Tuzemské makléřské firmy přicházejí o zisky, řada z nich se propadla do ztráty. Někteří brokeři budou mít problémy přežít
Pokud sledujete zpravodajský kanál České televize, velmi pravděpodobně jste neunikli fenoménu jménem Studio burza. Moderátorka stojí před sadou grafů a čísel a referuje o pohybech jedné ze třinácti českých burzovních akcií, případně v živém přenosu předá slovo finančnímu analytikovi. Jde o jeden z reliktů doby, kdy byli Češi živými investory a na pražské burze se čile obchodovalo. To však už dnes není pravda. Na pražském burzovním parketu padají každým rokem objemy obchodů stále výrazněji a najít v Česku akcie, do kterých se vyplatí investovat, je stále těžší.
Kdo touto situací trpí možná zdaleka nejvíce, jsou čeští brokeři. V minulosti investovali do zdejšího trhu nemalé prostředky a dnes se zdá, že jejich úsilí příliš mnoho ovoce nesklidí. Letos se někteří z nich propadli do výrazné ztráty, jiným zisky klesají a doba, kdy bude lépe, stále není na dohled. „Pro nás jsou hlavní marže z poplatků a malé objemy jsou samozřejmě na výsledku vidět. Pokles výnosu byl značný, nicméně snažíme se pořád reagovat úsporami,“ řekl týdeníku Euro Jiří Vyskočil, generální ředitel a předseda představenstva společnosti BrokerJet. Firma, která spadá pod Českou spořitelnu a je jednou z největších makléřských společností v Česku, vloni skončila ve ztrátě 1,9 milionu korun. Nuda v Praze Podobná je situace také u jiných hráčů na skomírajícím kapitálovém trhu. Patria Finance, patřící pod ČSOB, uzavřela loňský rok se ztrátou dokonce 17 milionů korun. Broker Colosseum je zase v minusu s osmi a půl milionu korun. „Doba pro obchodování není růžová. Objemy klesají rok od roku níž a výsledky jsou horší, než byly v letech předcházejících,“ říká Jan Bláha z Fio banky, která provozuje platformu e-Broker. Někteří brokeři stále vykazují zisk, ovšem ve srovnání s předchozími lety výrazně menší. Společnosti Atlantik FT se propadl téměř o polovinu, byť je nutné dodat, že po jejím prodeji do rukou J&T před třemi lety se dostala ze ztráty. Polská firma X-Trade Brokers má zisk menší o třetinu.
Důvod svízelné situace českých brokerů je poměrně jasný. Zaprvé je to obecně špatná situace na akciových trzích. Finanční krize z roku 2008 stále ještě doznívá v uvažování řady investorů a nutí je být mnohem opatrnější.
„Řada lidí přišla při investování o podstatnou část majetku, takže dnes spíš volí nějaké diskontové certifikáty a podobně. A noví investoři, kterých přichází rozhodně méně než třeba před pěti lety, jsou sice odvážní, ale investují raději do měnových párů než do akcií,“ popsal situaci Vyskočil.
Druhým důvodem, jak už bylo naznačeno, je specifické postavení pražské burzy. Ta je totiž pro investory čím dále tím méně zajímavá. Objem peněz, který tudy protéká, se každým rokem ztenčuje a oproti situaci před začátkem krize je zhruba na pětině. Při pohledu na to, co vlastně pražská burza nabízí, se není příliš čemu divit. Mezi třináctkou titulů na hlavním trhu si můžete vhodný cíl svých investic najít jen velmi těžko. Dokonce ani takové zaručené firmy, jakými v minulosti byly ČEZ, NWR nebo Telefónica, už dnes netáhnou. NWR se potýká s propadem ceny, neboť hlavní investiční záměr společnosti – těžba uhlí v polských dolech Dębieńsko a Morcinek – se stále nachází na mrtvém bodě. ČEZ, telefonní operátor a zčásti i bankovní tituly dávno ztratily svůj lesk, kterým dříve vynikaly nad srovnatelnými tituly na západních burzách.
Slunce za oceánem Zde by bylo možné namítnout, že pokud český investor nemá mnoho možností investovat na domácí půdě, může se přece porozhlédnout v zahraničí. Většina brokerů ostatně nabízí také zprostředkování obchodů na evropských i amerických trzích. Jenže to není zdaleka tak jednoduché. V Česku se pohybuje dle odhadů (oficiální statistiky neexistují) přibližně 80 až 100 tisíc drobných investorů. Pokud se jednou rozhodnou aktivně investovat, většinou tak učiní v případě firmy, kterou dobře znají. A to v zahraničí s výjimkou známých značek typu Microsoft nebo Facebook nemohou.
„Jednoznačná výhoda je v tom, že v případě české společnosti jsme naší investici nablízku. Od ČEZ kupujeme elektřinu, přes Telefóniku voláme a u České spořitelny můžeme mít účet. Zdá se nám, že tu ekonomiku cítíme, a proto jsme ochotnější jí věřit a vložit do ní peníze.
Finanční trendy ve Spojených státech jsou nám oproti tomu obvykle jen zprostředkované médii,“ vysvětluje logiku drobných investorů Bláha.
Pravda je, že počet investic směrovaných přes české brokery do zahraničí stoupá. Shodují se na tom všechny oslovené společnosti. „Nyní se převážně obchoduje v USA, které tvoří asi 70 procent všech obchodů. Zbytek se obchoduje v České republice,“ říká Monika Veselá, mluvčí J&T Banky za Atlantik FT. Také v jiných finančních domech směřují investice hlavně do Spojených států, případně do západní Evropy v čele s Německem. V obou zemích je totiž zajímavých titulů více než dost a jde o společnosti našincům alespoň trochu známé. Ale i když se brokeři snaží nahnat drobné klienty za hranice, podstatná část z nich raději do akcií nebude investovat vůbec. Otázkou je, jak se s tím české makléřské firmy vypořádají.
„Na našem trhu jsou tři velcí hráči, pár středně velkých obchodníků a řada menších.
Ti podle mě v nějakém střednědobém horizontu nemají šanci přežít,“ myslí si Vyskočil z BrokerJetu, přestože právě jeho společnost je jedna z těch ztrátových. Jak ale dodává, na druhou stranu patří do velké bankovní skupiny.
„Spořitelna chce takovou službu mít a i přes ztrátu do ní dál investuje,“ říká.
Překvapivé námluvy Otázka zní, co bude s menšími brokery, kteří – alespoň v případě těch akciových – jsou závislí na vyhasínající pražské burze. Možnost, že by se v Rybné ulici začalo zase něco dít, není zrovna velká. Před měsícem se sice ve zpravodajství agentury Bloomberg objevila spekulace, podle níž by mohlo dojít ke spojení středoevropských burz v jeden celek, to se však zdá během na dlouhou trať. Varšavská burza, která patří jednoznačně k nejúspěšnějším v regionu, nedávno vyměnila po mnoha letech vedení, a vypadá to, že se tím částečně odblokoval odpor, který k ní ostatní burzy dlouhodobě pociťovaly. Mohla by tak vytvořit jednotný trh se skupinou pod vídeňskou burzou, kam patří i ta pražská.
Jenže ani to se nezdá klíčem k řešení svízelné situace brokerů. Ti již dnes z valné většiny nabízejí drobným klientům obchodování ve Varšavě, která disponuje mnohem vyspělejším kapitálovým trhem a řadou investičních příležitostí. Čeští investoři však o takovou nabídku dvakrát nestojí. „Český investor se nikdy nebude moc zajímat o polské akcie.
Nabízíme je už několik let, ale je to okrajová záležitost,“ myslí si Vyskočil.
Jak se zdá, v současné formě nepomůže burze ani dlouho očekávaná penzijní reforma. Fondy mají díky ní volné ruce k investování do akcií, zatím se ale do druhého pilíře zapojil jen minimální počet lidí. Fondy třetího pilíře, kdysi penzijního připojištění, už sice také nemusejí garantovat jistý výnos (a tudíž mohou nakupovat rizikovější aktiva jako právě akcie), podle zpráv z trhu však zákazníci o rizikovější fondy moc nestojí.
„Abych řekl pravdu, moc světla na konci tunelu nevidím,“ dodává Jiří Vyskočil.
Utrpení brokerů
Hospodářský výsledek brokerských firem (v mil. Kč)
2012 2011
Patria Finance -17,492 14,334
BrokerJet -1,886 10
Colosseum -8,665 -8,69
Cyrrus 3,457 11,439
Atlantik 18,724 35,295
X-Trade Brokers* 22,886 31,347
* data k výsledku za III. čtvrtletí
Zdroj: výroční zprávy společností
Pražská burza je pro investory čím dále tím méně zajímavá. Objem peněz, který jí protéká, se každým rokem ztenčuje. Pražská mizErie Objemy obchodů na pražské burze (v mld. Kč)
Zdroj: BCPP
O autorovi| Tomáš Plhoň • plhon@mf.cz
