Naše země nevzkvétá, řekl Václav Havel ve svém prvním novoročním projevu v roce 1990. Evropský průmysl nyní také ne. Proto potřebuje inovace, investice a integraci. A přesně to se snaží prosazovat zástupci Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), kteří v Bruselu 11. října uspořádali summit, kde oznámili hned několik možností, jak od základu přebudovat prostředí starého kontinentu, aby se mohl stát líhní nových nápadů, a zároveň předali ocenění nadějným vizionářům s projekty, jež mají potenciál stát se příštími jednorožci a přispět k udržitelnější budoucnosti.
„Myšlenky Václava Havla s námi stále velmi rezonují. Myslím si, že se musíme stále zabývat konkurenceschopností Evropy. V minulých letech jsme prožili pandemii covidu-19 a teď se musíme postavit válce na Ukrajině. Naše životy se obrátily naruby, takže EU musí reagovat a přizpůsobit se nové realitě, jak nejlépe dokáže,“ sdělila publiku v rámci setkání vědců, investorů a podnikatelů náměstkyně ministra školství Radka Wildová.
„Jsem ráda, že během českého předsednictví jsme považovali inovace za jednu z našich priorit,“ dodala profesorka. Česká republika zůstává v čele Rady EU od 1. července do 31. prosince letošního roku a za své motto si zvolila slogan Evropa jako úkol. Wildová věří, že právě propojení vzdělávacích institucí a byznysových subjektů, k němuž v rámci akcí EIT dochází, je klíčem k pokroku ve všech oblastech. „Bohužel mezi jednotlivými členy EU stále existuje propast, která nás jako světadíl brzdí v globální soutěži,“ doplnila.
Za pravdu Wildové dává zakladatel estonské společnosti Skeleton Technologies Taavi Madiberg. Jeho firma je jedním ze startupů, které podpora EIT vystřelila mezi takzvané jednorožce. V Německu připravuje supertovárnu na baterie nové generace, jež mají být dle jeho slov nejmodernějšími na světě. Nazývá je superkondenzátory a fungovat mají na bázi grafenu.
Mládí vpřed
Na summitu Madiberg uvedl, že Evropa zaostává v mezinárodní soutěži za Čínou nebo USA. Vidět to lze na příkladu investic do takzvaných deeptechů, které se staly ústředním tématem celého summitu. V překladu se jedná o typicky mladé společnosti, které vznikají s cílem poskytovat technologická řešení založená na podstatných vědeckých výzvách. Jejich společným jmenovatelem je rovněž potřeba dlouhodobého výzkumu a rozsáhlé finanční podpory před uvedením produktů do praxe.
Třiaosmdesát procent investic do deeptechů však putuje právě k americkým či asijským výzkumníkům. „Nám Evropanům vždycky šlo přeměňovat eura na znalosti, ale máme potíže přeměnit znalosti na eura,“ glosoval Madiberg na tiskové konferenci ohledně takzvané Deep Tech Talent Initiative, která má zmíněné potíže řešit.
Unie totiž slíbila do roku 2025 vycvičit milion talentů z oblasti deeptechu a udržet je v Evropě. V první fázi na projekt vyčlenila 10 miliard eur, podle ředitele EIT Martina Kerna se však částka bude postupně šplhat nad hranici 25 miliard. Již během prvního dne investoři dle sociálních sítí EIT přispívali řádově 25 eur za minutu. Program má za cíl se zaměřit na propojování nadějných mladých lidí s firmami a na vytvoření speciálních oborů na středních a vysokých školách. Už letos je má studovat 75 tisíc talentů.
Z nich by se posléze měli stát schopní vědci a díky kontaktům s venture kapitálovými investory také zakladatelé inovativních firem, podobných Skeleton Technologies. „EIT už má výsledky. V uplynulých letech jsme podpořili více než 5600 podniků, z nichž některé se skutečně staly jednorožci. Vložili jsme do nich přes miliardu eur. Jednorožců je teď sedm, příští rok jich snad bude 14,“ řekl redakci Euro.cz předseda Institutu Nektarios Tavernakis.
První cena za recyklaci
K podpoře startupů slouží rovněž různé akcelerátory, které pod EIT spadají. Nejvíce příspěvků obdrží vítězové soutěže EIT Awards, jíž se účastní mladí inovátoři. Utkali se celkem ve čtyřech oficiálních a jedné veřejné kategorii.
Venture Award vyhrál Němec Christoph Berger se svým samoučícím termostatem, který pomáhá zefektivnit vytápění administrativních a veřejných budov, Innovators Award si s sebou do Rakouska bere Bernhard Adler za vynález rotačního tepelného čerpadla. Cenou Women Leadership Award se pyšní obyvatelka Německa Catherine Schreiberová, která pracuje na přístrojích pro vážně nemocné pacienty a vede medicínskou firmu o 70 zaměstnancích. Mezi vítězi je jediná, komu se již podařilo uvést svůj vynález do praxe a používat ho k původně deklarovanému účelu.
Publikum a s ním i veřejnou cenu si získala Italka Sabrina Maria Malpedeová se svou vylepšenou verzí lopatky na větrné turbíny. A konečně, hlavní cenou Change Award byla ověnčena Francouzka Anna Vanderbruggenová a její doktorský projekt Erzlabor, v rámci něhož se posledních šest let zabývá recyklací lithium-iontových baterií.
Jak předvedla u svého stánku, snaží se z rozdrcených baterií extrahovat grafit a současně i kovy v kvalitě vhodné pro další výrobu. To by umožnilo plně cirkulární životní cyklus baterií a snížení množství emisí, které jejich výroba produkuje. Zatím jí práci na projektu umožňuje podpora EIT RawMaterials, ale doufá, že brzy svůj nápad doladí do formy odpovídající komerčnímu použití. „Vzácné kovy jsou nedostatkové zboží, a proto důležitost recyklace do budoucna jedině poroste, obzvláště pokud se máme vymanit ze závislosti na asijské produkci,“ sdělila Vanderbruggenová na místě redakci.
Fakta o klimatu jako success story
Projekt Erzlabor je zajímavý i z byznysového hlediska – podle místopředsedy Evropské komise pro interinstitucionální vztahy a prognózu Maroše Šefčoviče podnikají výrobci baterií aktuálně v průměru s 35procentním ziskem. Za účelem zvýšení energetické samostatnosti Evropy Šefčovič dokonce spoluzakládal European Battery Alliance a k ní přidruženou akademii, kde se má, podobně jako v případě Deep Tech Talent Initiative, do roku 2025 vyškolit 800 tisíc profesionálů. Unie do programu vkládá zatím dvě miliardy eur.
Klíčové však bude ony technologie dostat do členských států včetně Česka, což je dle Wildové úkolem agentury TAČR. Tavernakis redakci řekl, že mezi lety 2014 a 2020 získalo 11 tuzemských organizací od EIT celkem tři miliony eur. Nejúspěšnějším českým projektem evropského akcelerátoru se stala Fakta o klimatu.
„Vidíme potřebu rozvoje a zároveň příležitost pro mladé lidi v zemích, jako je Česká republika, Polsko, Maďarsko, Rumunsko nebo Bulharsko. Východní Evropa by neměla být montovnou vyspělých zemí. Tamní státy potřebují rozvinout vlastní inovační ekosystém a průmysl. S tím jim můžeme pomoci. Udělali jsme to na Slovensku, kde s námi spolupracuje šest nebo osm ministerstev a tamní vláda diskutovala s experty z Bruselu o inovační politice. Nejde totiž vždycky jen o peníze, ale také o to, aby se potkali ti správní lidé a investovali do správných věcí,“ uzavřel CEO průmyslové sekce Institutu Klaus Beetz.
