Televize zjišťují, že rozdíl mezi divákem v České republice a tím v Turecku je zřejmě větší, než jsou schopny odkrýt excelovské tabulky.
Foto: Profimedia
Nova oznámila, že novou programovou ředitelku nahradí „věrnými a náročnými diváky“. Nové složení pořadů v hlavním vysílacím čase počínaje týdnem od 14. února budou určovat svým zájmem totiž právě oni. Nova, pravda, ušetří jeden manažerský plat. Turecká Šeherezáda už tento divácký poloautomat přesvědčila (9,7 % D15–54), že má začínat v 17:30 hodin a ne v nejsledovanějším čase. Ještě týden bude „moderní romantická pohádka“ na obrazovce a dočkáme se jejího přesunu do špičkového času od 4:50 ráno… Ani „věrní a nároční diváci“ nemají hroší kůži a i americká ředitelka potřebuje vzdělání v politické geografii, aby zjistila, že Česko není Čečna ani turecký venkov. I když na Balkáně ten seriál byl úspěšný, někde jej prý sledovalo až 51 procent diváků. Kde to bylo, těžko říct.
Nova zavádí vedle stávajících Ranních Televizních novin, které jsou součástí Snídaně s Novou, a večerních Televizních novin jako hlavní zpravodajské relace ještě Polední a Noční Televizní noviny. Je otázkou, zda tolik zpravodajství diváci unesou, ale „koláče sledovanosti“ prověří i tuto obavu. V nejhorším případě může nastat situace, kdy Šeherezáda bude vyplňovat programové bloky mezi televizními novinami ráno, v poledne, večer i v noci.
Zatím se více lidí dívalo na Nově na stopadesáté opakování Troškovy „řachavé“ komedie Slunce, seno, jahody (13,5 % D15–54). Závod o sledovanost mezi Českou televizí a Novou je tak nyní vyrovnaný. Mezi mladými diváky je ale oblíbená Prima Cool. Hlášku „vyčůrat a spát“ před mládeži nepřístupnými programy je možno slyšet na všech školách… Nejspíš ji nikdo nebere vážně.
Z „malých“ televizí si dobře vede Barrandov – má přes pět procent sledovanosti. Jeho trefa právě na starší či nostalgické diváky (přesně to, co Šeherezáda být nechtěla) se ukázala býti trefou přesně do černého. Když začínal na Barrandově Major Zeman (vzpomínáte na ten nenávistný křik, když ho opakovala kdysi ČT?), trval 90 minut čistého času a teď trvá s reklamami dvě hodiny. Mimoto má divák pocit, že Major Zeman je všude – dávají jej totiž i slovenské stanice. Jenže… Největším světovým trhákem se nestala ani zvířátka, ani lidské příběhy, ale „multimediální“ revoluce v Egyptě. Americká média ji označují za „největší mediální příběh“ podle indexu Pew.
Příběh Mubarakova pádu byl nejvíce vysílán na kabelových zpravodajských stanicích, kde tvořil 76 % obsahu zpravodajství, ale
i v tištěných denících, kde tvořil 44 % zpráv. V online news nabobtnal dokonce na 51 %. Dosud indexu novinářských blockbusterů Pew kralovala „embedded“ viděná válka v Iráku ze září 2007, ta ale obsadila pouhých 43 % mediální plochy. Vánice na americkém středozápadě byla v minulých týdnech druhým největším příběhem, ale rozlezla se pouze na 8 % plochy médií.
Mediální pokrývání „breaking news“ je dnes jiné – mobilní občanská žurnalistika koexistuje v kombinaci s virálním marketingem a globálním sdílením obsahů na univerzálních, navzájem se prolínajících platformách internetu. Facebook, YouTube, Google a Twitter tvoří prostředí, které nelze ovládnout, nelze cenzurovat, nelze vypnout a nelze ignorovat. Je rychlejší než BBC a plastičtější než přímá přítomnost na místě nepokojů. Dnes tvoří základní informační zdroj všech tiskových agentur. Balík doplňuje služba Google Translator, která už docela obstojně umí překládat i zpravodajskou arabštinu přímo do češtiny.
A tak se zdá, že moderní technologie začaly vítězit nad obsahem a pád „faraóna“ porazil Šeherezádu. Vítejte v novém televizním světě.
