Na světě existuje řada technologií, které pomáhají s čištěním oceánů od plastů a dalšího odpadu. Menší pozornost se ale bohužel věnuje projektům, jež se snaží zabránit znečištění už ve vnitrozemských vodách. Z výzkumů přitom vyplývá, že skrz deset říčních systémů (dva v Africe a osm v Asii) putuje do širých oceánů až 90 procent všech nečistot. Podle odhadů tam řeky každoročně odnesou těžko představitelných 0,8 až 2,7 milionu tun plastů.
Vědecká studie z roku 2020 zjistila, že „výrazného snížení“ plastů v oceánu lze dosáhnout pouze tím, že se zamezí jejich pronikání do moře, například kombinací říčních bariér a dalších čisticích zařízení. Na pomoc tak přicházejí vývojáři se svými nápady, které mají pomoci s řešením velkého problému.
V americkém Baltimoru se člověk může setkat s pásovým dopravníkem, poháněným vodními proudy a solární energií. Říkají mu Mr. Trash Wheel (pan Odpadkové kolo). Funguje od roku 2014 a za den je schopen nasbírat více než 17 tun odpadu.
Dále je zde rovněž takzvaný Interceptor. Jde o plovoucí zařízení z dílny neziskové organizace The Ocean Cleanup, které je také poháněné solární energií. Od odpadkového kola se příliš neliší - funguje totiž na podobném principu pouze s tím rozdílem, že je větší nasbírané nečistoty rovnou třídí do pěti kategorií.
Co se bariér týče, pozornost upoutá především britský startup Ichthion, respektive jeho konstrukce zvaná Azure. Ta je schopna odstranit a zpracovat až 80 tun plastu denně. Záleží ale na podmínkách, v nichž pracuje. Například na ekvádorské řece Portoviejo, kde se výška hladiny v průběhu roku mění o několik metrů, často narážela na nepřekonatelné překážky. K těm také někdy patří lidé, kteří s nasazením technologií do provozu z nejrůznějších důvodů nesouhlasí.
Mezi další hi-tech vynálezy patří například WasteShark. Elektronicky řízený ,akvadron‘, tedy lovec plastů, který najednou posbírá až 350 kilogramů. Díky naprogramovaným algoritmům je schopen sám se pohybovat po okolí a poté doplavat zpět na svou základnu, kde vyloží získaný náklad. Na jeho designu se podílel nizozemský startup RanMarine. Ke spatření by měl být už tento měsíc na velkolepém veletrhu CES 2022 v Las Vegas, kde se návštěvníci mohou seznámit s nespočtem zajímavých a vskutku užitečných technologií.
USA produkují více plastů než celá EU dohromady
„Jedním z největších problémů, kterým čelíme, je nedostatečná regulace týkající se znečištění našich vodních cest plasty a z toho plynoucí nedostatek odpovědnosti za tento problém,“ říká pro The Guardian spoluzakladatel Velké bublinové bariéry Philip Ehrhorn a dodává: „Naléhavost řešení našeho problému se znečištěním řek plasty je na pokrokových vodohospodářských úřadech a vládách, protože plasty zatím nejsou oficiálně považovány za látku znečišťující vodu.“
Se znečištěním vodních toků mají největší problém v rozvojových zemích, zejména v Africe a Asii, kde se nachází naprostá většina z dvacítky nejvíce zaneřáděných řek na světě. Nejsou to však pouze jen tyto dva světadíly. „Evropa má se znečištěním plasty stále obrovské potíže, který by se neměly ignorovat ani podceňovat,“ připomíná Ehrhorn.
Evropská unie už kvůli tomu v lednu minulého roku zavedla příslušné zákony a nařízení. Jedním z největších znečišťovatelů na starém kontinentu je Velká Británie, která vyváží asi 70 procent plastů. Nejhorší je ale situace za Atlantikem. Málokdo by si možná tipnul, že největším znečišťovatelem a producentem plastů na světě jsou Spojené státy. Pro srovnání, produkují ho více než všechny země EU dohromady.
Někteří ekologové se domnívají, že vynálezy a inovace v této oblasti pouze řeší příznaky, ale ne celý problém. Ten nikdy neskončí, pokud svět nepřestane s tak masivní výrobou plastů. Byť jsou debaty o ochraně životního prostředí stále hlasitější, podle Asociace výrobců plastů dodávky tohoto materiálu v uplynulém roce vzrostly globálně o 2,2 procenta. S rázným omezením produkce tak v nejbližších letech zřejmě nelze počítat a lidé se prozatím budou muset spoléhat na technologie, které už řeší pouze důsledky.
