Vývoj na politické scéně by transakci ohrozit neměl
Rozpadající a rozhádaná vláda Stanislava Grosse se minulý týden shodla snad jen na jediném: jednomyslně schválila prodej 51 procent Českého Telecomu španělské firmě Telefónica, a to za 82,6 miliardy korun. Smlouvu nemusí podepisovat ani parafovat žádný člen vlády. „Za českou stranu budou podepisovat dva členové vedení Fondu národního majetku (FNM),“ řekl šéf právní kanceláře Weil, Gotshal & Manges Karel Muzikář. Transakci musí ještě schválit Evropská komise.
Ministr financí Bohuslav Sobotka očekává peníze v polovině letošního roku, představitelé Telefóniky odhadují, že transakce za normálních okolností skončí během třetího čtvrtletí.
Podezřívavý Merrill Lynch.
Španělé jsou rozhodnutím vlády potěšeni. „Věříme, že Český Telecom dosáhne v rukou skupiny Telefónica nejvyšší možné technologické úrovně a bude poskytovat kvalitní služby,“ citovala stanovisko firmy minulou středu TV Prima.
Analytici tvrdí, že Telefónica nabídla příliš mnoho peněz. Agentura Standard & Poor's zařadila rating Telefóniky do režimu Credit Watch, což znamená, že bude další kroky firmy sledovat a po jejich vyhodnocení případně rating upraví.
Investiční banka Merrill Lynch změnila doporučení na akcie Telefóniky z „BUY“ na „NEUTRAL“, což znamená negativní posun. To znamená, že největší asset manager na světě naznačuje, že tato investice a strategie Telefóniky není nejlepší. „Merrill Lynch doporučoval kupovat akcie Telefóniky díky kapitálové disciplíně firmy a jejímu soustředění se na přirozené trhy. Tato nová transakce však signalizuje změnu strategie a podstatné zvýšení rizika pramenícího z méně promyšlených akvizic typu Český Telecom. Zároveň jde o příliš malou akvizici na to, aby skupinu Telefónica transformovala. Její vedení by se mělo soustředit na větší a zásadnější transakce, pokud chce změnit strategii,“ řekl týdeníku EURO ředitel jedné investiční banky. Merrill Lynch byl shodou okolností investičním poradcem Španělů při tendru na Český Telecom, ale je třeba dodat, že v této bance dobře funguje čínská zeď mezi investičními bankéři a analytiky.
Další významná investiční banka Morgan Stanley však soudí, že Telefónica jde správným směrem. „Pokud si dokáže v příštích dvou až třech letech vybudovat kvalitní skladbu aktiv ve východní Evropě a jižním Středomoří, nakonec by to mohla být správná strategie,“ uvedl Morgan Stanley.
Informační asymetrie?
Ještě před otevíráním obálek zájemců o Český Telecom se na chvíli pootevřela Pandořina skříňka, která obsahovala složitý právní problém, který by mohl celou privatizaci komplikovat. Podstatou věcí je, zda v procesu due diligence byly zájemcům poskytnuty vnitřní - ostatním akcionářům neznámé - informace o veřejně obchodovatelné společnosti (v tomto případě o Českém Telecomu), nebo nebyly. Kdyby byly, hovoří český zákon o tom, že strana, která měla přístup k takovým informacím, nemůže akcie příslušné firmy ani koupit, ani prodat. Zájemci o státní podíl měli mít stejný přístup k informacím jako ostatní investoři.
Při prodeji balíku 27 procent akcií konsorcia TelSource v roce 2003 právě z tohoto důvodu byly investorům poskytnuty pouze informace, které byly k dispozici všem investorům v Českém Telecomu včetně státu. O této právní komplikaci se hovořilo již loni v listopadu, kdy se tendr na prodej Českého Telecomu rozjížděl.
Týdeník EURO má informaci, že Burza cenných papírů Praha (BCPP) dala 25. března letošního roku Komisi pro cenné papíry podnět k přezkoumání, zda v informačním memorandu či v data-roomu mohly být vnitřní informace. Pokud ano, a Český Telecom by je zároveň nezveřejnil, nesměl by dle zákona daný zájemce akcie od FNM koupit. (Informační memorandum, ani zpřístupněné informace v data-roomu nebyly dosud Českým Telecomem uveřejněny.) Nedodržení tohoto zákazu by mohlo mít za následek, že smlouva o koupi akcií mezi FNM a vítězem tendru by byla neplatná.
Posuzování zákona.
O tom, zda v informačním memorandu či v data-roomu byly nebo nebyly vnitřní informace, by v konečném důsledku mohl rozhodnout pouze soud. Podnět burza prý podala zejména proto, že jí to ukládá § 124 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
Týdeník EURO byl však informován, že Komise pro cenné papíry (KCP) na dotaz burzy reagovala tím, že v rámci due diligence by principiálně nemělo docházet k tomu, že vyjdou najevo skutečnosti, které by bylo nutné kvalifikovat jako vnitřní informace dle příslušných paragrafů zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Komise také upozornila na to, že ne každá informace důvěrného charakteru (chráněná například jako obchodní tajemství) bude také vnitřní informací ve smyslu zákona.
S argumentem KCP souhlasí i někteří právníci, kteří se touto problematikou zabývají. Partner významné právní kanceláře na dotaz týdeníku EURO uvedl, že výklad zákona o kapitálovém trhu je komplikovaný a není možné jej aplikovat paušálně. „Zákon je třeba posuzovat vždy v souvislosti s konkrétním obchodem. Prodej Českého Telecomu kvůli argumentům o existenci vnitřních informací, které jsou přístupné pouze některým subjektům, nemůže být zpochybněn,“ řekl.
