Za razantní opatření lze považovat pokles centrální dvoutýdenní reposazby z 11,5 na 10,5 procenta, o němž rozhodla ve čtvrtek 3. prosince Česká národní banka. K obdobnému pohybu došlo týž den v celé budoucí západoevropské eurozóně.
Přívlastek „razantní je na místě především proto, že jeden bod z jedenácti a půl představuje zaokrouhleně devět procent, což v relativním vyjádření představuje největší letošní snížení. Druhým důvodem k tomuto hodnocení je skutečnost, že podle našich informací ležela na stole bankovní rady situační měnová zpráva, v níž se doporučovalo snížit reposazbu nyní jen o půl bodu a o dalšího půl bodu pak později v prosinci.
Důvodů k přijatému opatření měla ČNB hned několik. Čistá inflace letos zřejmě skončí pod třemi procenty, namísto stanoveného cílového rozmezí 5,5 až 6,5 procenta. Dalším důvodem zřejmě byly poslední informace o pokračujícím a prohlubujícím se propadu průmyslových tržeb ve stálých cenách, který v říjnu dosáhl již minus 7,5 procenta. V průběhu čtvrtka 3. prosince navíc došlo k nečekanému a zkoordinovanému snížení centrálních reposazeb rovněž v celé jedenáctičlenné eurozóně. Německo a podle agentur rovněž dalších devět zemí snížily krátkodobou reposazbu z 3,3 na tři a Itálie ze čtyř na 3,5 procenta, zřejmě už jako určité společné a ekonomiku povzbuzující východisko pro nástup eura od ledna příštího roku.
Podle tiskového mluvčího ČNB Martina Švehly centrální banka letos pravděpodobně již sazby snižovat nebude. Nebudeme ale asi daleko od pravdy, když za směrodatné vodítko pro případné odhady budeme považovat také kurs koruny, který by při pokračující vysoké úrovni dané hlavně velkým nominálním úrokovým diferenciálem proti marce asi k revitalizaci průmyslu nepřispěl.
