Pfizer zaplatil za reklamu v časopisech Evy Klimovičové víc než tři miliony
S Českou lékařskou komorou (ČLK) jsou spojeny dva časopisy. Komorový měsíčník Tempus medicorum a s měsíční periodicitou vydávaný Osobní lékař. Ten není oficiálním periodikem komory. Projekt na vydávání časopisu zaměřeného na šíření medicínské osvěty však vymyslel v době svého působení v komoře David Rath a ČLK časopis dosud odborně zaštiťuje. V tiráži časopisu je David Rath uveden jako odborný redaktor. Spolu s ním je odborným redaktorem Osobního lékaře blízký Rathův spolupracovník Michal Sojka, nyní šéf kabinetu ministra zdravotnictví a sboru poradců. V dobách svého působení v komoře byl šéfredaktorem časopisu Tempus medicorum (Čas, nebo doba lékařů).
Komorový měsíčník vychází letos patnáctým rokem, Osobní lékař je v pátém ročníku. Oba časopisy jsou spjaty s osobou Evy Klimovičové, gynekoložky z Břeclavi. Ta vydává Tempus medicorum i Osobního lékaře ve svých vydavatelstvích Meditempus a Presstempus. Obě sídlí v Břeclavi na adrese bydliště Evy Klimovičové. Jde o společnosti s ručením omezeným. Jednatelkou vydavatelství Meditempus je Anna Klimovičová (ročník 1931), v Presstempusu zastává tento post Eva Klimovičová, která je jedinou majitelkou obou „eseróček“.
Dávná spolupráce.
Eva Klimovičová je dlouholetou spolupracovnicí Davida Ratha i Michala Sojky. Angažovala se již v Lékařském odborovém klubu, který nynější ministr zdravotnictví založil a do roku 1998 vedl. Poté přešla spolu s Davidem Rathem do ČLK. Zde byla výkonným sekretářem vědecké rady ČLK a posléze začala vydávat oba časopisy. Po jmenování Davida Ratha ministrem zdravotnictví se stala na nějaký čas jeho poradkyní pro seznam zdravotních výkonů a komunikaci se sdruženími pacientů. Než ale soustavněji přistoupila k práci, objevil se kompromitační materiál zatím neznámého původu.
Čtyři miliony.
Nahrávka, pořízená skrytou kamerou údajně v roce 2004 a odvysílaná Českou televizí v neděli 27. listopadu, zachycuje Evu Klimovičovou, jak v prostorách firmy Pfizer jedná s manažerem Alešem Prokopenkem. Ten odmítá, že by o skryté kameře věděl. V jedné publikované sentenci, pravděpodobně části rozsáhlejšího záznamu, Eva Klimovičová, obrácená čelem k Prokopenkovi, sedícímu zády ke kameře, odpovídá na otázku, kolik by stála případná podpora léků firmy Pfizer v kategorizační komisi: „No, podívejte se, já jsem vám to spočítala, kdybyste to vzali celé tak, jak jsem vám to tady napsala, tak vás to bude stát čtyři miliony.“ V další pasáži Eva Klimovičová uvádí: „Tam když vám to řeknu, kdybyste investovali do časopisu (mělo by se pravděpodobně jednat o Tempus medicorum – pozn. red.) dva a půl nebo tři miliony korun, on (David Rath - pozn. red.) řekne: Ať si požádají o schůzku. Víš, jak to s tou kategorizací je, těch firem je hodně. Jeho žádají o schůzku všichni – ne všichni ji dostanou.“
Policejní věc.
To lze interpretovat různě. Eva Klimovičová tvrdí, že nahrávka je zmanipulovaná. A že úmyslně takto mluvila, protože si chtěla potvrdit podezření, že farmaceutické firmy chtějí zkorumpovat Davida Ratha i ji osobně. Stejně tak to ale může být žádost o úplatek výměnou za to, že David Rath, jako člen tazvané kategorizační komise, bude prosazovat úhradu léků firmy Pfizer z prostředků zdravotního pojištění. Policie už se případem zabývá. Faktem ale je, že firma Pfizer měla vazbu na kategorizační proces prostřednictvím Mezinárodní asociace farmaceutických firem, jejíž členové na jednání kategorizační komise docházeli. David Rath mimoto tvrdí, že tehdejší generální ředitel Pfizer ČR Richard Paulson nemusel o schůzku s ním komplikovaně žádat, protože se často setkávali na golfovém hřišti.
Skandál.
Americká společnost Pfizer je jednou z nejvýznamnějších světových farmaceutických firem. Vyrábí převážně originální léčiva. Je v řadě směrů průkopníkem výzkumu. Populární se stala kvůli vynálezu Viagry. Na českém trhu zaujímá přední místo odpovídající jejímu postavení ve světě. Podezření z korupčních praktik je pro firmu velmi nepříjemné. Týdeník EURO má informace, že by to mohlo vést k personálním změnám v topmanagementu české pobočky.
Přímá cesta.
Lidé obeznámení s dosavadním způsobem práce kategorizační komise týdeníku EURO sdělili, že se pokusy o ovlivnění výsledku kategorizace mohly odehrávat. Nikdo však nechtěl uvádět konkrétní podezření na donora a adresáta úplatku. Všichni oslovení výslovně prohlásili, že nemají důvod tvrdit, že by se k podobným praktikám například uchyloval Pfizer. Všichni však shodně prohlašovali, že když už by se tyto nezákonné praktiky uplatňovaly, pak by směřovaly přímo k ministerským úředníkům.
Davida Ratha nepřímo podpořil dlouholetý člen kategorizační komise za Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) a nyní její předseda (byl jmenován novým ministrem zdravotnictví) Karel Němeček: „Samozřejmě, občas to může vypadat jako na tržišti, kde někdo křičí víc než jiný, a dokáže tak do úhrad prolobbovat některý lék. Ale aby to fungovalo tak, že by to někdo dokázal zařídit pravidelně, o tom pochybuji. Na to má sílu pouhé jedné dvanáctiny hlasů,“ uvedl pro MF Dnes.
Závažné podezření.
V každém případě ale Eva Klimovičová rychle vyklidila pole. Dva dny před odvysíláním nahrávky – o termínu byla, jak říká, informována redaktorem České televize a redaktorkou časopisu Týden – údajně odeslala Davidu Rathovi rezignaci na post poradkyně. Zdůraznila to snahou nekompromitovat ministra neodůvodněným podezřením. Rezignační dopis byl zřejmě určen veřejnosti, protože Eva Klimovičová v něm popisuje případ, jak se David Rath v minulosti rázně vypořádal s podezřením na pokus o korupci. Mělo jít o pracovníka firmy Roche ČR. Její generální ředitel Tomáš Votruba však toto podezření důrazně odmítl. Tvrdí, že nařčení souviselo s rozhodnutím vedení firmy přestat inzerovat v časopise Tempus medicorum.
Kdyby šlo o pouhou interní úřední korespondenci, asi by Eva Klimovičová nepřipomínala Davidu Rathovi případ, na který si sám musí dobře pamatovat. Ministr zdravotnictví se od aféry s firmou Pfizer pochopitelně distancoval, aniž by ovšem nějak důrazně obhajoval Evu Klimovičovou. Uvedl pouze, že považuje podezření, jež padá na doktorku Klimovičovou, za závažné a do objasnění pravdivosti informací s ní ministerstvo končí spolupráci.
Vydatný zdroj.
Není vyloučeno, že spolupráci s Evou Klimovičovou ukončí i ČLK. Její viceprezidentka Helena Fousková, která nyní komoru vede, je dávným kritikem Davida Ratha a jeho činnosti v čele profesní organizace. Je ovšem otázkou, jak citelná rána to pro Evu Klimovičovou bude. Časopis Tempus medicorum je zdarma zasílán všem více než čtyřiceti tisícům členů ČLK, protože členství v komoře je povinné. Tím pádem patří do kategorie odborných periodik, a tudíž v něm mohou být - na rozdíl od periodik určených pro širší veřejnost – inzerovány i farmaceutické přípravky na předpis.
Čtenářský kmen a cílenost reklamy dělají z komorového měsíčníku velmi atraktivní periodikum, což se projevuje i v cenách. Ceník inzerce na rok 2005 říká, že druhá strana obálky stojí 120 tisíc korun, třetí strana 100 a čtvrtá strana obálky 145 tisíc korun. Jedna stránka inzerce uvnitř časopisu je za osmaosmdesát tisíc. V každém čísle časopisu je na inzerci vyčleněna zhruba polovina z celkem šestatřiceti stránek.
Každý měsíc milion.
Na základě ceníku týdeník EURO spočítal přibližné výnosy časopisu Tempus medicorum z reklamy v roce 2005 (zatím vyšlo devět čísel). Přibližnost výpočtu je dána tím, že není známa konkrétní praxe, kterou redakce při získávání a zařazování inzerce uplatňovala. Například množstevní slevy, mediální sponzorství, public relations články… I s ohledem na možné diference ale z výpočtů vyplývá, že příjmy u inzerce letos, stejně jako loni, se spíše pohybovaly nad milionem. Prozatímní příjmy za inzerci mohou tedy činit nejméně devět milionů korun, za celý rok jedenáct až dvanáct milionů. Nepočítaje v to daň z přidané hodnoty ve výši devatenácti procent, kterou vydavatelství k cenám účtuje, ale která se plátcům DPH vrací.
Splněný slib.
Není známo, zda ony dva a půl až tři miliony korun od firmy Pfizer byly počítány s DPH, nebo bez ní. V každém případě ale inzerce firmy v časopisech Evy Klimovičové v letech 2004 a 2005 převýšila uvedenou částku. Letos měl Pfizer v Tempusu medicorum inzerci – dle ceníkových sazeb a bez DPH – za půldruhého milionu, loni za 1,3 milionu korun, v Osobním lékaři letos za 1,7 a loni za 1,9 milionu korun. Nebyl ale přitom bezkonkurenčně největším inzerentem. V časopisech inzerují všechny velké farmaceutické firmy na českém trhu. Například Zentiva zhruba ve stejném rozsahu jako Pfizer.
Americké společnosti však redakce významně vycházela vstříc, když její reklamy na přípravky pro odvykání kouření byly pravidelně doprovázeny obsáhlými články o škodlivosti nikotinu, převážně z pera Evy Králíkové z pražské Všeobecné fakultní nemocnice. To ale může souviset s tím, že Eva Klimovičová je velkou bojovnicí proti kouření.
Mastná pošta.
Sama vydavatelka pro MF Dnes uvedla, že za vydávání časopisu utrží ročně kolem jedenácti milionů korun, což zhruba odpovídá našim výpočtům. Blíží se jim ale i další část informace Evy Klimovičové – z podnikatelského hlediska absurdní - že totiž zhruba stejnou částku musí do vydávání časopisu vložit. Požádali jsme o výpočet výrobních nákladů časopisu Tempus medicorum odborníka na polygrafii. Kalkulace říká, že pražská tiskárna (časopis se tiskne v Moraviapressu Břeclav) by byla schopna vyrobit jeden výtisk za 5,28 až 5,45 Kč, což při čtyřicetitisícovém nákladu představuje 211 až 219 tisíc za číslo, za jedenáct čísel pak 2,3 až 2,4 milionu. Expert přitom zdůraznil, že jde o cenu „z ulice“, o východisko k dalšímu jednání.
Náklady na grafické zpracování časopisu tohoto typu s velkou pravděpodobností nepřesáhnou 400 tisíc korun za rok. Podstatné je ovšem poštovné. Cena za zaslání jednoho časopisu jako běžné zásilky činí dvacet korun, to za čtyřicet tisíc čísel 800 tisíc, za jedenáct čísel ročně 8,8 milionu. Na další náklady – honoráře, provoz vydavatelství, pracovní odměny tedy mnoho nezbývá. Eva Klimovičová by se mohla zahojit na knížkách, které vydává. Jsou-li samozřejmě úspěšné. Jedním z titulů jsou například Zápisky lékaře z pozdní noci autora Davida Ratha. Lepší ekonomické výsledky by měl mít i Osobní lékař, který má sice 76 stran a je tedy výrobně dražší, ale nezasílá se bezplatně (cena výtisku je 33 korun), přičemž výnosy z inzerce jsou zhruba stejné jako u Tempusu medicorum.
Kritika auditora.
Tempus medicorum vydávalo od dob bývalého prezidenta ČLK Bohuslava Svobody vydavatelství Strategie, kterému komora platila 3,90 za výtisk. V roce 1999 se konalo výběrové řízení na nového vydavatele, do kterého se přihlásili tři zájemci včetně Strategie a Evy Klimovičové. David Rath říká, že nabídka Evy Klimovičové byla nejvýhodnější, protože nejméně zatěžovala rozpočet komory. Zpočátku platila ČLK vydavatelce provoz redakce a honoráře autorům, poslední dva roky prý Meditempus vydává časopis ve vlastní režii.
Smluvní vztah mezi ČLK a společností Meditempus kritizovala auditorská společnost Top Auditing, která dle informace časopisu Týden upozornila, že ČLK jako vydavatel nemá náklady a výnosy spojené s vydáváním časopisu ve svém účetnictví. A také, že komora za svou garanci pracovního místa a techniky nedostává odpovídající protihodnotu. Způsob kooperace mezi komorou a firmami Evy Klimovičové kritizovala i bývalá předsedkyně revizní komise ČLK Marta Holanová. Záležitost dokonce vyšetřovala policie, ale případ odložila, protože neobjevila, že by byl spáchán trestný čin.
Jiní prý platí víc.
David Rath vidí na zvoleném řešení tu přednost, že komoru vydávání jejího časopisu nic nestojí. Poukazuje na jiné profesní komory, které si prý svůj časopis musejí platit z rozpočtu. Prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba týdeníku EURO potvrdil, že vydávání časopisu stojí komoru přes tři miliony korun. Vydavatelská společnost s ručením omezeným je však v majetku komory a letos prý komora převedla do svého rozpočtu část z výnosu reklamy ve výši 700 tisíc korun.
Eva Klimovičová byla ochotna poskytnout redakci týdeníku EURO informace o své vydavatelské činnosti a o případu se skrytou kamerou. Bezprostředně před schůzkou ji však postihlo rodinné neštěstí. Prostřednictvím SMS zprávy však oznámila, že chce o těchto záležitostech, které nazývá štvanicí na svou osobu, podat podrobnou výpověď.
