Nejedná se o nový záměr, o jeho realizaci se uvažovalo již před listopadem 1989. Nová vlna zájmu přišla v letech 2011 až 2013, kdy 25kilometrové horkovodní potrubí prošlo posouzením EIA a územním řízením. V závěru roku 2013 však vedení Teplárny České Budějovice posoudilo tento projekt jako ekonomicky nevýhodný a uložilo jej „k ledu“.
V posledních týdnech se však znovu vrací do hry. Teplárna České Budějovice závisí na spalování hnědého uhlí ze Sokolovské uhelné, avšak smlouva o dodávkách uhlí končí v roce 2020.Další problém je, že uhelná teplárna nebude v příštím desetiletí plnit přísnější požadavky Evropské unie na vypouštěné emise.
Přečtěte si o energetickém projektu českých vědců:
Studna energie. Výzkumníci z Řeže chtějí uspět s vlastním reaktorem IV. generace
Otevírá se tedy prostor k připojení jihočeské metropole na Temelín. „Projekt je technicky realizovatelný, připravený a má kladné stanovisko EIA. Aktuálně probíhají jednání nejen s městem a Teplárnou České Budějovice, ale také s některými obcemi na plánované trase, které o připojení projevily zájem,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Pokud horkovod opravdu vznikne, půjde o unikátní dílo. Vytápění velkého města z jaderné elektrárny je ve světě výjimečné. ČEZ již nyní z Temelína dodává teplo do paneláků v nedalekém Týně nad Vltavou. Existují též plány na dodávku tepla z Dukovan do Brna, ale vzhledem k větší vzdálenosti města od elektrárny to nevychází příliš výhodně.
Z energetiky dále čtěte: