KATASTROFA STOLETÍ Ničivá vichřice, dosahující rychlosti až 170 kilometrů za hodinu, zasáhla v pátek 19. listopadu Slovensko. Zlikvidovala téměř polovinu centrální části tatranských lesů, tedy asi 12,5 tisíce hektarů. Dalších 12 tisíc hektarů vítr poškodil částečně.
KATASTROFA STOLETÍ
Ničivá vichřice, dosahující rychlosti až 170 kilometrů za hodinu, zasáhla v pátek 19. listopadu Slovensko. Zlikvidovala téměř polovinu centrální části tatranských lesů, tedy asi 12,5 tisíce hektarů. Dalších 12 tisíc hektarů vítr poškodil částečně. Mimo Vysoké Tatry zůstalo po smršti na zemi 900 tisíc kubických metrů dřeva. Rozsáhlé polomy totiž byly i na Oravě v severozápadním cípu Slovenska a na jižním svahu Nízkých Tater. Kalamitu způsobila studená fronta, která v pátek odpoledne přecházela tatranskou oblastí. Na vině je však také člověk. Nebýt výsadby monokulturní smrčiny po roce 1937, mohla mít páteční vichřice mnohem menší následky. Jehličnaté stromy jsou totiž méně odolné větru. „Budeme se teď snažit vysadit víc listnatých stromů,“ slíbil ministr zemědělství Zsolt Simon. Odklízení polomů bude trvat přibližně dva roky, nové zalesnění potrvá několik desetiletí. Množství hlášení o škodách dostávají pojišťovny. „První hrubý odhad za celé Slovensko je 1815 pojistných událostí s výší škody přibližně 64,5 milionu slovenských korun,“ uvedla mluvčí pojišťovny Allianz - Slovenská poisťovňa Lucia Muthová. Nejvíce škod způsobily stržené střechy, rozbitá okna a spadlé stromy na stavby. Vláda vyčlenila na likvidaci následků katastrofy první pomoc ve výši deseti milionů korun. Akutní problémy s poškozenými domy i infrastrukturou ale budou obce řešit rovněž prostřednictvím různých sbírek. Pomoc při odstraňování následků pohromy přislíbil i nový předseda Evropské komise José Barroso. Oficiální žádost o příspěvek z fondu solidarity podá Bratislava do deseti týdnů. Náklady na odklízení stromů a nová výsadba se však mají hradit hlavně z prodaného dřeva. Podle ministra Simona zůstalo po vichřici na zemi 90 procent z roční těžby. Šéf státního podniku Lesy SR Karol Vinš věří, že se dřevo z popadaných stromů podaří prodat do zahraničí. Slovenské dřevozpracující podniky naproti tomu tvrdí, že jsou schopny zpracovat všechnu dřevní hmotu samy. Katastrofa ale může být pro někoho také přínosem. Šéf Tatranského národního parku (TANAP) Tomáš Vančura si myslí, že kalamita by paradoxně mohla do hor přilákat turisty. Ročně jich Tatranský národní park navštíví na pět milionů.
