ČEZ vyjednává se státem, žádá, aby na sebe převzal část rizik spojených s dostavbou dvou bloků v Temelíně
Současná situace na energetickém trhu je velmi turbulentní. Z výstavby Temelína se proto může stát velmi riskantní projekt. I z tohoto důvodu nejvyšší manažeři elektrárenské firmy ČEZ vyjednávají se státem, aby část možných rizik vzal na sebe, respektive aby nějakým způsobem přispěl k bezproblémové výstavbě dvou nových bloků.
Dividendy budou
„Rokujeme s vládou o formě podpory, kterou by se stát mohl podílet na výstavbě nových jaderných zdrojů,“ připustil vysoký manažer ČEZ. V nejbližších týdnech má dokonce vzniknout rada vlády, která se bude touto problematikou zabývat. Firma argumentuje kromě jiného tím, že ve světě se v současnosti nestaví žádná nová jaderná elektrárna, která by byla plně vystavena tržnímu riziku. Třeba Velká Británie připravuje reformu energetické politiky, ve které se počítá s tím, že stát bude garantovat výkupní fixní cenu elektřiny, aby byla zajištěna návratnost investice do výstavby nové jaderné elektrárny. „Vyšší angažovanost státu v projektu dostavby Temelína ale v žádném případě nebude mít dopad na erární rozpočet, stejně tak neovlivní ani výplatu dividend, se kterou ČEZ počítá i v případě masivních investic do jádra,“ konstatoval zdroj. Jeho slova potvrdil i mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. „Aktuálně se zamýšlíme nad způsoby pokrytí všech rizik spojených s takto velkým projektem. ČEZ má dostatek vlastních prostředků na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín, přesto je třeba rizika analyzovat,“ sdělil. Mluvčí dodal, že firma zkoumá situaci ve světě. Ve všech vyspělých státech, jako je USA, Francie, Finsko či Velká Británie, nyní existuje určitá forma záruk ze strany státu, a navíc všude stavbu jaderné elektrárny financuje více investorů. „I násobně větší francouzská EdF stáví Flamanville s Enelem. V následujícím roce to bude tématem širších diskusí, především s naším majoritním vlastníkem, tedy státem,“ naznačil další vývoj Kříž.
Něco za něco
Proč ČEZ žádá, aby stát pomohl s dostavbou? Energetická firma tvrdí, že dostavba jaderných zdrojů posílí energetickou bezpečnost státu a zajistí tuzemským odběratelům do budoucna dostatečný přísun elektřiny. Rovněž přispěje ke splnění požadavků Evropské unie na nízkoemisní výrobu proudu. Koncern upozorňuje rovněž na to, že stavba a provoz nových bloků bude mít příznivý dopad na hrubý domácí produkt země, ve formě subdodávek pozitivně ovlivní i dění v oborech s vysokou přidanou hodnotou, stejně tak i výzkum a školství. Za to žádá po státu službu, aby mu pomohl snížit rizika, která pro něj může budování dvou bloků znamenat. Tedy kromě jiného neúměrné prodloužení a zdražení výstavby či dramatický pád cen elektřiny na trhu, který udělá z „jaderky“ investici zralou na odpis.
Týdeník Euro má informace, že šéf ČEZ Daniel Beneš a jeho tým již na dané téma vyjednávali s několika klíčovými představiteli vlády, mimo jiné s premiérem Nečasem či ministrem financí Miroslavem Kalouskem. V brzké době se má uskutečnit jednání na dané téma mezi vedením elektrárenské firmy a ministrem průmyslu a obchodu. „Premiér i oslovení ministři se shodli, že jsou pro to, aby stát nějakým způsobem ČEZ při dostavbě Temelínu pomohl. Pod jednou podmínkou, nesmí to mít dopad na státní rozpočet,“ sdělil zdroj týdeníku Euro. Do konce roku by dokonce měla vzniknout speciální rada vlády, která bude podobné řešení hledat. Času bude mít relativně dost, zhruba do konce roku 2012. O dostavbu temelínské elektrárny se ucházejí americký Westinghouse, francouzská Areva a česko-ruské konsorcium Škoda JS, Gidropress a Atomstrojexport. Termín pro předložení nabídek je 2. červenec 2012.
Stavba třetího a čtvrtého bloku Temelína má být hotova nejpozději v roce 2025. Uchazeči by měli příští rok podat nabídky a v roce 2013 by mělo být rozhodnuto o vítězi.
Předplacený proud
Za příklad participace státu na dostavbě Temelína mohou sloužit zkušenosti ze zahraničí. Třeba evropská jaderná jednička Francie. Kromě jiného se zde významné průmyslové podniky, nespokojené s dlouhodobým zdražováním cen elektřiny, spojily do konsorcia Exeltium. To pak dojednalo s provozovatelem jaderné elektrárny, společností EdF, dlouhodobé kontrakty na dodávky proudu za mnohem příznivější ceny. Část z těchto kontraktů si firmy předplatily dopředu, takže EdF získala část financí na výstavbu nových jaderných bloků. Dnes se vyjednává o takzvaném Exeltiu 2, ze kterého by se opět částečně financovala výstavba dalších jaderných bloků. Jako další příklad může sloužit již zmíněná Velká Británie a její zvažovaná podpora výstavby nových jaderných zdrojů. Státem garantovaná výkupní cena elektřiny po předem stanovenou dobu zajistí návratnost vložených investic. Zjednodušeně by to v praxi mělo vypadat následovně: pokud tržní cena elektřiny klesne pod stanovenou hranici, Londýn tento rozdíl doplatí. Pokud naopak bude cena vyšší, rozdíl mezi stanovenou a vyšší cenou půjde do státní kasy. Jak totiž uvádí ČEZ ve svém interním materiálu, který má týdeník Euro k dispozici, pokud má dávat výstavba nového jaderného zdroje ekonomický smysl, musejí být splněny dvě podmínky: výnosnost zdroje musí dosáhnout minimálně úrovně nákladů na kapitál a výkupní cena elektřiny nesmí klesnout pod určitou úroveň. Management ČEZ nyní pracuje na variantě, kterou budou navrhovat pro diskuzi s vládou. Několik možností vyplývá už jen ze zahraničních zkušeností. Stát může kromě jiného zavést certifikát, který stanoví povinnost odebírat určitá procenta elektřiny z nových českých bezemisních zdrojů, do nichž lze zařadit i produkci proudu z jádra. Další možností je zavést fixní výkupní cenu z jaderného zdroje, obdobně, jako je tomu u obnovitelných zdrojů. Případně by se na výstavbě jaderných bloků přímo podíleli spotřebitelé. Těm by se do cen elektřiny zaúčtovaly investiční náklady na vybudování nových jaderných zdrojů a po jejich dostavbě by se dodával proud z nového jaderného zdroje za výrobní náklady.
Jaderná priorita
Jak již dříve potvrdil týdeníku Euro generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, pro firmu, které šéfuje, je dostavba Temelína pro nejbližší léta prioritou. I z toho důvodu společnost razantně omezila většinu investic, především pak do zahraniční expanze. Současně s tím pokračuje v dalším snižování firemních nákladů. Kromě jiného připravuje středisko sdílených služeb, které by mělo soustředit třeba mzdovou účtárnu či nákup a správu nemovitostí všech podniků ze skupiny ČEZ. Společnost současně s tím pokračuje v programu Nová vize, v jehož rámci omezila v pětiletém období investice o sto miliard korun a provozní opatření mají ušetřit v následujících pěti letech zhruba třicet miliard korun.
