Fixní a mobilní operátoři se hádají o cenu propojení svých sítí
Provozovatelé pevných sítí vytáhli do boje proti mobilním operátorům. Nelíbí se jim výše propojovacích poplatků při volání z pevných linek na mobily, což podle jejich názorů brání zlevnění tarifů pro koncové uživatele. Eurotel a T-Mobile namítají: maximální cena propojení je už teď jednou z nejnižších v Evropě a ani nepokrývá naše investiční náklady. Fixní telekomunikační firmy se rozhodly řešit spor u dvou institucí. Požadují, aby zasáhl Český telekomunikační úřad (ČTÚ), a zároveň vyzvaly antimonopolní úřad k prošetření, zda mobilní operátoři nezneužívají svého postavení při určování cen.
Závidí?
Je zřejmé, že provozovatelům pevných sítí leží v žaludku především tučné zisky mobilních operátorů. Jejich prostředí není dosud plně liberalizované, takže se pokoušejí od svých mobilních konkurentů přetáhnout část tržeb a zisků. Operují mediálně silným trumfem – pokud poplatky klesnou, mohou se výrazně zlevnit předražené hovory z pevných linek na mobily. „Současnou výši považuji za prohibitivně vysokou, vytváří bariéru pro volání z pevných do mobilních sítí. Její potlačení zjednoduší zákazníkovi život a přinese rovnoměrnější rozložení provozu v sítích,“ tvrdí šéf Contactelu Michal Čupa. Při telefonátu z pevné do mobilní sítě inkasuje mobilní operátor od pevného 3,66 koruny, kdežto hovor opačným směrem znamená pro mobilního operátora náklad na propojovací poplatky 51 haléřů, tedy sedmkrát méně. Ještě před dvěma lety přitom pevní operátoři platili za propojení do mobilních sítí 7,60 koruny. Na podzim roku 2001 vydal ČTÚ cenové rozhodnutí, jež maximální cenu poplatků stanovilo na zmíněných 3,66 koruny. Svatoslav Novák, předseda Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí (APVTS), reprezentující zástupce pevných linek, chce současný stav změnit. „Vstupy do modelu, podle něhož regulátor předloni cenu počítal, se změnily. Došli jsme k závěru, že je na čase, aby se cena aktualizovala,“ řekl Novák týdeníku EURO.
Úřad zaspal.
Podobně regulované ceny se v evropských zemích mění minimálně jednou ročně. Telekomunikační úřad zaspal, nereaguje a čeká, až si operátoři situaci vyřeší mezi sebou. Navíc způsob posledního výpočtu nebyl regulátorem nikdy vysvětlen, soudí odborníci z oboru telekomunikací. Přitom kdyby se tatáž metoda LRIC (viz box) uplatnila dnes, musel by poplatek vyjít výrazně nižší. Mobilním operátorům by se však snížení nezamlouvalo. Mluvčí T-Mobilu Jiří Hájek prohlašuje, že současných 3,66 koruny náklady jeho firmy nepokrývá. „I když je provoz v síti vyšší, promítají se do částky odpisy v desítkách miliard korun, které jsme proinvestovali. Jsme připraveni dokladovat, že se náklady na propojení jednoho hovoru v současnosti pohybují kolem čtyř korun,“ uvádí Hájek a dodává, „pokud chtějí pevní operátoři zlevnit volání na mobily, mají pro to velký prostor ve svých maržích.“ Jako příklad uvádí nejrozšířenější tarif Českého Telecomu Home Standard, v jehož rámci stojí minuta volání na mobil 6,50 koruny. „Se započtením nákladů fixního operátora na vznik hovoru a propojovací poplatek za ukončení hovoru v naší síti mají na minutě marži přes dvě koruny,“ míní Hájek.
Cítí diskriminaci.
Asociace se spolu s některými pevnými operátory obrátila na Úřad pro hospodářskou soutěž (ÚOHS) s podezřením na diskriminační chování mobilních operátorů. „Zatímco nám jako velkoobchodnímu klientovi účtují 3,66 koruny, svým vybraným maloobchodním zákazníkům nabízejí volání na mobily přes GSM brány za dvě koruny padesát a méně. Buď tuto cenu dotují, nebo na nás nepřiměřeně vydělávají,“ stěžuje si ředitel české pobočky eTelu Stefan Lager. Za solidní by považoval právě cenu kolem 2,50 koruny, ale doufá, že by částka mohla klesnout až pod korunovou hranici. Šéf Tiscali Naveed Gill vidí propojovací poplatek na úrovni kolem 1,80 koruny, generální ředitel ČD-Telekomunikace Stanislav Beneš věří, že propojení do mobilních sítí by mohlo stát dvou až čtyřnásobek propojovacího poplatku mezi fixními sítěmi, tedy mezi jednou a dvěma korunami. Svatoslav Novák svou představu nechce zatím odhalovat, ale zdůrazňuje, že cena by měla být vypočtena podle férového modelu. „Teď očekávám činy nejdůležitějších úřadů,“ poznamenal.
Box:
FAC, nebo LRIC
Pro určování výše propojovacích poplatků se v České republice používají dvě metody – mobilní sítě počítají podle metody plně alokovaných nákladů (FAC), pevné sítě podle metody přírůstkových nákladů (LRIC). Metoda FAC vychází z předpokladu, že propojovací poplatek by měl obsáhnout veškeré náklady spojené s provozem sítě operátora, například i platy zaměstnanců či provoz vozového parku. Metoda LRIC také zahrnuje veškeré náklady vyvolané provozem sítě, ale klade důraz zejména na náklady vzniklé přímo s vytvořením daného propojení, je tedy výrazně efektivnější než předchozí model.
