SDKÚ, ministr dopravy a především pokladník strany spojovaný s podezřelým financováním.

Flašíkova přihrávka od Babiše

O nějaké konkrétní lumpárně Roberta Fica není v Gorile přímo ani slovo, ale v souvislosti s pátráním slovenských kolegů se objevily už v minulosti zajímavé výpovědi. V rozhovoru s Haščákem se ho Fico ptá na názor na proběhlé čištění strany. Šlo zřejmě o výměnu třinácti lidí na kandidátce do voleb v roce 2006. Tito lidé byli údajně nominanty vlivného Flašíka.

Slovenský časopis Týždeň pak přinesl výpověď poslance Smeru Vargy, že k výměně došlo proto, že Flašík si část černých peněz vybraných od podnikatelů nechal pro sebe a že v tomto konkrétním případě mělo jít o peníze od Andreje Babiše. Ten to tenkrát velmi rozhodně popřel, ale spekulace o jeho spolupráci se Smerem trvaly a objevily se znovu v době, kdy Babišovo Duslo dostalo od Ficovy vlády nejvyšší daňové úlevy v historii Slovenska.


Přečtěte si esej: Smutek starých cejnů aneb Stručná historie privatizace
Ilustrace k eseji Smutek starých cejnů


Skupina Penta logicky celou Gorilu odmítá; tvrdí, že jde o zpravodajskou hru, která ji má poškodit. Penta dosáhla nejprve rozhodnutí slovenského ústavního soudu, podle něhož bylo odposlouchávání bytu ve Vazovově ulici nezákonné.

Zastavena byla také trestní řízení, která se na základě původního spisu Gorila rozběhla - vesměs z důvodů neprokázání trestné činnosti. Šlo například o korupci poslanců Národní rady, případ privatizace bratislavského letiště či Podtatranské vodárenské provozní společnosti. Samotná nahrávka je podle Penty zmanipulovaná a neautentická.

Podezřelý je podle ní i způsob, jak byla nalezena - při domovní prohlídce Kočnerova bytu, kdy mohla být někým podstrčena. Sám Jaroslav Haščák požaduje zveřejnění celého spisu ke Gorile a porovnání nahrávky, která byla nalezena u Kočnera, s nyní distribuovanou nahrávkou.

Slovenští novináři mají o Haščákově vině víceméně jasno. U nás se zkušenostmi z kauzy Nagyová a dalších budeme asi opatrnější. Je ale jasné, že bratislavské události a to, jak jsou v médiích interpretovány, byznysu Penty nepomáhají a především komplikují jednání s nedůvěřivými zahraničními partnery. V Česku to může být citlivé téma třeba při hledání zakázek či nového investora pro Aero Vodochody.

Čtěte také:

Kauza Rath: Žalobci podají dovolání, řekla Bradáčová

Rittig je v kauze tunelování Oleo Chemical nevinen. Soud ho pravomocně osvobodil

Němcová u soudu: O trafikách pro Tluchoře a spol. nic nevím

MM25_AI

Soud zpřísnil podnikateli Zadehovi trest za ovlivňování svědků na osm let

  • Našli jste v článku chybu?