Nejen ekonomické, ale i ekologické výhody při obhospodařování půdy může zemědělcům přinést využívání satelitní navigace při polních pracích. Zájem o tyto technologie v ČR stoupá a díky tomu také roste konkurenceschopnost tuzemských podnikatelů.
Autor: Agromachinery.cz
Přestože mnozí politici v ČR v minulosti častokrát tvrdili, že české zemědělství má oproti EU výhodu ve větších souvislých plochách zemědělské půdy umožňující efektivnější produkci, přináší taková struktura zemědělství naší zemi v rámci Unie spíše problémy. Právě velkých zemědělských podniků se měly týkat razantní škrty v zemědělských dotacích, nakonec se tak nestalo. Velké širé rodné lány jsou také vnímány jako území způsobující vyšší rizika vodních a větrných erozí a omezující pestrost krajiny i množství v ní žijících organismů. Navigační systémy ale proměňují zmiňovaná negativa ve výhodu. Podle poradce ministra zemědělství Michala Pospíšila se totiž využití navigace při polních pracích vyplácí zejména na velkých pozemcích zhruba od 100 hektarů výše. Kromě toho představují tyto systému ekologický způsob obhospodařování půdy.
Desetinásobný nárůst zájmu
„Myslím, že pro uplatnění navigačních systémů v zemědělství nastává příznivá doba. Tyto systémy nejenže zvyšují konkurenceschopnost zemědělců, ale dokáží také zajistit dodržování správné zemědělské praxe a šetrné hospodaření v krajině. Mimo jiné proto, že optimalizují přejezdy zemědělské techniky na jednotlivých pozemcích i v terénu,“ uvedl obchodní ředitel brněnské společnosti Geodis Zdeněk Hotař. Jen v letošním roce podle jeho slov registruje společnost v zemích, ve kterých působí, meziročně až desetinásobný zájem zemědělců o nákup různých typů navigací pro polní práce.
Tyto systémy totiž mohou zemědělcům výrazně snížit náklady, v některých případech až o 20 procent. Ke snížení nákladů přispívá i skutečnost, že zemědělská technika s GPS nepotřebuje řidiče. Zemědělci se tak stávají skupinou, která v porovnání s dalšími podnikateli předběhla v technologiích nahrazujících lidskou práci dobu. Podle Hotaře využívají zemědělci GPS především v zemích původní EU-15, zejména ale v USA a Austrálii. „Tam si ani nedokáží zemědělství bez využití navigačních systémů představit,“ tvrdí ředitel. Důvodem jsou právě rozsáhlé plochy zemědělských pozemků v těchto zemích. Také v Evropě jsou navigační systémy více používané tam, kde jsou zemědělská hospodářství větší.
Technika nepěchuje zbytečně půdu Pozitivní vliv navigačních systémů na životní prostředí potvrzuje i Pospíšil. Podle jeho slov se například v Austrálii zvýšila úrodnost půdy využitím této technologie zhruba o pětinu. Podstatou navigačních systémů je totiž princip, podle kterého je v každém okamžiku známá poloha zemědělské techniky, například traktoru. Ten je pak schopen volit optimální stopu na poli a nepřejíždí zbytečně několikrát po stejném místě. Tím se jednak ušetří spotřeba pohonných hmot a nepěchuje se obhospodařovaná půda. Optimální trasu lze nastavit různě podle typu přívěsného zařízení, které traktor táhne. Nejvyšší úspory – 15 až 20 procent – lze podle Pospíšila dosáhnout především při ošetřování porostů postřikem, kde je návratnost investice zhruba jeden rok. K výraznému snížení nákladů dochází i při sklizni trav a pícnin, o něco méně při sklizni obilovin. Kromě úspory pohonných hmot a času mohou podle Hotaře zemědělci ušetřit i za náklady na chemii, neboť program dokáže dávkovat ideální množství hnojiv podle charakteru obdělávaného pozemku. Bez navigace ani ránu
Jedním z průkopníků využívání navigace v ČR je farma Ondřeje Bačiny v Klíčanech u Prahy. Ten hospodaří na necelém tisíci hektarů a na svých strojích využívá hned dva typy navigací. První si přitom pořídil již v roce 2001. „Jsme s touto technologií naprosto spokojeni a v budoucnosti chceme nakupovat zemědělskou techniku již s namontovaným zařízením pro navigaci,“ konstatuje Bačina. Ve svém podniku vyzkoušel zhruba 10 typů navigačních systémů, a ví tak, co se kam nejlépe hodí. Hlavní přínos vidí podnikatel v efektivnějším obhospodařování půdy, navigace také umožňuje využít zemědělskou techniku jak v noci, tak při nepříznivém počasí, neboť ji vede i v takových podmínkách ideální stopou po poli.
Brzká návratnost investice **
Pořizovací ceny navigačních systémů se pohybují od 65 000 korun až k necelému milionu. Přesnost navádění strojů se pohybuje kolem pěti centimetrů, některé softwarové aplikace si dokonce dokáží pamatovat stopu zemědělského stroje z polních prací z předchozích let, takže v následující sezóně může traktor s přesností na jeden centimetr kopírovat svou někdejší trasu. Investice se přitom velmi brzy vrací, a to tím dříve, čím je větší obdělávaná plocha. „Je spočítáno, že farmě s plochou pozemků 3 000 hektarů se při využití v 70 procentech polních prací vrátí náklady na navigaci za rok,“ říká Bačina.
