Telekomunikační Anička

Generální ředitel známé české firmy se více než deset let vydával za svého bratra

Bylo to někdy v půli května, pátek, konec týdne jako každý jiný. Tři muži - jeden z nich zůstal stát u výtahu - se v recepci společnosti Newtel ptají, kde sedí pan Fůra. Nečekají, až ho recepční zavolá, a míří rovnou k němu do kanceláře. Fůra, jehož všichni kolegové znají jako Romana, se ještě pokouší zlehčit atmosféru a návštěvě nabízí něco k pití. Trio kriminalistů v civilu ale k údivu všech spolupracovníků ihned odvádí Romana, ve skutečnosti vlastně Václava Fůru do pankrácké věznice… Srovnání s Barborou Škrlovou alias Aničkou, známou z kuřimské aféry týraných chlapců, se přímo nabízí. Shrneme-li však případ bývalého generálního ředitele Newtelu Fůry do jedné věty - Roman Fůra nebyl Roman, ale Václav, skutečný Roman je jeho mladší bratr - ocitáme se na půdě dramatu povahy spíše cimrmanovské.

Nástup do vězení? Později...

Abychom se dostali ještě více do obrazu, musíme se vrátit do konce 90. let minulého století. „Václav Fůra byl odsouzen za skutek spáchaný v roce 1995,“ říká Lívia Lašáková, soudkyně havířovské pobočky Okresního soudu v Karviné. Šlo o běžný delikt, prý nic závažného. „Podrobnosti vám ale sdělit nemohu, to byste se museli obrátit na jeho právního zástupce,“ uvedla pro týdeník EURO soudkyně. (Na dotazy, které týdeník EURO zaslal Václavu Fůrovi přes jednoho z jeho bývalých kolegů, jsme odpověď nedostali.)
V roce 1997 měl Václav Fůra nastoupit výkon trestu odnětí svobody (VTOS), podle nepotvrzených informací v délce osmi měsíců. Jenže nenastoupil.
„Na uvedeného muže byl vydán příkaz do VTOS Okresním soudem v Karviné,“ potvrzuje mluvčí kriminální policie Pavla Kopecká, „v polovině května byl zadržen a pravděpodobně dodán do VTOS. S žádostí o další informace se však musíte obrátit na shora uvedený soud.“ Soudkyně Lašáková jen dodává, že Václav Fůra byl převezen na Pankrác a odtamtud přemístěn.

Kdo za to může?

Potud je vlastně všechno „v pořádku“. Kdyby Václav nebyl po více než deset let svým bratrem Romanem, prostě by si jen odseděl oněch kdysi „vysloužených“ osm měsíců. Vyhýbání se výkonu trestu odnětí svobody totiž podle současné právní úpravy není trestný čin ani přestupek. „Odsouzený si odpyká trest, který mu byl rozsudkem soudu stanoven,“ potvrzuje Pavla Kopecká. Zároveň ale dodává, že se změnou počítá novela trestního zákona a trestního řádu, podle které už bude vyhýbání se nástupu VTOS postižitelné.
Jenže šestatřicetiletý Václav se po více než deset let vydával za svého o čtyři roky mladšího bratra Romana a podle všeho se i prokazoval jeho průkazy. „Když jsem se podíval zpátky do jeho papírů od headhunterské firmy Robert Half International, tak si na kopii občanky nebyl podobný,“ říká dnes generální ředitel a předseda představenstva telekomunikační společnosti BroadNet Ivan Nedvídek. Ten Václava alias Romana Fůru přijal do BroadNetu v roce 2001. V době zrodu firmy byl podle něj nábor zaměstnanců řízen z centra v Bruselu.
Identitu si Václav Fůra musel změnit již před svým angažmá v BroadNetu, kam přišel z firmy zabývající se distribucí hardwaru. Headhunteři však odmítají, že by mohli podobný podvod odhalit. „Pokud není neplatnost předložených dokladů totožnosti evidentní, platná legislativa nám nedává žádné nástroje, jak je ověřovat. To je úkolem Policie ČR,“ vysvětluje country manažer agentury Robert Half International Aleš Křížek. Pokud kandidát po delší dobu také v předchozích zaměstnáních vystupuje i před úřady pod falešnou identitou s falešnými průkazy, personální agentura nemůže podvod odhalit ani ověřováním referencí. „Každý uchazeč před pohovorem vyplňuje také profesní dotazník s čestným prohlášením o pravdivosti, správnosti a přesnosti uvedených informací. Dále také svým podpisem kandidáti stvrzují, že nebyli pravomocně odsouzeni pro trestný čin,“ dodává ještě Křížek.
Podle soudkyně Lašákové by tak Václav Fůra mohl být čistě hypoteticky dále postihován za poškozování cizích práv i padělání a pozměňování veřejné listiny. U obou deliktů hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta nebo peněžitý trest. Pavla Kopecká z kriminálky nevylučuje, že se Václav Fůra dopouštěl další trestné činnosti. Zda na něj v této souvislosti bylo podáno trestní oznámení nebo se jeho jednání prověřuje, však potvrdit nemůže.

Dříč a manipulátor

Dlužno říci, že Václav Fůra udělal jako Roman celkem slušnou kariéru. „Rád vyprávěl, jak se sám vypracoval, že před nástupem do Broadnetu dělal v McDonaldu, potom v distribuční firmě,“ vzpomíná jeden z jeho bývalých kolegů, který si nepřál být jmenován. Podle životopisu, který Broadnetu předložila firma Robert Half International, byl Fůra zaměstnán u společností E&K Data.cz a Expert&Partner.
„Měl výborné prodejní výsledky,“ přiznává Ivan Nedvídek, který se s Václavem Fůrou nakonec počátkem roku 2007 nerozešel úplně v dobrém. Na základě svých výkonů se Fůra stal v Broadnetu v roce 2005 ředitelem obchodu a marketingu firmy. Podle Nedvídka si pak ale postupně začal vynucovat stále více práv, přičemž povinnosti si chtěl vybírat. Rovněž se začaly stupňovat spory, které Fůra vyvolával vůči technickému úseku. Jeden z jeho bývalých kolegů vzpomíná, jak se tehdejší obchodní ředitel Fůra k technikům obracel se slovy: „My jsme tátové a nosíme byznys, vy jste ve firmě mámy a musíte nás poslouchat.“ Počátkem roku 2007 pak valná část obchodního oddělení odešla do konkurenčního Newtelu, kde Fůra působil do svého zatčení jako generální ředitel.
Dle zmiňovaného kolegy dosahoval Fůra nejlepších obchodních výsledků z firmy, společnost od roku 2003 do roku 2006 téměř ztrojnásobila tržby, zásluhou Fůry získala řadu velkých zákazníků. „Například v tendru na celoevropskou síť společnosti Orco jsme v roce 2005 porazili i France Telecom,“ dodává další z jeho kolegů z Broadnetu i Newtelu.
V pozici obchodního ředitele pak prý Fůra neustále přeplňoval plány, často však za cenu vnitřních půtek. Dle názoru některých jeho obchodních partnerů byl Fůra při obchodních jednáních velmi agresivní, často povýšený až arogantní, a šel si tvrdě za svým cílem. Podle mnohých byl také zdatným manipulátorem a věděl, jak se zavděčit nadřízeným.
Jeden z jeho kolegů vidí Nedvídkem zmiňované přestupování pravomocí především v tom, že jako manažer vydával svévolná a rychlá rozhodnutí, často bez předchozích konzultací. „A když se rozjel, neviděl napravo nalevo,“ dodává bývalý kolega. Jiný k tomu doplňuje, že měl prostě svůj styl a jako většina manažerů se zkrátka nikdy nemohl zalíbit všem. „Přijmete-li nějaký úkol a jste zodpovědný za výsledky, tak samozřejmě musíte tlačit na lidi pod sebou. A těm to může být nepříjemné,“ podotýká.

A zazvonil zvonec...

To, že lidé vzbuzují ve svém okolí reakce kladné i záporné, není nijak překvapivé. Tím spíše ve světě obchodu a telekomunikací, kde značná část byznysu stojí právě na osobních vztazích. Co ale všechny oslovené šokovalo, bylo odhalení Fůrovy pravé identity. „Naštěstí za firmu neměl podpisová práva na finanční transakce, a to je nejdůležitější,“ dodává ještě Nedvídek.
Pokud by je měl a smlouvy uzavíral, nemuselo by to podle názoru advokáta Jana Šafránka z advokátní kanceláře Sabolová & Co. nutně znamenat jejich neplatnost. „Pokud by případné smlouvy uzavřené Václavem Fůrou jako Romanem byly plněny, není důvod jejich platnost zpochybňovat,“ říká Šafránek. Argument by podle něj bylo možné využít k ukončení smlouvy. Že by tím ale mohl vzniknout nějaký nárok na náhradu škody, si představit nedovede. „Jen se za někoho vydávat ještě není trestný čin,“ podotýká Šafránek. Pokud by se však tímto způsobem dotyčný obohatil na úkor někoho jiného, pak už by mu vznikla trestněprávní odpovědnost.
Těžko říci, co nakonec zavedlo kriminalisty do sídla Newtelu nedaleko pražských Štěrbohol. Jisté je, že Václav Fůra byl pro své okolí člověkem přinejmenším kontroverzním a dle všeho měl před svým zatčením více nepřátel než příznivců. A vlastně by to ani nebyl tak zajímavý případ, kdyby neukazoval, jak je v Česku snadné vydávat se více než deset let za někoho jiného, i když jím je vlastní sourozenec, a přitom udělat docela slušnou kariéru. Jára Cimrman by snad zatleskal.

(box)
Jak odhalit dvojí identitu? Týdeník EURO zjišťoval, jakým způsobem bylo možné odhalit skutečnou identitu Václava Fůry v době, kdy se vydával za svého bratra Romana.

Stopa policejní Pokud odsouzený nenastoupí v určené době výkon trestu odnětí svobody, pošle soud policii příkaz k jeho dodání. „Hledaný je vyhlášen v pátracím systému a jsou prováděna standardní šetření a opatření k jeho nalezení,“ popisuje mluvčí kriminální policie Pavla Kopecká.
Každé policejní ředitelství má speciální útvar kriminální policie, kterému se říká pátrači. Ti prověřují rodinné kontakty, úřady práce, zda hledaný dochází do zaměstnání. Pokud se ale vydával za svého bratra, se kterým si je podobný, a měl jeho občanský průkaz, tak je dle názoru kriminalisty, který si nepřál být jmenován, velmi těžké ho najít. „Tím spíše, pokud by byl bratr například dlouhodobě v zahraničí,“ říká kriminalista. Ve Fůrově případu by za takových okolností šlo skutečnému Václavovi jen těžko dokazovat, že není Roman, za něhož se vydává. „Bylo by v podstatě nereálné dotyčného objevit, pokud mu nebyly v minulosti sejmuty otisky prstů,“ dodává kriminalista.

Stopa pojišťovací Jelikož byl Václav Fůra v době svého „Romanování“ řádně zaměstnán, nabízí se otázka, zda nemohl být odhalen například na základě zdvojených plateb sociálního a zdravotního pojištění (budeme-li předpokládat, že za skutečného Romana Fůru byly tyto povinné platby v inkriminované době rovněž odváděny).
Dle vyjádření zástupců ministerstva práce a sociálních věcí platí v nemocenském pojištění zásada, že zaměstnanec je tolikrát nemocensky pojištěn, kolik má zaměstnání, která mu zakládají účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. A tolikrát je zároveň poplatníkem pojistného na sociální zabezpečení. Tudíž na jedno rodné číslo mohou chodit platby těchto pojištění od více zaměstnavatelů.
V případě zdravotního pojištění by se mohlo vyskytnout několik případů, jež by mohly vést k odhalení podvodu. „Pokud by oba bratři čerpali zdravotní péči na jedno číslo pojištěnce, mohla by pojišťovna zjistit nesrovnalosti ve vykazování poskytnuté péče,“ uvádí v této souvislosti zástupci ministerstva zdravotnictví. Například, pokud by skutečný Roman měl již odoperované slepé střevo a Václav by absolvoval stejný zákrok.
K odhalení by de facto mohlo dojít jen v případě, že by se jeden z bratrů stal jako uchazeč o zaměstnání pojištěncem, za kterého je plátcem pojistného stát, a zaměstnavatel by zároveň potvrdil, že stejného člověka dále zaměstnává.

(popisek-malá)
Kdo by to byl řekl. Václav, pro všechny přítomné Roman Fůra (vlevo) na snímku z podzimu 2002, kdy zvítězil v bowlingovém klání, které tehdy organizovala společnost GTS v Hradci Králové (vpravo Kamil Weigl z firmy Telmedia).

(praporky)
„Byl velmi agresivní v jednání a dynamický. Určitě velký a zdatný manipulátor.“
Obchodní partner

„Dovedl člověka nadchnout a namotivovat, kladl důraz na zakončení. Obchod ale táhl téměř přes mrtvoly.“
Bývalý kolega

„Ten kluk je typický machiavellista. Když se s lidmi jako Fůra nechcete kamarádit, musíte je buď porazit, nebo prohrát.“
Bývalý kolega

„Byl důsledný a měl vize. Nikdy nikoho nepodrazil.“
Bývalý kolega