Napětí mezi Spojenými státy a Íránem vede k tomu, že se těžaři kryptoměn obávají zvýšení dotovaných cen elektřiny a přesouvají se do zemí Střední Asie – Uzbekistánu, Kyrgyzstánu a Kazachstánu, kde je lákají nízké ceny elektřiny.
Z Íránu se stahují zejména těžaři kryptoměn z Číny. Ti si islámský režim vybrali kvůli tomu, že Teherán reguluje ceny elektřiny. Loni v červnu byly na úrovni v přepočtu za 1,3 koruny za kilowatthodinu.
Íránský režim si zakládal na tom, že dokáže přitáhnout kryptokomunitu do své země, jejíž ekonomika je oslabena americkými sankcemi, napsal web Cointelegraph.
Těžbu digitálních měn legalizovalo íránské ministerstvo průmyslu, jež vydávalo licence na dobývání virtuálních měn. Zároveň tuto činnost zdanilo. I přes otevřený přístup Teheránu k těžbě kryptoměn i adopci technologií spojených s blockchainem ale nyní digitální těžaři přesouvají zájem k zemím jako je Uzbekistán, Kyrgyzstán, případně Kazachstán.
Náměstek ministra energetiky Homayoun Haeri připustil, že ceny elektřiny budou muset reagovat na vývoj cen ropy v Perském zálivu. Hrozilo také odpojování těžebních počítačů od sítě v případě energetické špičky. Už zvýšení cen pohonných hmot na podzim vedlo k tomu, že se těžaři začali orientovat na země v postsovětském regionu v Asii.
Kryptoměny i soukromé půjčky. Rok 2020 bude letopočtem „odvážných“ investorů
Zabití íránského generála Kásima Sulejmáního v Bagdádu na začátku roku zesílilo další odliv kryptopodnikatelů z bývalé Persie. Zejména čínští těžaři, kteří stojí za dvěma třetinami trhu těžby s bitcoinem, se orientují podle ceny elektřiny.
Nejvýhodnější je v Kyrgyzstánu. V přepočtu stojí jedna kWh 54 haléřů. Místní ministerstvo zkoumá možnosti zdanění těžařů. Jedním z možností je zdanění příjmů, druhým pak zdanění nákladů pro těžbu měn. Výhodou je to, že většina elektřiny je vyráběna hydroelektrárnami, ale v době nedostatku vody jsou dodávky elektřiny omezeny.
Další možností je těžba v Uzbekistánu. Megawatthodina tu vyjde na 70 haléřů. Těžaři by ale měli podle vlády platit trojnásobek. Zahraniční subjekty tu ale musí vytvořit dceřinou společnost.
Alan Dorijev z blockchainové asociace v Kazachstánu hodnotí obecně podmínky pro těžbu kryptoměn v Uzbekistánu pozitivně, varoval ale před velkou mírou korupce v zemi. Sám doporučuje Kazachstán s cenou elektřiny okolo jedné koruny za kWh.
„Kazašské úřady vytvořily velmi příznivé prostředí pro rozvoj tohoto sektoru,“ uvedl s tím, že těžba kryptoměn je v zemi legální a banky firmám poskytují bez problémů své služby. Těžbu kryptoměn stát podporuje, protože se zvyšuje místním společnostem poptávka po elektřině a také po uhlí a zemním plynu.
Z rubriky Kryptoměny dále čtěte:
Kryptoskandál ze Švýcarska se rozjasňuje. Envion podvedl 37 tisíc důvěřivců
Rusové dluží za elektřinu skoro 300 miliard. Účty má pohlídat blockchain
Objem obchodů s kryptoměnami v Česku dosáhne tři miliardy korun. Bitcoin drží neotřesitelnou pozici
Unicef přijímá dary v bitcoinech. Pomoc dětem bude rychlejší, slibuje
České kryptoměnové bankomaty General Bytes dobývají svět. Obsluhují třetinu trhu
Čína se obává nástupu libry od Facebooku. Chystá vlastní kryptoměnu
Jak ochránit kryptoměny? Antivir, 2FA a hardwarová peněženka jsou základ
Exmanažer PPF Bodlák staví s čínským miliardářem a německým bankéřem první kryptobanku na světě
