Když Alan Krueger (17. září 1960 až 16. března 2019) přijel na sklonku roku 2015 do Prahy na výzkumné pracoviště CERGE-EI, byl už hvězdou mezi ekonomy. Měl za sebou dlouholetou profesuru na Princetonské univerzitě, byl poradcem prezidenta Clintona i šéfem Rady ekonomických poradců prezidenta Obamy.
Inteligentní muž atletické postavy, který obdivoval české tenisty, tehdy poskytl týdeníku Euro rozhovor. Většinu času se usmíval, a přesto jako by se v něm odehrávalo cosi dramatického. To drama možná vyvrcholilo minulý víkend, kdy byl Krueger nalezen ve svém domě v Princetonu, kde podle vyjádření rodiny sám ukončil svůj život.
Fascinující byly především jeho práce týkající se trhu práce. Na počátku 90. let s kolegy zkoumal, jaké efekty má zvyšování minimální mzdy, k němuž tehdy v některých amerických státech docházelo.
Očekával, že se na rozsáhlém vzorku dat potvrdí, že se zvyšováním mzdy budou lidé s nízkými příjmy o práci přicházet, protože je firmy nebudou schopny zaplatit. Důkladná práce s daty však potvrdila opak, že zvyšováním minimální mzdy pracovní místa nezanikají. Krueger tak zbořil jeden z dosud pevně zakořeněných ekonomických mýtů.
Právě na základě jeho práce o minimální mzdě ho povolal do Washingtonu D. C. prezident Bill Clinton. Když Krueger po dvou letech odcházel, už se neplánoval do státního úřadu nikdy vrátit. Nicméně když mu v krizovém roce 2008 zavolal tehdejší ministr financí Timothy Geithner, znovu souhlasil. „Byl to někdo, kdo viděl za čísla na obrazovce nebo grafy na papíře“ komentoval Kruegerův skon prezident Barack Obama. „Měl neustále úsměv na tváři a jemnou povahu - i když vás opravoval“ dodal.
Krueger se nicméně rád zabýval obtížnými sociálními tématy. Ve své knize Jak se dělá terorista například vyvrátil mýtus, že chudoba je hlavní příčinou terorismu. Teroristé přitom mohou podle Kruegera uspět jedině tehdy, když jim dovolíme, aby změnili charakter naší společnosti.
V poslední době se věnoval především otázce, jak moderní digitální ekonomika narušuje tradiční strukturu trhu práce, kde člověk většinou pracuje na plný úvazek, často dlouhé roky na jednom místě. Tzv. gig-ekonomika - s hlavními představiteli jako Uber či Airbnb -ale nabízí převážně krátkodobé dohody o provedení práce nebo volnou spolupráci. Radikální změny v ekonomice budoucnosti ukazuje na příkladu hudebního průmyslu ve své poslední knize Rockonomics, která vyjde posmrtně letos v červnu. •
O autorovi| Jiří Zatloukal, zatloukal@mf.cz
