SPRAVEDLNOST Kauza kolem biolihu vypukla s velkou pompou již před více než osmi lety. Zřejmě definitivní tečku, která pro policii znamená jasnou blamáž, za ní minulé úterý učinil pražský vrchní soud.
Tenkrát 9. března 2006 vtrhli policisté z Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) do kanceláří ministerstva dopravy a zatkli vysokou úřednici a členku výkonného výboru ČSSD Ludmilu Schwarzovou (na snímku). Spolu s ní si došli pro dalších šest osob – tajemníka fondu dopravní infrastruktury Josefa Lázničku, lobbistu Františka Vybírala a skupinku podnikatelů v čele se spolumajitelem kolínského lihovaru Jaromírem Janatou. Všichni byli podezřelí z rozsáhlé korupce kvůli lukrativním licencím na dodávky biolihu.
Všichni skončili ve vazbě, tehdejší sociálnědemokratický premiér Jiří Paroubek označil zatčené spolustraníky památným slovem „šibalové“ a dosud málo známá zkratka ÚOOZ najednou nepotřebovala být rozepisována.
Jenže zatčení bylo to poslední, co se policii v tomto případě povedlo. Důkazy o korupci se jí nikdy nepodařilo obstarat, všechny zatčené musela pustit z vazby a nakonec zrušit i stíhání.
Pro očištěné úředníky a podnikatele to byl signál k protiútoku. Janata vysoudil už v lednu 2011 odškodné ve výši 900 tisíc korun. Před týdnem došlo i na Schwarzovou, které Vrchní soud v Praze pravomocně přiznal 200tisícovou satisfakci za újmu na cti a neoprávněný zásah do soukromého i rodinného života. „Je to zřejmě poslední tečka za oním rozsáhlým stíháním, které zasáhlo do života tolika lidem,“ glosoval rozsudek advokát Schwarzové Tomáš Sokol.
