Menu Zavřít

Tekutý zoom na obzoru

2. 7. 2007
Autor: Euro.cz

Frauhofer Institut v Jeně pokročil ve vývoji fluidních objektivů

MM25_AI

Technologie „tekutých objektivů“ se posunula zásluhou týmu inženýrů z německého Frauhofer Institutu do dalšího cyklu. Ideu olejových čoček s perfektně okrouhlým tvarem, o nichž se zmínil slavný spisovatel Frank Herbert ve svém sci-fi románu Duna již v roce 1965, se podařilo naplnit několika firmám v čele s francouzským výrobcem Varioptic před více než třemi lety. Jednoduchý fluidní objektiv, určený pro fotoaparáty integrované do mobilních telefonů, využívá principu specifické smáčivosti oleje a vody stimulované elektrickou energií. Zjednodušeně řečeno lze elektrodami měnit „vypoulení“ kapalných čoček, a tím i rovinu zaostření. Jednou z hlavních výhod tohoto systému je fakt, že postrádá mechanické součástky. Nedochází tak k posuvu optických členů jako u standardního objektivu, čímž se výrazně zrychluje proces automatického zaostřování. Další výhodou jsou kompaktní rozměry. Nejnovější model určený pro 1/4“ formát, Arctic 414 od Varioptiku, se pyšní rozměry pouhých 7,75 mm/1,4 mm. Proti hojně využívaným plastovým čočkám mají i výrazně lepší optické vlastnosti. Širšího využití se však zatím fluidní objektivy vzhledem k omezeným možnostem nedočkaly. To by však mohly změnit složitější soustavy s proměnlivou ohniskovou vzdáleností, u nichž lze docílit největších rozměrových i finančních úspor.
Právě vývojem tekutých zoomů se zabývá tým z Frauhofer Institutu v Jeně vedený Peterem Schreibrem. Zatímco konvenční zoomy potřebují k potlačení vad, jako jsou aberace nebo soudkovité zkreslení, obvykle více než patnáct optických členů, Schreiber spolupracující se zmíněným Varioptikem přišel s konkrétním prototypem sestávajícím jen ze čtyř fluidních a tří fixních čoček. Zoom měří na délku 29 milimetrů, jeho velikost však lze samozřejmě dále redukovat. Optické výsledky jsou uspokojivé, jediným významnějším problémem zůstává barevné zkreslení, jež lze dle Schreibra zredukovat trojitou expozicí v jednotlivých složkách světla a následným softwarovým složením do výsledného obrazu. Tím se však prodlužuje doba expozice. Jako schůdnější varianta se tak prý jeví vývoj vhodnějších kapalin.

  • Našli jste v článku chybu?