Menu Zavřít

Telecom v prvním kole posledního závodu

12. 1. 2004
Autor: Euro.cz

VLÁDA SE OPĚT VRHLA NA ČESKÝ TELECOM A HODLÁ HO CO NEJDŘÍVE ODPRODAT DO SOUKROMÝCH RUKOU. SNAŽILA SE O TO NEÚSPĚŠNĚ UŽ NĚKOLIKRÁT. NAPOSLEDY KE KONCI ROKU 2002, KDY UŽ VYBRALA I KUPCE. NAKONEC VŠAK Z OBCHODU NEBYLO NIC.

Při minulém pokusu o prodej nebylo zájemců mnoho První krok na další dlouhé cestě k prodeji Českého Telecomu do soukromých rukou urazila vláda ve středu. Uložila ministrovi financí Bohuslavu Sobotkovi, aby nejpozději do května letošního roku vybral poradce pro prodej. Poradce by měl vládě do konce června předložit návrh na další postup v privatizaci. Výběrové řízení na poradce vypíše Sobotka do 15. ledna. Vládní návrh nastiňuje několik způsobů prodeje dominantního operátora. V první řadě to je přímý prodej podílu jednomu subjektu, který nabídne nejvyšší cenu. V úvahu přichází i veřejná nabídka akcií na kapitálovém trhu či kombinace těchto variant. Český Telecom by se měl prodávat dohromady s dceřinou firmou Eurotel. Vláda podle ministra informatiky Vladimíra Mlynáře nejspíš vypíše dvoukolovou soutěž, kde v prvním kole stanoví kritéria pro zájemce. „Osobně budu prosazovat, aby součástí kritérií byla podmínka účasti strategického investora v konsorciu, tzn. účast globální telekomunikační společnosti,“ poznamenal Mlynář. V druhém kole by pak měla rozhodovat cena. PŘEDCHOZÍ POKUSY KRACHOVALY

Doposud všechny snahy najít zájemce o nadpoloviční většinu v Českém Telecomu (ČTc) vyšly naprázdno. Původní strategický partner konsorcium TelSource (nizozemská KPN a Swisscom) loni v prosinci, po několika letech v Telecomu, odprodal svých minoritních 27 procent. Investice do Telecomu byla nakonec pro TelSource ztrátová. Zatím poslední tendr na koupi majoritního podílu v Telecomu vyhrálo v roce 2002 konsorcium TDC a Deutsche Bank. Tehdy za něj nabízelo 1,8 miliardy eur (asi 55 miliard korun). Privatizace ale nakonec zkrachovala, protože se zájemci nedokázali dohodnout s minoritním akcionářem Telecomu - konsorciem TelSource. Ten požadoval od kupců stejné finanční vyrovnaní jaké získal stát. TelSource už ale v akcionářských ani majetnických strukturách Telecomu není. Celý svůj podíl rozprodal na kapitálových trzích za 680 milionů eur. Dohoda TelSource s naším státem o společném postupu při prodeji akcií Telecomu tak ztratila platnost. Problémy s privatizací již nebude dělat ani rozdělené vlastnictví Eurotelu - jednoho z nejziskovějších mobilních operátorů v Evropě. Telecom ho totiž vlastnil z 51 % s konsorciem Atlantic West. Právnické výklady smluv se spoluvlastníkem Eurotelu prý nedávaly jasnou odpověď na to, jak by to bylo s výkonem manažerských a vlastnických práv v mobilním operátorovi. Český Telecom na sklonku loňského roku uzavřel gigantický obchod - odkoupil za miliardu eur 49 procent Atlantic Westu. Obchod, na kterém se mimo jiné zákulisním vyjednáváním podílel i ministr informatiky Vladimír Mlynář, výrazně zvýšil hodnotu dominantního operátora. Dalo by se říci, že snad všechny možné problémy privatizace jsou vyřešeny a odprodání Telecomu tedy nestojí nic v cestě. Otázkou však zůstává, kdo bude vůbec Telecom chtít.

ZÁJEMCŮ JE POMÁLU

Nejrůznější internetové, IT a telekomunikační firmy se prodávaly za nehorázné ceny jako na drátku. Jenomže to se psal rok 2000 a internetová bublina dosahovala velkolepých rozměrů. Bohužel nebo naštěstí (záleží na úhlu pohledu) bublina praskla a cena všech podobných podniků klesla. Tehdejší vláda s prodejem Telecomu zaváhala a rozpočet přišel o hezkou řádku miliard. Hodnota Telecomu prodávaného letos by měla být rozhodně vyšší než předloňských 1,8 miliardy eur od Deutsche Bank a TDC. Už jen proto, že celých sto procent výnosů Eurotelu jde do účetnictví Telecomu. Pro ilustraci - posledních několik let zhruba polovinu konsolidovaného zisku Telecomu tvoří právě výnosy z Eurotelu. Jenomže kdo by vůbec mohl dnes takovou cenu nabídnout? V úvahu ze strategických investorů by připadal Deutsche Telekom, ale ten už dávno v minulosti dal od Telecomu ruce pryč. Pak tu je France Telecom, ale spíše by bral samotný Eurotel pro svou mobilní divizi Orange. Mluví se i o švýcarském Swisscomu, ten by se měl podle neoficiálních informací účastnit privatizace stejně jako při předloňském pokusu spolu s britskou kapitálovou společností CVC Capital Partners. Swisscom, bývalý minoritní akcionář Telecom, tvořil spolu s KPN konsorcium TelSource. Swisscom údajně nechtěl, na rozdíl od zadlužené KPN, Telecom opustit a v případě nezájmu investorů si chtěl svůj podíl ponechat. Nakonec se však, kvůli velkému zájmu trhu, rozhodl všechny akcie prodat. Posledním zájemcem z oboru je TDC, které už málem Telecom koupilo spolu s Deutsche Bank. Pro novou privatizaci si však podle ČTK vybralo nového partnera - banku Goldman Sachs. Té v tuzemsku radí bývalý ministr obchodu a průmyslu Vladimír Dlouhý. Pak už jsou na ráně jen finanční investoři. Zatím se spekuluje o jediném, zato mediálně vděčném. O Telecom se chce ucházet i největší tuzemská investiční skupina PPF. Nyní by měla hledat zájemce z oboru, který by PPF v privatizaci pomohl. Nabízí se třeba i generální ředitel Eurotelu Terrence Waleski, který oficiálně prohlásil, že by společně se zaměstnanci Eurotelu celý Telecom zprivatizoval. Při posledním pokusu o prodej nebylo zájemců mnoho. Budoucnost však analytici vidí o něco růžověji a nevylučují, že by se mohli objevit i další zájemci. Finanční situace velkých světových operátorů se totiž postupně zlepšuje. A také Telecom získal nákupem Eurotelu vyšší hodnotu. Ministr Mlynář prohlásil, že zájemců o Telecom je více než dva.

bitcoin_skoleni

NEZNÁMOU ZŮSTÁVÁ CENA

Zatím neznámou v privatizační rovnici zůstává cena, za kterou se Telecom prodá. Tržní hodnota 51procentního podílu se podle ceny akcií na burze pohybuje kolem 47,5 miliardy korun. Privatizační cena by měla být mnohem vyšší i než oněch předloňských 55 miliard. Analytik Tomáš Gatěk z Atlantik FT odhaduje, že by se cena mohla vyšplhat až na 65 miliard korun. Vyluštění této neznámé snad bude jasné do konce roku, kdy by měl být vybrán kupec. Celý obchod bude podle vládních plánů uzavřen do poloviny roku 2005.

  • Našli jste v článku chybu?