Míra nezaměstnanosti klesá. Ne vždy však zaměstnavatelé nacházejí takové pracovníky, které potřebují. Počet takových firem přitom rok od roku roste. Ukázal to největší průzkum mezi více než 10 tisíci tuzemskými podnikateli, který se uskutečnil v souvislosti s podnikatelskými soutěžemi Vodafone Firma roku 2011 a Era Živnostník roku 2011.
Foto: Firma roku
Z unikátního průzkumu mezi podnikateli vyplynulo, že současný trend klesající míry nezaměstnanosti nemusí vždy korespondovat s uspokojivým stavem pracovního trhu. Dvaapadesát procent podnikatelů si myslí, že je na trhu dostatek vhodné pracovní síly. Třiašedesát procent podnikatelů ale nepociťuje z hlediska vhodnosti pracovníků pro své podnikání meziroční zlepšení.
Ačkoli v červenci 2011 meziročně klesla míra nezaměstnanosti o 1,1 procentního bodu na 8,9 procenta (ČR bez Prahy), ve stejném období se zvýšil počet podnikatelů, kteří v okolí sídla své firmy pociťují nedostatek volné pracovní síly (o 5 procentních bodů). Již třetím rokem také roste podíl podnikatelů, kteří v lokalitě sídla své firmy postrádají vhodné pracovní síly.
„Je paradoxní, že zatímco u nás statisíce osob marně hledají uplatnění na pracovním trhu, firmy si stále více stěžují, že zejména v některých oborech nemohou ve své lokalitě najítpotřebné kvalifikované pracovníky,“ komentoval výsledky průzkumu prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel.
Dlouhodobý nedostatek „vhodných“ pracovníků v některých oborech potvrzuje viceprezident Cechu topenářů a instalatérů Miroslav Vybíral: „Úbytek kvalifikovaných lidí vznikl jednak přirozeným odchodem do důchodu a také společenským klimatem, které podceňovalo řemeslo a naopak nekriticky vynášelo byť pochybné, ale středo- nebo vysokoškolské vzdělání, a to i bez šance na uplatnění.“
Příčinu vidí viceprezident hlavně v zanedbaném učňovském školství, nedocenění řemesla ve společnosti a nulových benefitech pro firmy podporující výchovu učňů. Podle něj by nápravě pomohla podpora učňovských oborů ve formě stipendií či domovů mládeže u učňovských zařízení. „A také podpora řemeslných firem minimálně ochranou před velkým stavebnictvím, které řemeslné firmy svojí cenovou a platební politikou likviduje,“ míní Vybíral.
Nutnost zlepšit podmínky v učňovském školství a propagovat řemeslo na základních školách zdůrazňuje také cechmistr Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů Jiří Vrňata. Podle něj by měla rovněž být odpovídajícím způsobem finančně ohodnocena rizika, která tyto profese při své práci podstupují. „Zvýšit atraktivitu našeho řemesla by pomohlo i zařazení našich řemesel mezi sezónní práce. Za dny v zimních měsících, kdy se kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám tato řemesla nedají vykonávat, by se vyplácela refundace,“ doplňuje cechmistr. V sousedních zemích jako je Rakousko nebo Německo, podle Vrňaty tyto refundace v různých podobách existují a fungují.
Ke zpružnění trhu práce by podle prezidenta Hospodářské komory ČR měl přes všechny své nedostatky pomoci nový zákoník práce. „Za velkou příležitost a svým způsobem i za lék na bolesti tuzemského trhu práce považuji také v současnosti budované systémy Národní soustavy kvalifikací a Národní soustavy povolání, které nastaví pravidla pro systém vzdělávání a rekvalifikací dospělých,“ doplňuje Petr Kužel.
Díky nim mohou lidé mimo klasický školský systém získat konkrétní kvalifikaci doloženou v celé republice uznávaným a státem garantovaným certifikátem. Firmám to umožní získat pracovníky s potřebnou kvalifikací, které v současnosti postrádají, a mnozí lidé konečně najdou uplatnění na trhu práce. „Dynamicky se měnící trh práce a technologický pokrok nás totiž všechny nutí si naši kvalifikaci znovu a znovu obnovovat, případně obměňovat. S jednou kvalifikací na celý život, jako byli zvyklí naši otcové a matky, si již nevystačíme,“ uzavírá Kužel.
