Češi se podle svého vztahu k finančním produktům a financím obecně dělí na pět základních typů: Sebevědomí (25 %), Zranitelní (23 %), Opatrní (20 %), Nadějní (19 %) a Lehkovážní (13 %). Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu na téma „Finanční gramotnost“, který společně s ČSOB realizovala výzkumná agentura STEM/MARK.
Foto: Martin Siebert
Nejvíce ohroženou skupinou lidí jsou Zranitelní a Lehkovážní. Při ztrátě pravidelného příjmu by tito lidé nedokázali pokrýt své měsíční životní výdaje, a kdyby se dostali do finanční tísně, nevěděli by, co mají dělat. „Oba typy se přitom klasifikují ze zcela rozdílných sociálních vrstev,“ upozorňuje Pavlína Folovská, manažerka společenské odpovědnosti ČSOB. „Zatímco Zranitelní jsou nejčastěji lidé starší 60 let s nižším vzděláním, Lehkovážní jsou lidé z vyšších příjmových skupin do 44 let věku.“
Osobní čistý měsíční příjem Zranitelných se nejčastěji pohybuje v rozmezí 5 až 10 tisíc korun. Protože se však jedná především o seniory, kteří mají omezené možnosti přivýdělku, a po dobu svého ekonomicky aktivního života si nevytvořili prakticky žádnou finanční rezervu, visí nad nimi neustále Damoklův meč chudoby.
Jak už naznačuje název skupiny Lehkovážných, přístup těchto lidí k financím je značně „volný“. O svých penězích ani o finančních produktech či poplatcích nemají přehled. Nedělá jim problémy vzít si úvěr, ale své finanční závazky plní, jen když to od nich nevyžaduje omezování se. Nepřekvapí tedy, že si nevedou přehled příjmů a výdajů, nesestavují si rodinný rozpočet a že pravidelné spoření je pro ně neznámým pojmem. Opatrní jsou nejčastěji lidé starší 60 let, vyučení, se středním příjmem. Pravidelně si odkládají část svého příjmu stranou, vedou si detailní přehled příjmů a výdajů a sestavují si rozpočet domácnosti. Ze spořicích produktů nejčastěji využívají termínovaný vklad, spořicí účet a vkladní knížku.
Skupinu Nadějných tvoří lidé mladší 30 let, většinou se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním. „Často jde o lidi, kteří dosud nemají rodinu, a tak překvapí, že většina z nich si pravidelně ukládá část svého příjmu stranou. Právě díky tomu by při výpadku příjmu více než polovina z nich byla schopna pokrývat životní náklady déle než 3 měsíce,“ popisuje Pavlína Folovská z ČSOB. Charakteristické pro Nadějné také je, že své finance spravují většinou přes internet.
Z hlediska finanční gramotnosti a zodpovědnosti v oblasti financí jsou nejvýše postavenou skupinou Sebevědomí. Tito ekonomicky aktivní lidé, jejichž příjmy se často pohybují v nejvyšší kategorii, mají nejvíce základních bankovních, spořicích i pojišťovacích produktů a pravidelně si odkládají část peněz.
„Tyto výsledky jsou důležité pro naše aktivity v oblasti společenské zodpovědnosti, které je potřeba nadále rozvíjet. V loňském roce jsme například zřídili nový Nadační program vzdělání, který rozdělil více než jeden milion korun mezi 10 vítězných projektů, které se zabývají zejména zvyšováním finanční gramotnosti u dětí a dospělých v České republice,“ doplňuje Pavlína Folovská z ČSOB.
Hlavním cílem aktivit v ČSOB na poli společenské odpovědnosti je zvýšení kvality života komunity a zajištění její udržitelné budoucnosti. Pilíři strategie banky v péči o komunitu je několik klíčových programů, které jsou zaměřeny na vzdělávání a finanční gramotnost, podporu regionů a firemní dobrovolnictví. Poštovní spořitelna navíc vyvinula Koeficient rozumného zadlužení (www.rozumnezadluzeni.cz), který slouží jako preventivní nástroj ochrany před nebezpečným zadlužením.
