V ý v o j e k o n o m i k y
Zveřejněním aktualizované makroekonomické prognózy Českého statistického úřadu (2. listopadu 1998) padnou poslední iluze o letošním vývoji české ekonomiky. Bude to však krok víceméně formální, protože iluze dnes už nikdo nemá.
Všechna tuzemská i zahraniční analytická pracoviště už přehodnotila původní docela příznivé prognózy o vývoji hrubého domácího produktu v letošním roce směrem k minusu.
Takže když se nyní Český statistický úřad, který ještě v srpnu předpovídal nulový růst, dobere k letošnímu ekonomickému poklesu někam kolem minus jednoho až minus jednoho a půl procenta, přijde s křížkem po funuse. Jenže úřad je úřad a ten statistický má na své prognózy kalendář.
Bez významu však tato korekce makroekonomické prognózy není. Statistický úřad jednak disponuje největším množstvím informací, proto jeho odhady bývají nejpřesnější a v zahraničí jsou nejvíce uznávány.
Mimo to, predikace statistiků byly v poslední době spíš milosrdné, takže v pondělí vysazené číslo lze považovat za nejlepší ze špatných.
Nic lepšího na obzoru
Jestliže v polovině léta optimisté nevylučovali, že jednoprocentním ekonomickým poklesem za první čtvrtletí jsme si to nejhorší už odbyli - přísahali přitom na průmysl a potažmo vývoz - teď, v předvečer Dušiček, už diskuse o tom, kdy je stagnace, recese nebo snad krize, postrádají smysl. Průmysl se postupně dostává do souladu se zamrzlou domácí poptávkou a podmínky odbytu v zahraničí, přes docela impozantní letošní exportní výsledky, nejsou zdaleka ideální. Ve třetím čtvrtletí mělo být motorem vývoje HDP oživení spotřeby domácností v důsledku nižší inflace i odložené poptávky z první poloviny roku. Opatrní Češi, Moravané i Slezané však šetří na horší časy, takže je pravděpodobné, že až budou 15. prosince zveřejněny výsledky vývoje růstu HDP za třetí čtvrtletí, půjdeme do Vánoc se špatnou náladou.
A to přesto, že podmínky ve třetím kvartále jsou čistě statisticky letos nejlepší, protože se bude poměřovat k nízkému loňskému základu, kdy ve stejném období roku HDP poprvé po letech meziročně klesl.
Prognózy nevycházejí
Podobné nedobré pocity zřejmě převážily v bankovní radě České národní banky (ČNB), když na své poměry razantně snížila úrokové sazby a guvernér Josef Tošovský k tomu nevyloučil, že by tento trend mohl ještě letos pokračovat.
Se skepsí přistoupil k perspektivám české ekonomiky i renomovaný britský časopis The Economist, když ve své říjnové předpovědi pro pětadvacítku tak-zvaných mladých trhů odhadl letošní pokles české ekonomiky na 0,6 procenta a zotavování v příštím roce na plus 0,8 procenta. The Economist se tak shodl s míněním českých expertních pracovišť jak v soukromých institucích, tak i ve státní správě, jejichž představitelé letos v říjnu jednali o perspektivách české ekonomiky na interní schůzce na Ministerstvu financí.
Kosmetika a kvalita
Čistě matematicky - podle aritmetického průměru - vzato očekávají účastníci schůzky (Ministerstvo práce a sociálních věcí prognózuje jen sociální ukazatele a inflaci) letos ekonomický pokles o jedno procento, přičemž Český statistický úřad uvedl srpnový odhad.
Není bez zajímavosti, že s nejvyšším předpokladem - plus půl procenta, jakožto horní meze intervalu 99,5 až 100,5 procenta - přišel Liberální institut. Nejpesimističtější jsou, již tradičně, analytici Českomoravské komory odborových svazů. Ti počítají letos s propadem HDP ve výši dvou až tří procent.
Pro příští rok předpokládají tuzemští analytici shodně mírné oživení, přičemž zprůměrovaný odhad činí jedno procento růstu. Takové číslo je třeba brát s rezervou, protože stejně jako loni se letos už podruhé odhady v průběhu několika měsíců měnily nikoli kosmeticky, ale kvalitativně. Takže příští rok to bude do třetice všeho dobrého. Nebo taky zlého.
