Menu Zavřít

Teď už doopravdy. Estonsko oživuje myšlenku zdanění internetových koncernů

14. 9. 2017
Autor: Profimedia.cz

Státy Evropské unie zvažují možnost, že by na svém území danily americké technologické giganty, které tomu zatím unikají. Koncerny mají napříště odvádět daně podle zemí, v nichž zisk vytvořily, a nikoliv jen podle pravidel státu, v němž sídlí. Zavést nová pravidla ale nebude snadné.

Malý pobaltský stát zvažuje, že se postaví Applu, Amazonu a dalším internetovým gigantům. Estonsko, které od července předsedá Evropské unii, chce s podporou dalších členských států – mezi nimi i České republiky, Německa nebo Rakouska – učinit přítrž praxi digitálních společností, které se vyhýbají povinnosti odvádět v Evropě daně. Do evropských centrál Applu a Amazonu v Irsku a Lucembursku proudí ke zdanění mnoho miliard eur, jichž dosáhli v 27 členských zemích Evropské unie.

Estonský ministr financí Toomas Toniste, který předsedá Radě pro hospodářské a finanční věci EU (Ecofin) rozeslal svým protějškům dopis, o němž informoval list Handelsblatt. Toniste v něm mimo jiné poukazuje na to, že „mezinárodní daňová legislativa je překonaná a nemůže dostát výzvám digitalizovaného hospodářství.“

Opatrná formulace v překladu vyjadřuje skutečnost, že internetoví giganti ze západního pobřeží Spojených států od Googlu přes Facebook a Amazon až po Apple v zemích, v nichž docilují svých rostoucích příjmů, unikají daňové povinnosti. Na setkání Ecofinu – tedy unijních ministrů hospodářských rezortů – koncem týdne v estonském hlavním městě Talinu se zúčastněné státy poprvé vážně pokusí zavedením právního pojmu „digitálního subjektu“ přimět koncerny k odvádění daní všude tam, kde vytvářejí zisk. V této snaze je aktivní i Česká republika, která postupuje společně s Německem, Francií, Itálií, Španělskem a Rakouskem. Čtveřice velkých států unie už sepsala dokument, jímž podporuje snahy Estonců.


Světové obchodní fórum: Banky si kopou hrob, Facebook a spol. je převálcují

 Bankovní aplikace pro mobilní zařízení, ilustrační foto


Modernizace korporátní daně pro digitální společnosti de facto povede ke spravedlivějšímu danění společností v Evropě. Stávající situace totiž nespravedlivě zvýhodňuje Apple, Amazon a jim podobné společnosti oproti firmám, které nehodlají přesídlit do Dublinu nebo Lucemburku, přičemž platí daně v zemích svého působení.

Zdanění amerických koncernů jako předvolební politikum

V Rakousku - na rozdíl od České republiky, ale i Německa - je otázka patřičného zdanění internetových gigantů už delší dobu tématem předvolebního boje. Tamní socialisté už na jaře požadovali tzv. „Google tax“, což je zkratka, která se vžila pro zdanění internetových gigantů podle místa původu příjmů a nikoli jen sídla společnosti.

O snaze přimět internetového giganta k placení daní, když jeho strategie je přesně opačná, je snazší napsat v programu strany než takový záměr prosadit. Irsko ani Lucembursko se totiž nechystají na svém obchodním modelu a daňové politice po desetiletích úspěšného fungování cokoli měnit. To může být problém, neboť změnu pravidel by musela rada Ecofin jednomyslně schválit. O tom, že je shoda v nedohlednu, svědčí i spor mezi Evropskou komisí a Irskem. Brusel loni vyzval Irsko, aby na Applu vymohlo doplatek na dani ve výši 13 miliard eur (338 miliard korun) s tím, že zvýhodnění giganta považuje za nezákonné.

Další potíž je v metodice. Nikdo zatím nevymyslel, jak daň digitální firmě pro určité území vyměřit. Spravedlivý výměr předpokládá transparentní finanční transakce koncernů jako Apple, Google nebo Facebook. Jenže na ničem takovém giganti zájem nemají.

Než Evropa přiměje digitální koncerny k placení daní, kterou jim také dokáže vyměřit, ještě chvíli potrvá. Estonci se svou iniciativou nicméně stanovili rozumný cíl, k němuž má smysl se ubírat.

Facebook a Google kvůli špatně nastaveným sazbám ušetřil miliardy, potvrzuje Europoslanec

Podle zprávy europoslance Paula Tanga země Evropské unie v letech 2013 až 2015 možná přišly na daňových příjmech od amerických internetových společností Facebook a Google až o 5,4 miliardy eur (141 miliard korun). Tang se zaměřuje na Facebook a Google, protože obě tyto firmy využívají ke zdanění právě Irsko.

Zatímco mimo Evropskou unii Google platí daně až do výše devíti procent svých příjmů, v EU tento podíl nepřekročí 0,82 procenta. V případě Facebooku je to 28 až 34 procent mimo EU, ale pouze 0,03 až 0,10 procenta uvnitř unie. Z toho také vyplývá, že s výjimkou Irska státy Evropské unie v období 2013 až 2015 přišly o 51 miliard až 54 miliard eur.

Tang má v parlamentu na starosti daňovou reformu, jejímž cílem je harmonizace zdanění podniků v členských zemích. Podle nynější legislativy jsou firmy povinny platit daně v zemích, kde mají stálé fyzické zastoupení. Tang hodlá zavést změnu, která by nadnárodní firmy donutila platit daně v těch zemích unie, kde je přítomna jejich „digitální platforma“, jež generuje roční obrat minimálně pět milionů eur. Jeho změny korespondují s návrhy estonského předsednictví EU, o nichž budou ministři financí tento týden jednat.

Pokud členské státy Evropské unie rozhodnou zdaňovat příjmy a nikoliv zisky digitálních společností, jak navrhuje Francie, při pětiprocentní sazbě by zdanění za léta 2013 až 2015 činilo čtyři miliardy eur, odhaduje zpráva. Postoj Francie podporuje Německo, Itálie a Španělsko.

bitcoin_skoleni

Změna by donutila k placení daní také Amazon. Tato americká společnost, která má evropské sídlo v Lucemburku, ve zmíněném období nebyla zisková, a daně tak neplatila vůbec.

Irská úleva
Firmy jako Google, Apple, Facebook nebo Amazon mohou v Evropě odvádět jen minimální daně. Stačí k tomu, že sídlo dceřiné společnosti je v zemi s nízkou korporátní sazbou. Zisky pak společnosti vykazují v místě sídla dceřiné společnosti. Svých příjmů přitom dosahují i v jiných členských zemích.

Oblíbeným sídlem filiálek internetových gigantů je Irsko, kde se na právnické osoby vztahuje daňová sazba 12,5 %, což je jedna z nejnižších v Evropě. Tato sazba už do země přilákala kromě Applu, Googlu a Facebooku také eBay nebo Twitter. Pro Irsko je důležité, že tyto společnosti na jeho území zaměstnávají lidi. Apple v Irsku dává práci 6000 lidí, mnohým z nich například v dříve upadajícím Corku.

Brusel na jednu stranu uznává, že si sazby jednotlivé členské země mohou stanovovat samy. Namítá ale, že finanční úlevy, které vyplývají pro společnost Apple z jejího ujednání s Irskem, velikánovi v důsledku poskytuje nekalou konkurenční výhodu, a proto je to praxe nelegální. Komise tak požaduje po Irsku, aby od Applu vymohlo doplatek daně členským státům unie ve výši 338 miliard korun, což ale Irsko i americký koncern odmítají.

Přečtěte si také:

Skandinávský bankovní obr Nordea se stěhuje do eurozóny

Centrální banky přibrzdí „mejdan na trzích“

Skandinávci vyvracejí mýty o přeplacených bankéřích


  • Našli jste v článku chybu?