Bydlení
Odborníci se shodují, že nyní panují na trhu velmi dobré cenové podmínky pro koupi bytů a rodinných domů. Platí to zejména pro ty staré, ale také pro nová obydlí, včetně jejich výstavby. Cena hypotečního úvěru se díky poklesu úrokových sazeb v kombinaci se státním příspěvkem a dalšími výhodami značně snížila.
Pod velmi dobrými podmínkami si ale nepředstavujme hned láci. Ceny bytů a rodinných domů jsou v porovnání s průměrným příjmem stále velmi vysoké. Nelze však přehlédnout, že v případě starých nemovitostí jsou nyní mnohdy o deset a často i více procent nižší než loni. Hlavní příčinou je špatná celková ekonomická situace. Ta zároveň brzdí růst cen nově postavených bytů a rodinných domů. Úrokové podmínky pro financování nové výstavby se přitom zlepšily. Je docela dobře možné, že za pár let budeme nostalgicky vzdychat, jak to bylo v roce 1999 všechno levné.
Výhodnější hypotéky
Názornou ilustrací je poslední vývoj úrokových sazeb hypotečních úvěrů pro občany. Zatímco loni na začátku dubna činila hypoteční sazba nejčastěji 13,8 procenta, letos k prvnímu dni stejného měsíce byla jen 9,9 procenta. To je citelný pokles. Jest liže přitom vezmeme do úvahy státní příspěvek na splácení úroků na úrovni čtyř procentních bodů, nejčastější sazba fakticky klesla v uvedeném období z 9,8 na 5,9 procenta.
Další výhodou se stala možnost odpočítat si až 300 000 korun ročně za splátky úroků z hypotéky nebo z úvěru od stavební spořitelny z daňového základu i pro zaměstnance pobírající plat. K tomu všemu lze navíc pro pořízení nového bydlení získat v řadě případů až dvousettisícovou bezúročnou půjčku od státu. Výsledkem je, že měsíční splátka například osmisettisícového dluhu na patnáct let za nové bydlení klesla během dvou let velmi hrubým odhadem přibližně o třetinu na asi šest tisíc korun.
Rozumný limit
V případě bezúročné půjčky od státu některé lidi tak trochu mate, že její získání je podmíněno tím, že příjem žadatele a jeho rodiny nesmí být vyšší než čtyřnásobek životního minima. Uvedená dvě poslední slova totiž navozují dojem, jako kdyby šlo o nějakou sociální výpomoc, kterou mohou dostat jenom chudí, ale tak tomu není. Smyslem státní půjčky je podpořit bytovou výstavbu. Pro takzvané sociální případy jsou určeny jiné dávky, zaměřené na p omoc při krytí běžných, nikoli investičních výdajů. Proto se rozhodně vyplatí, když si své životní minimum pořádně spočítá i rodina s výrazně nadprůměrnými příjmy. Možná že i ona může o státní půjčku požádat, zejména když si uvědomí, že s životním minimem se neporovnávají hrubé, nýbrž čisté příjmy.
Abychom si to trochu osvětlili, představme si mladou rodinu s jedním batoletem. Rodiče chtějí mít ještě další dítě, ale až získají svůj vlastní nový byt nebo domek. Manželka je doma, manžel vydělává u zahraniční firmy jako manažer na střední ú rovni třicet tisíc hrubého, což je velmi slušný plat. Právě proto si možná on nebo jeho paní nedají tu práci, aby si spočítali, zda se do vládního limitu vejdou, anebo ne. A co by jim vyšlo?
Životní minimum této rodiny se vypočte jako součet 1560 korun (dítě do šesti let), dvakrát 2130 korun (rodiče) a 2110 korun (tříčlenná domácnost). To dává souhrnnou částku životního minima 7930 Kč a po vynásobení čtyřmi limit pro bytovou bezúročnou půjčku 31 720 korun. Tato rodina se tak klidně může o půjčku ucházet.
Anebo si vezměme mladou úřednickou rodinu se dvěma dětmi ve věku osm a jedenáct let, při čemž každý z vysoce kvalifikovaných manželů bere kolem dvaceti tisíc hrubého. Životní minimum na dvě děti v uvedeném věku je 1730 plus 2050 korun, na oba rodiče celkem 4260 korun a na celou domácnost 2110 korun. Součet dá 10 150, čtyřnásobek pak 40 600 korun, takže i tato rodina může o bezúročnou státní půjčku na bydlení p ožádat.
Mnoho omezení
Je ale nutné pamatovat i na celou řadu dalších omezujících podmínek.Bezúročnou půjčku lze získat jen na nový byt, respektive rodinný dům, o minimální výměře 34 m2 podlahové (užitkové) plochy. V praxi jde buď o výstavbu nového obydlí, anebo o koupi již hotového bytu nebo rodinného domu do jednoho roku od jeho kolaudace. V případě výstavby musí být nové bydlení dokončeno kolaudačním rozhodnutím do čtyř let od vydání stavebního povolení a půjčku je třeba vyčerpat do dvou let od uzavření smlouvy o jejím poskytnutí. K získání půjčky je rovněž nutné, aby žadatel využil pro výstavbu nebo koupi nového bytu úvěr od hy poteční banky nebo stavební spořitelny nejméně ve výši sto tisíc korun. Za tento úvěr, zejména pak u vyšších částek, je obvykle třeba ručit již hotovou novou nebo nějakou jinou nemovitostí.
Bezúročná státní půjčka se poskytuje maximálně do dvou set tisíc korun, nikoli ale automaticky v této maximální výši. Základem je 50 000 Kč na byt plus další tři tisíce korun na každý metr čtvereční jeho užitkové plochy. Z toho logicky vyplývá maximální úvěrovaná výměra 50 m2. Byt může být větší, ale to už nemá vliv. Půjčku lze splácet až dvacet let, komu je ale přes 52 let, nemá šanci ji získat. Jestliže příjemce půjčky své nové obydlí obratem prodá, musí peníze státu vrátit. Na to dohlíží finanční úřady.
