ZAHRANIČNÍ OBCHOD "Nemyslíme si, že vstupem Česka do Evropské unie se naše vývozní možnosti ze dne na den výrazně změní," říkala většina představitelů tuzemských firem vloni na jaře. Na jejich obchodování však vstup na jednotný trh přece jen nějaký vliv měl. Pozitiva vstupu České republiky na jednotný trh převažují nad negativy.
ZAHRANIČNÍ OBCHOD „Nemyslíme si, že vstupem Česka do Evropské unie se naše vývozní možnosti ze dne na den výrazně změní,“ říkala většina představitelů tuzemských firem vloni na jaře. Na jejich obchodování však vstup na jednotný trh přece jen nějaký vliv měl.
Pozitiva vstupu České republiky na jednotný trh převažují nad negativy. Říká to generální ředitel společnosti Linea Nivnice Gabriel Slanicay, když hodnotí pozice předního českého producenta nápojů a sirupů v posledním roce. „Evropská unie byla pro nás do loňského května chráněna cly. Ta padla a zmizely tak ekonomické překážky vývozu,“ říká Slanicay. Podstatnou výhodou je podle něho i to, že odpadly čekací doby na hranicích.
Pro Lineu měl vstup na jednotný trh další podstatnou výhodu. Firma měla distribuční sklad na Slovensku, kam směřuje značná část jejího vývozu. Po vstupu Česka do Unie bylo možné sklad zrušit a zavážet zboží přímo do velkoobchodních skladů odběratelů. Snížily se tak náklady a zboží není třeba nakládat dvakrát, než se dostane k obchodníkům.
„Na druhé straně přitvrdila konkurence. Například Polsko je trochu strašák. Mají nestandardní podmínky, protože odlišně zdaňují pracovní sílu v zemědělství. Naříkají na ně i producenti zeleniny,“ upozorňuje Slanicay na negativní stránku událostí loňského roku. Problémy však nepřinášejí jen polští konkurenti. Podmínky obchodování se rozšířením Unie zjednodušily pro vývozce i z ostatních zemí. Konkurenti ze starých unijních zemí už ale na tuzemském trhu byli ještě před prvním májem loňského roku. Nově přišli podle Slanicayových slov hlavně právě Poláci.
PIVOVARY JEDOU
Volný obchod přinesl zvýšení vývozu některých položek například potravinářského zboží. Jde třeba o pivo, víno, alkoholické nápoje či mléčné výrobky. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby prospěl vstup Česka do Unie především producentům mléka. Žádný důvod k radosti však nemají zelináři, ovocnáři a pěstitelé brambor.
Malé pivovary vloni hlavně díky výraznému nárůstu vývozu do Evropské unie zvýšily výrobu o 30 tisíc hektolitrů. A to po několika letech propadů produkce. „Letos počítáme s dalším růstem výroby,“ předpokládá prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek. Největšími odbytišti tuzemského zlatavého moku jsou Slovensko, Německo a Velká Británie. Pivovarníkům se jeví jako velmi perspektivní také trhy Ukrajiny a Ruska, zejména v souvislosti se zvyšováním tamní životní úrovně.
Celkově počítají české pivovary pro letošní rok s výstavem vyšším o 260 až 300 tisíc hektolitrů oproti loňsku. Nárůst odbytu zajistí export, který se má podle předsedy Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého zvýšit nejméně o deset procent. Vloni pivovarníci vyvezli 2,64 milionu hektolitrů pěnivého moku.
VYVÁŽÍ SE HLAVNĚ AUTOMOBILY
Zjednodušení vývozu na západoevropské trhy na straně jedné a zároveň zostření konkurence jako protipól - to byly dva základní momenty, o nichž se mluvilo před vstupem České republiky do Evropské unie. Po roce mohou tuzemští vývozci jenom potvrdit, že tomu tak skutečně je. Z výhod těží hlavně firmy, které se na západoevropských trzích už pohybovaly a další, které se na jednotný trh připravily.
Loňské výsledky tuzemského vývozu jsou přitom na první pohled důkazem toho, že firmy dokázaly využít výhod společného trhu. Loňský schodek zahraničního obchodu přesáhl 20 miliard korun a je nejnižší od roku 1993. Podnikům nahrálo i určité oživení v německém hospodářství. Právě tento trh je v globále největším odbytištěm pro české vývozy.
Je však třeba vidět, že polovinu hodnoty všech exportů tvoří automobily. Bilance zahraničního obchodu automobilového průmyslu skončila přebytkem 84 miliard. Oproti roku 1997 se tento přebytek zvýšil více než čtyřikrát. Podstatnou část našich vývozů tvoří i stroje, telekomunikační a elektrárenská zařízení, železo a ocel.
Struktura českého exportu se změnila hlavně díky zahraničním investicím, což může být v budoucnu slabým místem českého exportu. „Při další vlně přesunu výrobních kapacit zahraničních investorů do levnějších zemí, která jistě v příštích letech přijde, zůstane tvorba hrubého domácího produktu a přirozeně i vývozní aktivity na bedrech malých a středních podniků,“ dodává podnikatel a předseda Asociace exportérů Jiří Grund.
PROBLÉM JMÉNEM INTRASTAT
Vývozním firmám vznikla se vstupem do Evropské unie povinnost, na kterou nebyly zvyklé - informovat Intrastat. Z počátku zřejmě podnikatelé podlehli určité euforii ze svobodného trhu a někteří z nich nutnost registrovat se a zasílat údaje do této statistiky podcenili. Po prvním máji loňského roku byli celníci celkem vstřícní a nad chybami a nedodržováním termínů přivírali, ne-li rovnou zavírali oči. Konzultace a telefonická upozorňování napomohla podle mluvčího celní správy Jiřího Bartáka tomu, aby podnikatelé pochopili, že Evropská unie se v tomto směru chová jako stát a chce mít o pohybu zboží na svém území informace. „Povinnost podávat hlášení Intrastat se postupně u podnikatelské veřejnosti vžila a nyní nečiní vážnější problémy. Například za letošní březen podalo hlášení ve stanoveném termínu 96,5 procenta firem, které máme k této povinnosti registrovány,“ říká Barták. Naprostá většina firem k této povinnosti využívá elektronickou cestu. Přesto není vše v pořádku. Porovnáním dat Intrastatu s údaji podaných přiznání k dani z přidané hodnoty celníci zjistili řadu dosud nezaregistrovaných podniků, které si své povinnosti k Intrastatu neplnily a neplní. „U nich předpokládáme provedení kontroly a v případě, že porušily celní zákon, čekají je pokuty, které již nebudou mít symbolickou výši, jako tomu bylo dosud,“ dodává Barták. Za loňský rok eviduje celní správa téměř 460 správních řízení a uložila pokuty za více než 450 tisíc korun. Letos v 607 správních řízeních už počastovala podnikatele pokutami přesahujícími 665 tisíc korun. Nejčastější jsou problémy s kvalitou podávaných hlášení, firmy mají také problémy dodržet stanovené termíny pro předložení výkazu.
