Případy špatně označených, pančovaných či rovnou zkažených potravin se množí i v západní Evropě. Úřady přiznávají, že velkou část z nich vůbec neodhalí. Za pět let přitom zabavily 30 tisíc tun závadných potravin.
Výrobci potravin či jejich prodejci podle údajů Evropského policejního úřadu (Europol) podvádějí čím dál víc. Najevo ovšem vycházejí jen případy, které se buď vymykají svým velkým rozsahem, nebo tím, že spotřebitele rovnou ohrožují na zdraví.
To se týkalo více než 10 tisíc tun a milionu litrů falšovaných potravin, které Europol a Interpol zabavily při nedávno skončené čtyřměsíční zvláštní akci Opson.
Mezi lety 2011 a 2016 zabavily Europol a Interpol při podobných akcích na pěti kontinentech více než 30 tisíc tun chybně deklarovaných potravin.
Část z toho tvořily rozmrazené – kdysi hluboko zmražené – ryby v Itálii, jejichž počínající zkázu podvodníci zastavili kyselinou, fosfáty a vodíkem. V síti úřadů však skončila i treska tmavá, již obchodníci vydávali za vysoce jakostní rybu, nebo obyčejné maďarské kachní maso, které se kdesi po cestě k zahraničnímu spotřebiteli proměnilo na „delikátní“ druh, údajně vhodný pro kvalitní a drahé játrové paštiky.
Na přibývající podvody upozornil v roce 2013 Výbor Evropského parlamentu pro bezpečnost potravin (ENVI), který požaduje důslednější kontroly i přísnější postihy. Vidina obojího se ale rýsuje až v poslední době. Evropský parlament v březnu ve Štrasburku přijal příslušné usnesení, to ale začne platit až v prosinci 2019.
Český žaludek jako laboratoř
Spotřebitelé v České republice se stávají obětí nefér praktik v potravinářství i nadále velmi často. Výmluvně to dosvědčuje i pohled na čile aktualizovaný server Potraviny na pranýři, kde Státní zemědělská a potravinářská inspekce uveřejňuje převážně případy chybně deklarovaných potravin.
Jak například SZPI uvádí, med od firmy Pošumavské včeličky nepocházel z České republiky, jak deklaroval výrobce, ale z Číny. Rozdíl je v obsahu živin i v etice chovu. Čínský med při nešetrné strojní redukci obsažené vody přichází o enzymy. Včely navíc kvůli bezohlednému přemisťování úlů sbírají nektar do úmoru a hynou na vyčerpání.
Klasické šizení je příznačné pro salámy z Kosteleckých uzenin konglomerátu Agrofert, u nichž inspektoři opakovaně konstatovali nižší podíl nitrosvalové bílkoviny, než požaduje zákon, a víc tuku, než výrobce uvádí na etiketě.
Zmíněný český výrobce byl zastoupený i v kategorii Nebezpečných potravin, kam inspektoři v lednu 2016 zařadili mleté maso Kosteleckých uzenin, které „zapáchalo po kažení a rozkladu masa“. Stálicí v této rubrice je polské maso s bakteriemi salmonely. Ve většině konvenčně pěstované zeleniny jsou pak bez ohledu na zemi původu rezidua pesticidů.
Většina zeleniny obsahuje rezidua pesticidů. Nadlimitní množství SZPI zjistila u 2 procent zeleniny tuzemských pěstitelů
Naopak 92 % odebraných vzorků biopotravin bylo bez jakéhokoliv nálezu kontaminující látky. Všechny vzorky biopotravin kontroloři hodnotili jako vyhovující, neboť u žádného vzorku nenašli nadlimitní množství škodlivin.
Podvodů přibývá i v Německu
Německé úřady nacházejí každý rok pochybení u čtvrtiny kontrol. Loni bezmála ve 214 tisících případů. Nejčastěji se podle Spolkového úřadu na ochranu spotřebitele a bezpečnost potravin (BVL) jednalo o nedostatečnou hygienu v provozech či chybné označování.
Potravináři ale i hojně pančují. Hmotnost hovězího masa navyšují přídavkem laciné bílkoviny, domněle přírodní med nebo javorový sirup nastavují cukrem a ovocné šťávy nebo i mléko ředí vodou. Koření na tom není lépe. Mleté chilli nastavují škrobem i cibulí a pověstný šafrán obarvenou trávou.
Rostoucí počet klamavě označených potravin potvrzuje i Claudie Schmidtová ze správy berlínského senátu na ochranu spotřebitelů. Podvody pomáhá odhalovat nově zřízená zemská i spolková pracovní skupina pro „potravinářskou kriminalitu.“ Do její gesce spadá široká škála podvodného jednání od porušování směrnic pro biopotraviny přes padělání značek až po zdraví nebezpečné potraviny.
„Čím dál víc delikates se nabízí širším vrstvám spotřebitelů. Podvodníci v tom spatřují stále lákavější příležitosti,“ popsala deníku Tagesspiegel Schmidtová, která tuto pracovní skupinu vede. Jak ale dodává, riziko dopadení pachatelů je stále menší.
Kriminální skupiny opatřují podřadné výrobky názvy a logy napodobujícími drahé značky a na etiketách uvádějí lživé údaje. Týká se to whiskey i vodky. Laciné směsky vydávají za drahý panenský olivový olej s cenou až 30 eur (800 korun) za litr, jak zjistilo spotřebitelské sdružení Stiftung Warentest. Drůbež nebo vejce z konvenčních chovů podvodníci deklarují jako produkty biozemědělství.
Nedostává se kontrolorů
Potíž je v tom, že se úřady nedokázaly vypořádat s nepřehlednými toky zboží na globalizovaném trhu. Práci celníkům komplikuje velké množství aktérů i padělané doklady zastírající historii dodávky stejně jako původ zboží. Závadné zboží ze třetích zemí pak prochází celní kontrolou. „S prosazující se globalizací toků zboží nedokážeme německý trh stoprocentně ochránit,“ potvrzuje neblahý vývoj i spolkový úřad BVL.
Čtěte, jak se řetězce vezou na popularitě nálepky „bio“:
Nástup řetězců. V boji o biopotraviny prohrává kvalita:
Podle Schmidtové se nejlépe brání Nizozemsko nebo Velká Británie, kde úřady úzce spolupracují a rychle si vyměňují informace. V Německu už pracovní skupina sepsala koncept, jak by policie, prokuratura i úřady včetně toho celního měly spojit síly v boji s „potravinovou kriminalitou“. I když se tak ale stane, budou nadále závislé hlavně na tipech od hráčů na trhu.
Evropský trh dílem chrání systém varování RASSF, kdykoli se v Unii najdou závadné potraviny. To se však vztahuje jen na nebezpečné produkty. Potíž je i v nedostatku kontrolorů. Ti stávající podle informací svého Spolkového profesního sdružení stíhají prověřovat v nejlepším případě pouhou polovinu registrovaných podniků. Na nedostatky tak úřady upozorňují ponejvíce diskontní řetězce, jejichž pověst podvodníci dávají nekvalitními potravinami v sázku.
Ohrožují zdraví
Systém RASSF za poslední dva roky zaznamenal 3991 trestných činů, z nichž na rok 2015 připadlo jen na Německo 36 a loni dokonce 51 závažných případů. O málokterém z nich se veřejnost dozvěděla, protože předmětné zboží úřady zavčasu zabavily. V 18 procentech případů Europol v roce 2015 potvrdil, že se s potravinou zacházelo nepovoleným způsobem nebo obsahovala zakázané přísady.
Italské úřady nechaly zlikvidovat 85 tun oliv obarvených jedovatým roztokem sulfitu měďného. Z Indonésie zase do Evropy doputovalo kuřecí maso naložené ve formalínu.
Potíž v boji s „potravinovou kriminalitou“ je i v zákonech. Zatímco zjevné jedy jsou v potravinách zakázané, různé finty na hranici podfuku zákon toleruje. Není tak zcela jasná hranice, která by vymezovala, kde končí optimalizace a začíná podvod. Tradiční „telecí“ klobása Kalbswiener s převahou vepřového masa i jogurt, jehož jahodovou příchuť obstarává výtažek z pilin, vyhláškám vyhovují.
Prodávat rozmrazenou rybu je nepřípustné, ale používat látky, které jí dodají „svěží“ vzhled, už zákon nezakazuje. Ovšem zastírat chemikáliemi hnilobný zápach – jak se nedávno povedlo brazilskému masokombinátu – už dovolené není. Jasné hranice ale stanovené nejsou.
Přečtěte si také:
