Vláda schválila dostavbu elektrárny, ale spory trvají
Po čtyřměsíční politické bitvě změnila tchajwanská vláda své původní rozhodnutí nepokračovat ve výstavbě jaderné elektrárny Kung–liao. Pod silným politickým tlakem opozice, která poukazuje na palčivý nedostatek elektřiny v zemi, dala projektu zelenou. Nyní ale zase začínají útočit ekologičtí aktivisté, a tak nikdo nemůže tvrdit, že diskuse o projektu vlekoucí se dvacet let je ukončena. Vláda v čele s prezidentem Čen Šuej–pienem v říjnu loňského roku oznámila, že se rozhodla zastavit výstavbu čtvrté jaderné elektrárny v zemi. Jako hlavní důvod tehdy uvedla obavy o životní prostředí a bezpečí budoucích generací. „Naši potomci uznají, že jsme učinili statečné a správné rozhodnutí ve prospěch Tchaj-wanu, komentoval rozhodnutí premiér Čang Čun–siung. Nikdo z tchajwanských představitelů tehdy zřejmě neočekával, jakou reakci toto sdělení vyvolá. Úspěch opozice. Opoziční Kuomintang, zastánce výstavby jaderné elektrárny, začal okamžitě vládnoucí Demokratické pokrokové straně (DPP) vyhrožovat. Jeho stoupenci požadovali odvolání prezidenta a vyslovení nedůvěry vládě. Nakonec nepřistoupili ani k jednomu kroku. Analytici uvádějí, že se Kuomintang obával nových voleb, po kterých by mohl přijít o většinu křesel v parlamentu. V důsledku politického tlaku vláda své rozhodnutí nakonec změnila. Premiér Čang podepsal rezoluci umožňující pokračování výstavby jaderné elektrárny. „Zastavit práce na elektrárně bylo správné. Vzhledem k minoritnímu zastoupení Demokratické pokrokové strany v zákonodárném sboru a k politickým podmínkám vláda své rozhodnutí změnila, dodal Čang. Boj nekončí. Odhodlání pokračovat ve výstavbě jaderné elektrárny ale vyvolalo negativní odezvu, a to především mezi protijadernými aktivisty a občany, kteří žijí v okolí stavby. Ani pro Kuomintang není věc dořešena a požaduje odstoupení premiéra. „Poslanci Kuomintangu jsou připraveni interpelovat vládu a požadovat její politickou odpovědnost za finanční ztráty způsobené přerušením prací, řekl Chung Jue–čchin, výkonný ředitel Kuo–mintangského politického výboru. Premiér Čang nicméně odmítá přijmout politickou odpovědnost. Navíc požaduje, aby bylo v legislativě zakotveno referendum, které by umožnilo takové kontroverzní otázky řešit všelidovým hlasováním. Čang dále sdělil, že vláda pořádá pětičlennou panelovou diskusi o možnosti zavedení takzvaného konzultativního referenda v případě, že by nebyl zákon o referendu schválen. Stanovisko by mělo být známo do tří měsíců. Problémy v parku. Ať už dopadne osud elektrárny jakkoliv, skutečností zůstává, že energetický problém je pro Tchaj–wan více než aktuální. Tchajwanský průmysl ztrácí ročně miliardy dolarů vinou výpadků dodávek elektřiny nebo poklesů napětí. Nejmarkantněji je to patrné na situaci v tchajwanské obdobě Silicon Valley – v Technologickém a průmyslovém parku Sin–ču (Nový bambus), který soustřeďuje téměř tři stovky firem. Jen za minulý rok podniky v Sin–ču zaznamenaly na čtyřicet výpadků proudu. „Pro výrobce polovodičů znamená každý výpadek proudu, i když jen na několik sekund, ohromné výrobní ztráty, upozorňuje výrobní ředitel elektrotechnického gigantu Winbond Electronics Pchan Šchi-jüe. Většina firem v parku si již pořídila vlastní generátory, které dokážou na krátkou dobu udržet výrobu v plné kapacitě. Odborníci soudí, že problémy způsobuje enormní koncentrace velkých odběratelů elektřiny na malém území. Například v loňském roce vzrostla spotřeba energie v Sin–ču o 50 až 75 procent. V celotchajwanském měřítku je téměř polovina poptávky po energii koncentrována na severu ostrova, kde se ale vyrábí pouze čtvrtina elektřiny. Ovšem ozývají se hlasy, proč má být energetický problém řešen výstavbou jaderné elektrárny. Řada lidí se domnívá, že mnohem lepší by bylo, kdyby vláda podpořila investice do menších diverzifikovaných zdrojů. Systematické změny v energetice jsou očekávány až poté, kdy zákon umožní privatizaci státní Taiwan Power Corp., a otevře tak sektor soukromým podnikatelům. To se ale s největší pravděpodobností nestane před rokem 2005.
