Soud se zabývá údajnou korupcí v kontraktu na nákladní vozy pro armádu. Hlavní část kauzy ale kvůli nečinnosti policie vyzněla do ztracena
Nákup nových nákladních vozů Tatra vyšel českou armádu na víc než půl druhé miliardy korun. Od samého začátku jej provázelo silné podezření z korupce. Před pražským městským soudem dnes stojí klíčoví aktéři kauzy – bývalý náměstek ministra obrany a později ministr Martin Barták a zbrojař Michal Smrž.
Celý kontrakt vyvolává mnoho dodnes nezodpovězených otázek. Především: proč vůbec armáda nakupovala vozidla těžké třídy Tatra, když potřebovala speciály střední třídy, které by nahradily dosluhující Pragy V3S? A proč nebyl nikdo stíhán za korupci při samotném sjednávání zakázky?
Případ od počátku monitorovala vojenská tajná služba, která nashromáždila hodiny odposlechů jednotlivých aktérů. Spis s krycím názvem Matka pak vojáci předali Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Přestože indicií o možném korupčním jednání je ve spise zaneseno mnoho, případ se nikdy nedostal před soud. Prostředníci inkasovali provize.
Vynášení informací Klíčovou postavou příběhu je Pavel Stošek, bývalý voják, lobbista a dlouholetý přítel ministra obrany za ČSSD Miroslava Kostelky. Ten přišel v roce 2004 s návrhem zadat zakázku bez obchodní soutěže. Dohodu na odbornou pomoc při zprostředkování smlouvy o tatrovkách podepsal Stošek jako fyzická osoba.
Tatra se mu zavázala vyplatit provizi ve výši 27 milionů korun pouze v případě, že vláda osloví s nabídkou přímo ji. „Analyzoval a připravil jsem pro Tatru možnost této nové akvizice,“ řekl k tomu před časem médiím Stošek.
Pro vyšetřování celého případu jsou klíčové zejména odposlechy z léta 2006, kdy Tatru přebírali američtí majitelé v čele s Ronaldem Adamsem. Dnes klíčovým svědkem v už zmiňované další odnoži případu Barták–Smrž. Vojenská kontrarozvědka například zachytila rozhovor lobbisty Stoška s jedním z manažerů Tatry Miroslavem Vystavělem. Rozhovor se odehrál 31. srpna 2006 dopoledne. Stošek s Vystavělem rozebírají, zda bude možné pokračovat v rozjetém kontraktu s novými majiteli. Z ministerstva obrany tehdy přes Stoška do kopřivnické automobilky tekly velmi cenné informace, na základě kterých se dohadovaly parametry vojenských vozů i cena.
V poněkud nesrozumitelném, doslovném popisu telefonátu zachyceného armádními agenty stojí: „Stošek dále uvádí, jak mluvil s Ronem (Ronaldem Adamsem, novým šéfem Tatry), že stále mluvil jenom o tom projektu a že má eminentní zájem, aby ten projekt stále fungoval. K jiným věcem se nevyjadřoval, pochopil z toho, že Vala (tehdejší ředitel speciálních projektů Tatry Jan Vala) bude mít na speciál vliv a Tatru že bude řídit autař, a Ron že bude předseda představenstva, ale že nebude předseda představenstva (sic), do výkonné funkce generálního ředitele nepůjde. Stošek uvádí, že hned teď volá Kudrnu (Jan Kudrna ze sekce vyzbrojování ministerstva obrany).“
Přestože policie – Útvar pro odhalování organizovaného zločinu – dostala maximum možných indicií, aby mohla zahájit vlastní šetření, prakticky nic neudělala. Získat od ÚOOZ vysvětlení, nebylo možné. „Náš útvar poskytuje informace pouze v těch případech, kdy je na zdejší součásti policie aktuálně vedeno v dané věci vyšetřování. V době soudního projednávání věci se k případu již nijak nevyjadřujeme,“ zareagoval na otázky týdeníku Euro mluvčí ÚOOZ Pavel Hanták.
Musíme se tedy spokojit s vysvětlením šéfa ÚOOZ z roku 2010 pro deník Dnes. „Případ se na našem útvaru prověřoval v roce 2007. Bylo to ještě v době, kdy jsem tu nebyl. Odložili jsme ho po dohodě se státním zástupcem, podezření z trestného činu se nepotvrdilo,“ uvedl Robert Šlachta. Státní zastupitelství se k případu nevyjádřilo.
Kroupa v akci Případ se dostal do nové dimenze v roce 2010. 8. listopadu toho roku zavolal reportér z deníku Dnes Janek Kroupa šéfovi odboru nelegálních obchodů Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Marku Foglarovi. Kroupa Foglarovi řekl, že jednal s představiteli Tatry a ti požádali o radu ohledně skutečností, které se jim zdály v souvislosti s dodávkou automobilů české armádě protiprávní. „Tato rada se týkala věcné příslušnosti orgánů činných v trestním řízení. Následně požádali, vzhledem k okolnosti, že nejsou občany České republiky, o zprostředkování kontaktu s příslušným útvarem policie,“ stojí v úředním záznamu, který šéfdetektiv Foglar napsal 9. listopadu 2010. Kroupa následně zprostředkoval kontakt amerického šéfa Tatry Ronalda Adamse s detektivy ÚOOZ. A rozjela se další větev, kvůli které dnes stojí před soudem Martin Barták a Michal Smrž.
Dnes už bývalý generální ředitel Tatry Adams nyní před soudem opakuje svá tvrzení, že mu zbrojař Michal Smrž nabídl v roce 2008 za sto milionů korun pomoc s armádní zakázkou na dodávku terénních aut. Smrž to popírá a tvrdí, že úplatek za zprostředkování kontaktů do nejvyšších pater politiky mu nabídl naopak Adams.
Státní zástupce zformuloval obžalobu tak, že se majitel MPI Group Smrž snažil vylákat z managementu Tatry peníze tím, že před nimi předstíral vliv na představitele českého ministerstva obrany i vlády. V rozhovoru zaznívá možnost setkání s tehdejším premiérem Mirkem Topolánkem (ODS).
Ronald Adams soudu popsal celkem čtyři schůzky se Smržem. První, kterou prý inicioval sám zbrojař, se uskutečnila 11. ledna 2008 v Adamsově kanceláři. Smrž mu údajně řekl, že ví o problémech Tatry s armádní zakázkou a že firmě může pomoci s jejich řešením. Další setkání, na němž už prý od Smrže zazněla konkrétní částka 100 milionů korun, se odehrála 16. ledna v restauraci v centru Prahy.
Následovala schůzka 30. ledna v brněnském hotelu Holiday Inn, kterou si Adams nahrál. „Účelem nahrávky bylo pokusit se přimět Smrže k tomu, aby řekl, kdo je za kampaní proti Tatře a kdo ovlivňuje testy – testování totiž až na drobné nedostatky probíhalo dobře,“ tvrdí Adams. Z nahrávky je ovšem patrné, že Adams nabízí Smržovi za setkání s Topolánkem sám 20 milionů korun. Tuto informaci ale policie zjevně v rámci vyšetřování nezohlednila.
pĚT miLionŮ V americKÝcH Exministr obrany Martin Barták stojí před soudem kvůli tomu, že si měl podle tvrzení amerických manažerů Tatry říct o úplatek pět milionů dolarů v únoru 2008 na jednání v americkém Centerville. Setkání byl přítomen i Mirek Topolánek, bývalý velvyslanec USA v České republice, toho času šéf dozorčí rady Tatry William Cabaniss a šéf americké filiálky automobilky Duncan Sellars.
Tatra na projektu od počátku spolupracovala se společností Praga, subdodavatelem automobilových dílů – náprav a převodovek.
V polovině prosince 2006 Tatra podepsala s ministerstvem obrany smlouvu na dodávku terénních nákladních vozidel za 2,7 miliardy korun a o několik měsíců později severomoravská automobilka ukončila spolupráci s Pragou kvůli údajně nekvalitním dodávkám dílů. A krátce poté se začaly Tatře dodávky armádě zadrhávat. Právě tyto problémy měly podle Cabanisse řešit peníze, o které si Barták v USA řekl.
Podle Bartáka by byl nesmysl, aby si v tomto místě, kde kromě nich byli i další lidé, o úplatek řekl. „V takovém prostředí by korupční nabídku učinil šílenec nebo sebevrah,“ uvedl Barták. Při zhruba pětiminutové neformální konverzaci s Cabanissem podle Bartáka Topolánek vyjádřil nespokojenost s tím, že Tatra opakovaně neplní závazky vůči českým firmám. „Během tohoto rozhovoru nepadla žádná nabídka. Pan Topolánek mluvil částečně česky, částečně anglicky, já jsem jeho slova formálně překládal,“ řekl Barták. Doplnil, že Cabanisse viděl před klíčovou schůzkou asi dvakrát v životě, dohromady 15 minut, se Sellarsem se potkal prvně. „Klasická obhajoba: nic jsem neudělal,“ zareagoval na Bartákova slova žalobce Dušan Táborský.
Případ provází od počátku spor o takzvanou místní příslušnost. Dušan Táborský je žalobcem ostravského krajského státního zastupitelství a údajná trestná činnost se v jurisdikci toho kraje neodehrávala. Nejvyšší soud proto nakonec přidělil případ pražskému městskému soudu.
Soud bude pokračovat výslechem dalších svědků – amerických manažerů. Ti se chtěli líčení účastnit prostřednictvím telemostu z USA. Předseda senátu Stanislav Králík si je ale podle všeho jako klíčové svědky bude chtít předvolat osobně.
Brněnský soud už na podzim uzavřel jinou část případu Tatra. Obžalovaným byl v tomto případě Ronald Adams – kvůli údajné nabídce dvacetimilionového úplatku Bartákovi. „Pravdu znají jen Adams s Bartákem. U soudu vycházíme pouze z předložených důkazů. Dokazování v kauze bylo sice obsáhlé, na vynesení odsuzujícího verdiktu to ale nestačilo,“ odůvodnila osvobozující verdikt soudkyně Šárka Dufková.
Z ministerstva obrany v roce 2006 tekly přes Pavla Stoška do kopřivnické automobilky cenné informace, na základě kterých se dohadovaly parametry vojenských vozů i cena.
O autorovi| JAN HRBÁČEK, hrbacek@mf.cz
