Vysoké rozlišení se u televizorů s plochou obrazovkou stalo standardem. Výrobci proto soutěží o zákazníky v jiných parametrech: úspornosti, velikosti úhlopříčky, tloušťce televizoru či designu. Za nejdražší televize se platíi několik milionů korun.
Jeden z nejdražších současných televizorů od firmy Bang & Olufsen vyjde na téměř tři miliony korun.
Technologický pokrok v oblasti plochých televizí nabírá v posledních letech na obrátkách. Jak rychle vystrnadily plazmové a LCD panely starší vakuové obrazovky z více než poloviny obývacích pokojů, stejně rychle jim roste modernější konkurence. Výrobci přicházejí se stále dokonalejšími technologiemi, díky nimž jsou nové televizory technicky dokonalejší, přitom se ale postupně ztenčují a potřebují stále méně energie. Spotřebitelé přestávají vnímat televizory jenom jako prostředek k zabíjení času, ale spíše jako bytový doplněk. I proto za ně neváhají utratit částky v řádu stovek tisíc, či dokonce milionů korun.
Televizor jako kus nábytku
U současných modelů televizorů od prakticky všech předních výrobců se stále více smazávají rozdíly v technické kvalitě. Vysoké rozlišení 1080 řádků a 1920 sloupců (Full HD) i další obrazové parametry se stávají standardem u LCD i plazmových televizorů a výrobci se o zákazníky přetahují jednak nejrůznějšími technologiemi na zdokonalení obrazu, jednak rozměry televizí a jejich designem. „Až 30 procent vlivu na rozhodnutí o koupi televize ovlivňuje v dnešní době design, tedy to, jak televizor vypadá,“ tvrdí produktový manažer audio-video divize společnosti Samsung Ondřej Lukáč. Televizor musí dobře zapadnout do interiéru jako součást nábytku. I proto jedna z řad televizorů Samsung vznikla ve spolupráci s populárním módním návrhářem Giorgiem Armanim a nové modely od konkurenční Sony designem připomínají obrazový rám, který na stěně téměř přehlédnete.
Důležitým faktorem je přesto stále úhlopříčka obrazovky. Podle zkušeností výrobců ale neplatí úměra „čím větší, tím lepší“. Zájemců o televizory s úhlopříčkou 70 a více palců je minimum. A to nejen kvůli ceně, která stále dosahuje několik set tisíc. Úhlopříčka 70 palců totiž v přepočtu znamená více než 170 centimetrů a na stěně takový panel může působit rušivě. Podle trade marketing manažera TV Bravia ze Sony Lukáše Paskovského je z praktického hlediska výhodnější při požadavku na takto velkou úhlopříčku uvažovat spíše o projektoru. „Výsuvné plátno zapadne do interiéru lépe než velká obrazovka,“ tvrdí Paskovský. Dalším omezujícím faktorem je vzdálenost, ze které budete televizi sledovat. V případě velkých úhlopříček by měla být několik metrů. Proto jsou nejen na českém trhu oblíbenější televizory s úhlopříčkou do 55 palců (zhruba 140 centimetrů).
Největší, nejtenčí… aneb boj o prestiž
Oproti minulosti televizory prodělaly dietu, také co se hloubky či tloušťky týče. Největší skok se odehrál s přechodem od vakuových obrazovek k plochým panelům. I ty se ale dále ztenčují. Například nejtenčí televizory Samsung se podle Ondřeje Lukáče mohou pochlubit tloušťkou necelých tří centimetrů. „Obsahují přitom v těle přístroje všechno od tuneru a přípojných míst až po reproduktory,“ tvrdí Lukáč. Naproti tomu například firma Sony se rozhodla ztenčit televizi na necelý jeden centimetr (přesněji 9,9 milimetrů), avšak za cenu „vyloučení“ reproduktorů nebo tuneru z těla televize. „K nejtenčím televizím dodáváme separátní mediabox, ke kterému se připojují všechny zdroje obrazu. Propojení je přitom bezdrátové,“ vysvětluje Lukáš Paskovský.
Souboj výrobců o každý milimetr tloušťky televizoru, který je podle Ondřeje Lukáče především věcí prestiže, umožňují nové technologie. Původní LCD televizory měly do hloubky více než deset centimetrů kvůli trubicovému podsvícení obrazovky. Nová technologie LED podsvícení umožňuje tyto trubky nahradit diodami, které jsou navíc místo vzadu umístěny po stranách obrazovky. Tím se ubrala jedna vrstva televizoru a několik centimetrů tloušťky.
Technologie LED podsvícení vedle zmenšení rozměrů umožňuje i zvyšování energetické úspornosti dnešních televizorů. Podle Ondřeje Lukáče jsou diody používané k podsvícení až o 40 procent úspornější než podsvícení trubkové. Pro spotřebitele je i dnes úspornost velmi důležitá. Nikoliv však z finančního hlediska, ale spíše z důvodů ekologických. „Tlak na ekologickou stránku věci bude dále růst. V Česku zákazníci hledí spíše na úsporu energie, v západní Evropě je ale ekologie daleko větší téma,“ tvrdí Lukáš Paskovský.
Televizor jako plakát
Ještě útlejší rozměry slibují technologie budoucnosti, například organické krystaly OLED. Díky nim bude za několik let možné televizi s nadsázkou přilepit na zeď jako plakát. Technologie je navíc mnohem energeticky úspornější, a dokonce i v dalších parametrech současné LCD dalece převyšuje. Už nyní testují výrobci prototypy OLED televizorů, firma Sony už jeden vyrábí sériově. Prozatímním limitem je jejich malá úhlopříčka. „Cena přesahuje v Česku sto tisíc korun, přesto je menším limitem než malá, pouze 11palcová úhlopříčka. Zákazníci by si byli ochotni připlatit za větší klidně trojnásobek,“ tvrdí Lukáš Paskovský ze Sony. OLED televizory budou mít podle něj v budoucnu tloušťku kreditní karty a nebude problém vyrobit modely, které bude možné ohýbat. Masovější záležitostí se ale podle něj stanou OLED obrazovky až za dva tři roky. Často diskutované soupeření technologií LCD a plazma tak v brzké době může být minulostí.
Už nyní LCD televizory v prodejích ve světě vedou v poměru 80 ku 20. „Plazmová technologie je na zenitu nebo kousek za ním. Technologie už nemůže jít dál ve vývoji. U LCD je pouze otázka, jak dlouho se udrží LCD s klasickým podsvícením. Do dvou tří let budou zřejmě úplně nahrazeny LED podsvícením, ale v tu dobu bude nastupovat technologie další,“ předpovídá Ondřej Lukáč.
Největší luxus? Televize s diamanty
Také mezi televizory existují „šperky“, jejichž cena šplhá do milionů. Jak už to u podobných přístrojů bývá, často ale vítězí provedení a luxusní materiály nad kvalitou toho hlavního – obrazu a zvuku televizoru. Jedním z nejluxusnějších a stále nejdražších televizorů na světě se může pochlubit italská společnost Keymat. Ta sestrojila LCD panel s označením Yalos Diamond. V době uvedení na trh před dvěma lety firma stanovila cenu tohoto unikátu na 130 tisíc dolarů, tedy zhruba dva a půl milionu korun.
Panel o úhlopříčce 103 palců by v konkurenci dnešních televizorů po technické stránce neobstál. Jenže technické parametry ani nemají být hlavním lákadlem. Tím je především luxusní provedení, kterému vévodí 160 malých diamantů zasazených do rámu televize.
Podobně skvostný kousek nabídla movitějším zájemcům i německá firma Schaub Lorenz. Také její televizor, i když „pouze“ se 40palcovou úhlopříčkou, vsadil hlavně na nejdražší materiály. Rám televize je tak ozdoben diamanty a bílým zlatem.
Přestože televizor nelze zařadit do kategorie spotřební elektroniky, kterou by majitel pravidelně obměňoval, výrobce používá recyklovatelné materiály. Pokud by vlastník chtěl přístroj „sešrotovat“, ušetří prý životní prostředí až o polovinu oproti běžným televizorům. Ani tento televizor se pochopitelně nevyrábí sériově – je kus od kusu zpracováván ručně. Pokud byste si jej chtěli pořídit do obývacího pokoje, budete si muset připravit více než dva miliony korun. Aktuálně patří mezi nejdražší televizory na světě přístroj společnosti Bang & Olufsen představený letos v létě. Stotřípalcový plazmový panel BeoVision v luxusním provedení se speciálním otočným stojanem vyjde na téměř 160 tisíc dolarů (zhruba 2,8 milionu korun).
V Česku se kupci nejdražších televizorů dají spočítat na prstech dvou rukou. Například luxusní televizory Samsung Armani o úhlopříčce 70 palců, které stály přibližně milion korun, si podle Ondřeje Lukáče koupilo „jenom pár nadšenců“. Srovnatelných sedmdesátipalcových televizorů od konkurenční firmy Sony se podle Lukáše Paskovského v Česku prodalo pouze mezi pěti až deseti kusy. „Takový televizor je prestižní záležitost. Nemůže sloužit jako klasická televize a je to spíš kus nábytku, kterým se lidé rádi pochlubí,“ uzavírá Ondřej Lukáč.
