Už dávno nepatří k nejbohatším Američanům a zbavil se i svého nejslavnějšího „dítěte“, CNN. Přesto je záběr mediálního magnáta Teda Turnera, prvního filantropa, ekologa i restauratéra – ohromující. Nechybělo mnoho, a možná mohl být i americkým prezidentem.
Ted Turner se nyní věnuje farmaření; je údajně největším soukromým vlastníkem půdy v USA.
Autor: oglethorpeblog.org
Nebýt přísnosti Eda Turnera, otce budoucího mediálního magnáta, zřejmě by dnes žádná CNN neexistovala. Mladý Ted Turner totiž od raného věku tíhnul spíše k jachtingu než k byznysu. Místo námořní školy ho však otec přiměl nastoupit na vysokou školu. Nedostal se sice na Harvard a ani na Brown University nestudoval otcovu vysněnou ekonomii, ve volném čase a o prázdninách ale musel pomáhat v rodinné firmě Turner Advertising. Otec mu platil méně než minimální mzdu, navíc ve věku, kdy by ještě děti pracovat neměly. Možná právě to probudilo v Tedu Turnerovi obchodnické sklony.
Svým dílem přispěly k směřování Turnerovy kariéry i rodinné tragédie – smrt sestry a sebevražda otce Eda trpícího maniodepresivní psychózou. Nepřízeň osudu totiž Turnera motivovala místo k sebelítosti k tvrdší práci. „Musíte odpoutat svou mysl, jak to jde nejrychleji, a věnovat se něčemu, co vyžaduje soustředění a koncentraci,“ vysvětluje svůj postoj Turner. Jen několik dní po pohřbu proto převzal otcovu firmu, přestěhoval se do jeho kanceláře a zachránil společnost před krachem kvůli dluhům.
Jedním z životních kréd Teda Turnera je ale „být ve všem první“, a proto se brzy rozhodl vrhnout se do podnikání v televizním byznysu. Skoupil několik stanic ve finančních problémech, vysekal je z potíží a stal se jedním z průkopníků kabelové televize. Výsledkem byl mediální koncern TCB (Turner Communications Group). Z firmy se stal první televizní „superkanál“, který mohly sledovat miliony lidí po celých Spojených státech. V té době ale už Turner vymýšlel další projekt, který mu měl později zajistit nesmrtelnost: zpravodajskou CNN (Cable News Network).
Nad nápadem založit televizní stanici, vysílající čtyřiadvacet hodin denně zpravodajství, si šéfové amerických televizních gigantů, jako ABC nebo NBC, klepali na čelo. Vždyť kdo by chtěl nonstop sledovat něco tak nudného? Zprvu se zdálo, že mají pravdu, a v prvních letech CNN nezaznamenala nijak závratné úspěchy. Pak ale přišlo několik událostí, které ze stanice udělaly doslova hvězdu. První z nich byla havárie raketoplánu Challenger v roce 1986; zpravodajství o neštěstí získalo CNN statisíce diváků.
Od téhož roku televize začala využívat vymožeností satelitních přenosů a díky tomu mohla vysílat doslova z celé zeměkoule v reálném čase. Obrovského úspěchu s novou technologií dosáhla CNN v roce 1999, kdy přenášela živé zpravodajství z událostí na pekingském Náměstí nebeského klidu. V roce 1990 však přišla opravdová bomba – první válka v Perském zálivu. „Byl to jeden z nejvíce vzrušujících momentů mého života,“ vzpomíná Turner.
CNN totiž o útoku Spojených států věděla předem; ministerstvo obrany stanici varovalo, aby stáhla své reportéry z Bagdádu. To však Turner neudělal. „Po zahájení útoku na Irák jsem přepínal mezi stanicemi: na KCBS o válce mluvil Dan Rather ze studia, na NBC o válce mluvil Tom Brokaw ze studia, na ABC o válce mluvil Peter Jennings ze studia. Pak jsem přepnul na CNN, kde tmou probleskovaly střely a výbuchy v živém přenosu. Jupí, to je největší zpravodajství v historii žurnalistiky, jásal jsem,“ vypráví Turner o začátku války. Díky ní se stanice prosadila po celém světě.
S jídlem roste chuť a nejinak tomu bylo u Teda Turnera. Jenže další velkolepý plán – koupě studia MGM – se mu nakonec vymstil. Turnerova investice za 1,6 miliardy dolarů měla přinést především práva ke klasickým filmům, jako Casablanca nebo Občan Kane, a tím i obsah pro jeho televizní stanice. Nakonec ale na obchodu prodělal. Podle některých odhadů ztratil i vinou následných soudních sporů či soupeření s konkurentem Rupertem Murdochem celkem až sedm miliard dolarů.
Ted a Jane
Bohatý byznysmen se šviháckým tenkým knírkem a zálibou v jachtingu nikdy neměl potíže s nedostatkem zájmu žen. Ostatně kvůli náklonnosti k něžnému pohlaví byl dokonce vyhozen z univerzity, neboť ho s dívkou načapali na pokoji studentské koleje. První dvě manželství Turnerovi vydržela jen několik let. Když si ale na konci roku 1991 bral filmovou hvězdu Jane Fondovou, stal se sám hvězdou bulváru.
Možná i díky manželství se známou „aktivistkou“ zaměřil Turner pozornost na další obor, ve kterém se stal průkopníkem – filantropii. Jako první světový boháč věnoval na dobročinné účely obrovskou sumu peněz, konkrétně Organizaci spojených národů miliardu dolarů. I díky němu se rozdávání peněz potřebným stalo pro miliardáře módou. „Nemyslím, že jsem je dohnal ke studu. Spíše je to inspirovalo,“ tvrdí Ted Turner, který kritizuje boháče typu šéfa Oracle Larryho Ellisona, který za své rozmařilé koníčky utratil miliardy.
