Temné obchody nad ropnou skvrnou

14. 10. 2003

Proč Kreml útočí na obří Jukos těsně před uzavřením megaobchodu se společností Exxon?

V Podmoskovného lyceu, dětském domově na okraji Moskvy, nebyl pátek 3. října právě obvyklým dnem. Vyděšené děti sledovaly, jak budovu obklopili po zuby ozbrojení policisté, zatímco tým vládních vyšetřovatelů prohledával každý kout od počítačových záznamů po sešity s domácími úkoly a hledal důkazy o daňových únicích sponzora dětského domova, ropného obra Jukos. Ve stejný den policie provedla razie na dalších místech spojených s Jukosem.
Tím se otevřela nejnovější kapitola aféry Jukos, příběhu politických a obchodních intrik, který v posledních měsících zmítá podnikatelským Ruskem. Ústřední postavou dramatu je čtyřicetiletý Michail B. Chodorkovskij, předseda Jukosu. Znalci Kremlu tvrdí, že Chodorkovského – původně vedoucího komunistického svazu mládeže, který se stal bankéřem a oligarchou – Kreml trestá za to, že ropnou společnost používá na podporu svého politického vlivu.
Kreml peskuje nepohodlného oligarchu: tento scénář už známe. Ale příběh Jukosu se mění ze dne na den. Vždyť jen o 24 hodin dříve si Chodorkovskij důvěrně povídal s předsedou společnosti ExxonMobil Lee R. Raymondem během panelové diskuse v Moskvě, pořádané Světovým ekonomickým fórem. Deník Financial Times přinesl zprávu, že Exxon Jukosu nabídl 25 miliard dolarů za pětadvacetiprocentní podíl – o obchodu kolují zvěsti už od srpna. Přesto žádná ze stran nepotvrdila, že by jednání probíhalo. Navíc se kolem transakce točí i společnost ChevronTexaco.
Co na to říká ruský prezident, který by prý rád Chodorkovskému trochu srazil hřebínek? Vladimir V. Putin velkou zahraniční investici veřejně podpořil a nechal prozatím otevřenou možnost obchodu mezi společnostmi ExxonMobil a Jukos – byznysu, který by v současnosti nejbohatšímu Rusovi Chodorkovskému vynesl hezkých pár miliard dolarů.

Lákavé zásoby ropy

Hádanka obalená tajemstvím ukrytá pod pláštíkem záhady, popsal kdysi Rusko Winston Churchill. Způsob řešení ságy ukáže, jestli ExxonMobil uzavře jeden z největších ropných obchodů roku, zda Moskva opravdu hodlá více otevřít zemi zahraničním investorům a zda Putin a Kreml ukončí své tažení proti nejmocnějšímu ruskému oligarchovi.
V dramatu jsou nejjasnější záměry společnosti ExxonMobil. Právě ukončená fúze Jukosu a jeho místního rivala – společnosti Sibněfť – vytvořila čtvrtou největší nestátní ropnou společnost na světě, jež disponuje obrovskými zásobami surovin a produkcí ropy, která ročně roste o dvacet procent. Náklady na průzkum nalezišť a produkci tvoří 1,47 dolaru na barel, což patří k nejnižším hodnotám v odvětví. To všechno představuje lákadlo pro největší celistvou ropnou společnost na světě. I přes rozsáhlé těžební oblasti v posledním roce produkce ExxonMobilu klesala. Americká společnost by navíc mohla využít jedno z nejrychleji rostoucích ropných polí světa a udržela by krok se společností BP, která v únoru uzavřela obchod za 9,8 miliardy dolarů s ruskou společností TNK. Ropný analytik společnosti Brunswick UBS Paul Collison žijící v Moskvě podotýká: “Ruské riziko lze snížit – a Rusko disponuje zásobami ropy, které tyto společnosti potřebují.” Do jaké míry tedy ExxonMobil touží posílit své postavení v zemi? Podle Collisona, který se nedávno setkal s představiteli ExxonMobilu, je americká společnost ochotná spokojit se s menšinovým podílem v jakémkoli ruském podniku – i když obvykle požaduje vedoucí postavení.
Nicméně to, zda ExxonMobil nějaký obchod uzavře, záleží na Rusech. Chodorkovskij slušně vydělá na jakémkoli prodeji. Když tento bývalý bankéř získal během privatizace v devadesátých letech 36procentní podíl v Jukosu prakticky za babku, většina lidí předpokládala, že svůj podíl prodá, jakmile se objeví vhodná příležitost. Všechny pak překvapila skutečnost, že má talent na ropné obchody. Zdálo se, že ho baví šplhat s Jukosem na světovou špičku ropných společností. A uspěl: letos je Jukos na dobré cestě vykázat zisk 4,3 miliardy dolarů z výnosů ve výši patnácti miliard. Náhlé zvýšení cen ropy a stabilní zlepšování investičního prostředí v Rusku posunuly od loňského prosince cenu akcií Jukosu o 68 procent na téměř šestnáct dolarů za akcii. Teď nastala ta pravá chvíle na prodej. “Pokud někdo přijde a nabídne vám spoustu peněz za polovinu vaší společnosti, a když můžete společně vydělat ještě více, proč byste do toho nešli?” ptá se Stephen O’Sullivan, jeden ze šéfů výzkumu v moskevské investiční bance United Financial Group. Chodorkovskij komentář pro článek odmítl.
Peníze však nemohou být jeho jedinou motivací. Stejně jako dávní američtí ropní baroni je Chodorkovskij také filantropem, který ze svého bohatství přispívá na mnoho věcí, od internetových školicích center až po galerie umění. V prosincových parlamentních volbách finančně podpořil kandidáty opozice. Magnátovi se však nevyhnuly ani kontroverze. V současné době probíhá v rámci Jukosu a jeho dceřiných společností sedm různých vyšetřování a možná obvinění sahají od daňových úniků po účast na vraždě. Zároveň se jeden z hlavních akcionářů společnosti nachází od července v moskevském vězení a čelí obvinění ze zpronevěry. Jukos veškerá obvinění popírá a tvrdí, že jsou motivována politicky.

Putin - Divoká karta

Neustálé ústrky mohou být pro Chodorkovského dalším důvodem, aby vyhledal zahraničního partnera. Šéf Jukosu může sázet na to, že vláda přestane se svými útoky z obavy, aby neodradila velké investory, jako je ExxonMobil. Mohlo by však dojít i k opaku: zastánci tvrdé linie v Kremlu se mohou pokusit zabránit tomu, aby velký kus ruské společnosti padl do rukou zahraniční nadnárodní společnosti pouhých pár měsíců před volbami.
Ze všech divokých karet ve hře je tou nejdivočejší Putin. Žádný velký americký investor by si ani ve snu nedovolil vstoupit do Ruska bez souhlasu Kremlu. Putin je dlouhodobým zastáncem zahraničních investic a právě minulý měsíc se setkal s několika nejvyššími představiteli Spojených států, mezi nimi i s ministrem obchodu Donaldem L. Evansem, aby jednali o spolupráci v oblasti energetiky.
Proč tedy Putin tvrdí něco, když se zdá, že ruská policie hodlá vysílat přesně opačné signály? Odpověď možná spočívá v zákulisí kremelského politikaření. S blížící se březnovou volbou prezidenta bojují soupeřící frakce o vliv a Chodorkovskij se zjevně dostal do křížové palby. Putin možná počítá s tím, že kampaň proti Jukosu dostatečně uspokojí nepřátele Chodorkovského, aniž by vážně poškodila vývoj ropné firmy nebo odradila zahraniční investory. Prezident by však měl být opatrnější: dokonce i ostříleného investora, jakým je ExxonMobil, může vyděsit, když hra příliš potemní.