Menu Zavřít

Teď to začne naostro

5. 6. 2009
Autor: Euro.cz

Po oznámení výsledků eurovoleb se rozpoutá boj o místa evropských „ministrů“

Šeptanda o tom, že šéf ODS Mirek Topolánek by rád získal místo v příští Evropské komisi (EK), nejlépe post komisaře pro energetiku, už prorazila z kuloárů na stránky novin. Sociální demokraté ovšem trvají na tom, že stávající eurokomisař pro sociální problematiku a zaměstnanost Vladimír Špidla v Bruselu zazářil, a musí proto dostat další šanci. Byl prý dokonce tak dobrý, že by mohl zkusit dělat místopředsedu v další EK. Smělé plány, malá šance.

bitcoin_skoleni

Vraždy na domácí půdě Před každým výběrem nové eurokomise bruselští analytici opakují: pokud chce některý členský stát získat nějaký konkrétní a významný post, měl by mít kandidáta vybraného alespoň několik měsíců předem. A měl by to být kandidát jediný, kvalifikovaný, se silným politickým mandátem. A pokaždé se stane, že členské státy udělají chybu a „vyvraždí“ své kandidáty ještě na domácí půdě. Právě to se nyní (na rozdíl třeba od Francie, Španělska či Dánska) podle všeho chystá udělat Česko. Ve hře je expremiér Vladimír Špidla a expremiér Mirek Topolánek, objevují se dokonce divoké spekulace o zájmu dalšího expremiéra Jiřího Paroubka. Prý podle výsledků voleb.
Sociální demokraté ale zatím dávají najevo podporu spíše stávajícímu eurokomisaři Špidlovi. Je to jejich muž, sociální demokrat tělem i duší, Brusel ho nezměnil. Minulou středu například na tiskové konferenci prohlásil: „I jeden nedobrovolně nezaměstnaný v Evropě je víc než dost.“ V posledních letech ale Špidla přílišnou podporu ze strany své partaje nezažíval. Byly momenty, kdy se zdálo, že ho ČSSD dokonce hodí přes palubu. Uvažovalo se například o tom, že by měl být lídrem sociálnědemokratické kandidátky pro volby do Evropského parlamentu. Nakonec z toho ale sešlo.
Špidla už uvažoval i o odchodu na akademickou půdu. Po pádu Topolánkovy vlády mu ale svitla další šance. Jeho příznivci z řad ČSSD ho nyní v bruselských kuloárech vynášejí do nebes. Tvrdí například, že stávající předseda EK José Manuel Barroso se vždy při řešení nějakého problematického bodu při schůzi komisařů odchází se Špidlou radit do zákulisí. Že bez něj v podstatě nedá ani ránu. To je pro každého, kdo se jen trochu vyzná v Bruselu, jen stěží uvěřitelná historka.
Samotný Špidla přiznává, že by v EK rád zůstal. „Ta práce je mimořádně zajímavá. Navíc si myslím, že už mám určité zkušenosti, které hned tak někdo nemá. A mám chuť je dál využít. Život jednou skončí a vy máte pocit, že můžete udělat něco pořádného. Takže ano, kdyby taková nabídka přišla, reagoval bych pozitivně,“ řekl týdeníku EURO. Politické pozadí ale s novináři řešit nechce. „Komisař se plně koncentruje na svoji současnou práci a nehodlá to nijak komentovat,“ vzkázala jeho mluvčí Katharina von Schnurbeinová.

Možné je cokoli Komentovat složení příští EK nechce ani nežhavější kandidát na post předsedy, stávající šéf José Manuel Barroso. Jeho postoj týdeníku EURO tlumočil mluvčí Johannes Laitenberger: „Předseda Barroso se nechce vyjadřovat ani ke složení budoucí EK, ani ke své vlastní kandidatuře. Faktem ale je, že práci komisaře Špidly opakovaně a veřejně ocenil,“ dodal Laitenberger.
Barroso ale stejně tak ocenil i kvality českého expremiéra Mirka Topolánka. A i když samotný šéf ODS to zatím veřejně popírá, na intenzivních spekulacích o jeho zájmu stát se v příští EK osobou odpovědnou za energetiku zřejmě něco bude.
Jenže v Bruselu je možné prakticky cokoli. Zvlášť letos, kdy se současně volí do Evropského parlamentu, končí mandát EK a zřejmě bude konečně schválena Lisabonská smlouva, která zcela změní pravidla hry. Dost dobře tak může dojít k tomu, že ve volbách získá většinu středolevicová koalice, vedená Stranou evropských socialistů, a kandidát středopravicové Evropské lidové strany Barroso bude „odstřelen“. V takovém případě by příští EK velmi pravděpodobně šéfoval dánský socialistický expremiér Poul Nyrup Rasmussen.
V případě Rasmussenova vítězství by šance Špidly udržet se v Bruselu významně vzrostly. Jenže nominaci jednotlivých eurokomisařů mají pod kontrolou především vlády konkrétních členských států. Takže pokud se Topolánek opravdu dohodl s Paroubkem, jak se spekuluje, může Špidlu vystřídat právě on. Může se ovšem stát, že odmítne, protože si nebude chtít nechat rozkazovat od socialisty… Ovšem eurokomisařský post (plat 19 909 eur plus náhrady) už stojí za trochu sebezapření.

  • Našli jste v článku chybu?