Telekomunikace
V Evropě probíhá největší firemní fúze v poválečné historii. Dvě přední telekomunikační společnosti Deutsche Telekom a Telecom Italia se minulý týden dohodly na spojení, kterým má vzniknout panevropský telekomunikační kolos s tržní hodnoto u 180 miliard USD.
Evropskou telekomunikační síť bude zřejmě už brzo kontrolovat jen několik obřích firem. Hlavní západoevropští hráči na trhu telekomunikací se vzájemně propojují a někteří z nich už zakotvili nebo se snaží zakotvit také v zemích střední a východní Evropy.
Minulý týden potvrdily jednání o fúzi evropská telefonní jednička - Deutsche Telekom a největší italský operátor Telecom Italia. Správní rady obou firem už spojení schválily. Managementy však spolu vyjednávají dál, neboť je řada problémů, které je ještě nutno dořešit. Poslední slovo pak budou mít akcionáři.
Podle pozorovatelů bude fúze čelit velkým problémům u antimonopolních úřadů. Evropský komisař pro hospodářskou soutěž Karel van Miert již zdůraznil, že se obává dopadů na konkurenční prostředí u jakéhokoliv takového spojení někdejších telefonních monopolů.
Holding po německu
S myšlenkou vytvořit alianci přišli podle britského deníku Financial Times Italové. Vedení italského Telecomu prý iniciovalo jednání s Němci, aby se možným spojením a vytvořením aliance ubránilo nepřátelskému převzetí, o které se pokouší jeho domácí rival - společnost Olivetti.
V novém subjektu mají mít akcionáři Deutsche Telekom šedesát procent a Italové čtyřicet procent akcií. Oba budoucí partneři chtějí provést sloučení formou výměny akcií. Podle odborníků by se fúze podobala loňskému propojení německé a americké automobilky, z něhož povstal kolos DaimlerChrysler. Pokud se uskuteční, vzejde z ní panevropský telekomunikační obr s největším počtem pevných linek na světě. Co do příjmů se zřejmě ocitne v první desítce nejlepších firem světa. Na názvu nové společnosti se partneři ještě nedohodli, ale shodli se, že v něm nebude ani slovo Deutsche, ani Italia.
Deutsche Telekom se tak může zbavit určité závislosti na domácím trhu, kde momentálně vládne tvrdý konkurenční boj. Donedávna na něm měl monopol, ale po liberalizaci telekomunikačního trhu během loňského roku o své dominantní postavení přišel. V Německu se totiž vloni objevilo na dvacet nových telekomunikačních operátorů, což vyvolalo tlak na kvalitu poskytovaných služeb a především na ceny. Menší společnosti snížily ceny hovorů a Deutsche Telekom je byl nucen letos v lednu následovat. Do té doby však stačil přijít o plnou třetinu svého podílu na německém trhu. Nyní je tedy jeho cílem více se prosadit na zahraničních trzích. Italská firma mu může pomoci zejména na Balkáně, kde získává stále větší vliv. Může mu však otevřít bránu i na latinskoamerický telekomunikační trh.
Nové uskupení by se mělo řídit německým právem a mělo by být fúzí rovného s rovným. Vedení obou firem se po delších jednáních shodla na paritním zastoupení ve statutárních orgánech nově vytvořeného gigantu.
Německé područí?
Italským kritikům fúze je solí v očích vysoký podíl německého státu v Deutsche Telekom, který dnes i po částečné privatizaci činí 72 procenta. Pokud by Berlín v privatizaci Telekomu nepostoupil, pak by šlo v podstatě o jakési německé zestátnění italského podniku, který je plně zprivatizován už od roku 1997. Tehdy to byla velká sláva a Řím tuto operaci hrdě označil za matku všech privatizací v zemi.
Odpůrci fúze upozorňují i na těžké dluhy Deutsche Telekom, které dosahují několika desítek miliard marek, a na neefektivní nadbytek zaměstnanců. Sloučením by podle nich Telecom Italia spadl na nižší příčku.
Německo nehodlá privatizaci kvůli fúzi urychlit, aby se „akciový trh nezahltil , a druhé privatizační kolo uskuteční podle plánu v druhé polovině letošního roku, kdy podíl státu v Deutsche Telekom klesne na 40 procent. Avšak pokud bude fúze finálně schválena, podíl německého státu v nové firmě se tak zředí. O přijetí akcionářského „status quo , v němž je zastoupen vlastně zahraniční stát, už jednali italský premiér se svým ministrem financí.
Legislativní háčky
Fúze ještě může narazit na italské legislativní překážky. Podle italských zákonů totiž firma, která je oficiálně ohrožena nepřátelským převzetím, nesmí manipulovat se svým kapitálem. A Olivetti uplatnil nepřátelskou nabídku vůči Telecom Italia. Kapitálové přesuny spojené s fúzí by tudíž musely být osvobozeny od některých paralyzujících zákonných norem, čímž by se Olivetti dostal mimo hru.
Dokud nebude vyřešena tato otázka, nemohou Italové poskytnout Deutsche Telekom žádné skutečné záruky, které Němci v tak delikátním rozhodnutí potřebují. Deutsche Telekom totiž má vedle italské karty ještě rozehranou partii s Francií a musí mít jistotu, že jedna vyjde. Obě nemohou.
Při spuštění slučovacího mechanismu s Italy by museli odejít ze slibného podniku s France Télécom. Deutsche Telekom a France Télécom totiž vytvořily s italským koncernem ENEL konsorcium WIND a to se stalo třetím operátorem pevných a mobilních telefonních linek v Itálii.
Italsko-německá transakce však může ještě narazit na evropskou legislativu, týkající se hospodářské soutěže. Panují obavy, že nakonec by ji nemusel povolit bruselský antimonopolní úřad. Mluvčí komisaře pro hospodářskou soutěž Karla Van Mierta naznačil, že Brusel musí o chystané fúzi dostat předem zprávu. Od momentu, kdy obdrží zprávu, má čtyři týdny na předběžné posouzení. Pokud uzná, že je nutné případ dále zhodnotit, může se vyšetřování prodloužit až o čtyři měsíce. Stejná procedura byla použita při nabídce Olivetti na převzetí Telecom Italia.
Zlatá akcie
Bitva o Telecom Italia se může vzdálit trhu a hlavní role v ní může připadnout italskému kabinetu, který drží bájnou zlatou akcii. „Se zájmem sledujeme vytváření této nové společnosti. Ve stejnou chvíli je však nutné pochopit, podle jakých základů by se mělo postupovat, komentoval první zprávy o fúzi italský premiér Massimo D Alema tak, aby nedal prostor potenciálním kritikům, kteří by mohli vládu nařknout ze zasahování do záležitostí soukromé firmy.
Konkrétní byl premiér v jediné věci. To, když prohlásil, že „je nemyslitelné, aby se zprivatizovaný Telecom Italia rozpustil ve společnosti, v níž by měl hlavní slovo německý stát . Italský premiér proto vyžaduje jasnou formulaci garancí, termínu a způsobu privatizace německého Deutsche Telekom. Potvrdil, že zlatou akcii vláda má a dodal: „Právo spojené se zlatou akcií se buď použije, nebo nepoužije. Rozhodně se to však neohlašuje předem. V pozici mrtvého brouka vláda vydrží až do doby, než jí společnosti předloží detailní plán.
Italský i německý ministr financí by naopak fúzi požehnali. Před týdnem na víkendové schůzce v Dráždanech dal německý ministr financí Hans Eichel Italům ústní záruku, že vláda bude Deutsche Telekom dále privatizovat. Zdůraznil ale, že to bude muset být „za nejlepších možných podmínek . Za privatizací stojí i německá vláda. Němci považují vytvoření velké evropské telekomunikační společnosti za velkou výhodu při pronikání na nové trhy.
Reakce partnerů
Tiskové oddělení Olivetti pro týdeník EURO uvedlo, že k ohlášené fúzi zatím firma nezaujala žádné oficiální stanovisko, alespoň do doby, než budou známy další podrobnosti.
Analytici poukazují na to, že pokud se firmě Olivetti nepodaří pětkrát větší Telecom Italia koupit, nemá důvod odcházet z italského Omnitelu, který vlastní spolu s německým Mannes-mannem. Tak by na dvou trzích (v Itálii a Německu) vznikly dva italsko-německé telekomunikační giganty. Omnitel s nadpoloviční účastí Olivetti a nový holding s rovnými podíly Telecom Italia a Deutsche Telekom.
Reakce velkého partnera Němců - France Télécom byla daleko ostřejší. Celý plán s ním Deutsche Telekom nekonzultoval, takže jej France Télécom chápe jako porušení dohody o partnerství. V tiskové zprávě upozorňuje na už zmíněný fakt, totiž to, že Němci si musí vybrat buď spolupráci s Telecom Italia, nebo s nimi. A dodává, že společnost bude hájit svá práva a zváží i právní kroky k ochraně svých akcionářů. Jedinou významnou spolupráci s Němci uplatňuje France Télécom pouze v Itálii. Pokud by fúze byla úspěšná, musí oba těchto aktivit zanechat, tvrdí Francouzi. Naopak Němci ujišťují, že francouzsko-německé propojení může vznikající alianci ještě posílit.
