Postoj dánského soudce Bo Vesterdorfa bude mít pro firmu stěžejní význam
Přestože je Bo Vesterdorf význačnou osobností evropské teorie práva, jeho jméno není na veřejnosti příliš známé. Devětapadesátiletý dánský soudce pomohl v roce 1989 založit druhý nejvyšší evropský soudní orgán, známý jako Soud první instance. V posledních šesti letech předsedá tribunálu, u něhož se projednávají úvodní odvolání proti rozhodnutím Evropské komise. Avšak jedinými Američany, kteří o Vesterdorfovi něco vědí, jsou světaznalí experti na mezinárodní právo.
Nyní bude v centru pozornosti jako nikdy předtím. Do června by se měl softwarový gigant Microsoft odvolat proti rozhodnutí Evropské komise z 24. března, že zneužívá své monopolní postavení. Jakožto předseda Soudu první instance bude mít Vesterdorf obrovský vliv. Pouze on rozhodne, zda pozastavit platnost některých opatření (případně všech), která Evropská komise navrhuje proti Microsoftu - neboli zda vynese rozsudek, jenž firmě ulehčí její současnou situaci. On určí, zda by mělo být Microsoftu přiznáno právo na urychlené odvolání. A on také rozhodne, která z pěti komor soudu, z nichž každou tvoří tři až pět soudců, se bude tímto kontroverzním případem zabývat: jde o rozhodnutí, které může mít vliv na konečný výsledek. Není proto žádným zveličením, pokud řekneme, že právní osud Microsoftu do značné míry spočívá v jeho rukou.
Vesterdorf ani ostatní soudci grémia, které vede, nejsou bázliví. Za pět měsíců předloňského roku Soud první instance třikrát nevybíravě zvrátil rozhodnutí Maria Montiho a pokaždé schválil fúze, které tento evropský antimonopolní vládce původně zamítl. Lucemburští soudci došli k závěru, že Montiho tým rozhodoval na základě nedbalé ekonomické analýzy, a dokonce dostatečně nerespektoval práva odpůrců. “To už není soud, který ustupuje Evropské komisi. Za poslední dva roky Komise mnoho případů prohrála,” říká hlavní právní poradce Microsoftu Bradford L. Smith.
Pokud však tyto náznaky připadají Gatesovi a jeho manažerům jako světlo naděje, měli by raději mírnit svůj optimismus. Výše zmíněné ponižující prohry přiměly Montiho k zuřivé čistce – právě proto, aby v případě Microsoftu nedošlo k podobnému nezdaru. Kauzy, které soud zvrátil, byly zahájeny v době největšího ekonomického boomu koncem devadesátých let, kdy vlna fúzí ztrojnásobila počet případů, které musela Evropská komise přezkoumávat, takže její pracovníci byli značně přetíženi. Monti od té doby posílil svůj tým a zavedl nové přísné postupy pro pečlivější kontrolu všech případů. Přibral si také hlavního ekonoma, aby se v jeho úřadu prohloubila tržní analýza, a ustanovil komise “ďáblových advokátů” sloužící ke zkoumání logiky každého rozhodnutí.
Kromě toho se tyto veřejně známé případy, v nichž došlo ke zvratu původního rozhodnutí, týkaly fúzí, a nikoli dravčího chování monopolistů. Proto není jasné, zda jsou předzvěstí potíží také v případě tohoto rozhodnutí Evropské komise. Vesterdorfův soud letos potvrdil několik velmi ostře sledovaných rozhodnutí Evropské komise v otázkách hospodářské soutěže. A soudce ve svých veřejných vystoupeních naznačil, že se mu nelíbí, když se firmám povoluje mimořádné pozastavení platnosti antimonopolních rozhodnutí komise.
Existuje však jeden drobný zádrhel: Vesterdorfovo funkční období v srpnu končí, a tak jej musí znovu nominovat dánská vláda a poté opětovně zvolit svým předsedou soud, který se k 1. květnu, kdy dojde k podstatnému rozšíření Evropské unie, rozroste z patnácti na 25 členů. Přesto se všeobecně očekává, že se Vesterdorf vrátí a pravděpodobně bude hrát v blízké budoucnosti Microsoftu stejně významnou úlohu jako Mario Monti v jeho nedávné minulosti.
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Jaroslav Hejzlar, www.LangPal.com
