Oficiální statistiky hovoří jasně. Na Tchaj-wanu se podle informací serveru Worldometers.info celkem nakazilo nemocí covid-19 pouhých 440 lidí a jen sedm z nich v souvislosti s infekcí zemřelo. Taková čísla jsou obdivuhodná sama o sobě, ještě lépe však vyzní tehdy, přihlédne-li se k té skutečnosti, že na tomto asijském ostrově, který je co do rozlohy zhruba o polovinu menší než Česko, žije odhadem 23 milionů lidí.
Jen pro srovnání: Nizozemsko, jedna z nejvyspělejších zemí světa, má obyvatel o zhruba sedm milionů méně, její rozloha je dokonce ještě o něco větší než v případě Tchaj-wanu - takže nemá tak velkou hustotu zalidnění - přesto se zde ale celkem nakazilo už 44 tisíc lidí a více než 6,5 tisíce z nich nemoci covid-19 podlehlo.
Není tajenstvím, že hlavním klíčem ke zvládnutí situace kolem nebezpečné nákazy bylo ze strany tchajwanských orgánů přijetí přísných, ale hlavně včasných bezpečnostních opatření, díky nimž se podařilo infekci rychle odhalit a dotčené osoby izolovat tak, aby nestihly neúmyslně nakazit ostatní. Detailnější informace o svém úspěšném boji s koronavirem měli zástupci zdejší vlády v úmyslu představit na pondělním zasedání WHO. Protože však tento ostrovní stát není jejím členem, musela země doufat, že ji organizace na svůj mítink sama pozve. Jenže právě to se nakonec nestalo.
„Navzdory všem našim snahám a bezprecedentní mezinárodní podpoře nebyl Tchaj-wan pozván k tomu, aby se (setkání) zúčastnil,“ cituje agentura Reuters tamního ministra zahraničí Josepha Wua, podle něhož si Peking podmiňuje tchajwanské zapojení do fungování WHO a účast na jejích schůzkách tím, že Tchaj-pej veřejně uzná svoji závislost na Číně. Něco takového pochopitelně ale ostrov rázně odmítá.
Spor kvůli nové prezidentce
Stanovisko WHO navíc pětašedesátiletý politik vnímá i jako útok proti jeho lidu, neboť je přesvědčen o tom, že ze sdílení informací mohly mít prospěch obě strany: „Ministerstvo zahraničních věcí vyjadřuje hlubokou lítost a nespokojenost nad tím, že sekretariát Světové zdravotnická organizace podlehl tlaku čínské vlády a nadále nebere ohled na zdraví 23 milionů lidí žijících na Tchaj-wanu.“
Peking i WHO se podle zmíněné agentury hájí tím, že Tchaj-wanu svoji zdravotnickou a informační podporu během současné pandemie poskytly, Tchaj-pej nicméně tvrdí opak. Reuters také dále připomíná, že v minulosti, konkrétně v letech 2009 až 2016 se ostrovní stát podobných zasedání, ačkoliv pouze coby pozorovatel, účastnit mohl. V okamžiku, kdy si země zvolila novou prezidentku, jíž se před čtyřmi roky stala nyní třiašedesátiletá Cchaj Jing-wen a na kteroužto se vláda v Pekingu dívá jako na separatistku, tudíž Čína veškeré její účastnické ambice navzdory podpoře USA a dalších významných hráčů úspěšně blokuje.
Diskuze se odkládá
Současná situace ohledně přehlížení Tchaj-wanu ze strany WHO ministra Wua velice znepokojuje, protože se ale v některých zemích ještě stále nepodařilo dostat epidemii koronaviru plně pod kontrolu, rozhodl se na popud ostatních spřízněných národů diskuzi o zapojení ostrovního státu do organizace přenechat na později.
„Země pochopitelně chtějí využít všechen zbývající čas na
to, aby se mohly soustředit na zvládnutí pandemie. Z toho důvodu naši diplomatičtí
spojenci, kteří smýšlejí podobně jako my, doporučili, aby se tento návrh
probral na schůzkách, které se budou konat později během tohoto roku a již za
normálních okolností, abychom se tak ujistili, že budeme moci vést
plnohodnotnou a otevřenou diskuzi,“ dodává tchajwanský ministr zahraničí.
O zapojení Tchaj-wanu do fungování WHO usiluje i sedmadvacet českých senátorů, kteří v uplynulých dnech za tímto účelem dokonce sepsali a podepsali petici. Na ní nechybí jména ani samotného předsedy horní komory parlamentu Miloše Vystrčila či bývalých kandidátů na prezidenta České republiky Jiřího Drahoše a Marka Hilšera.
Zdroj: www.reuters.com, www.worldometers.com
